Konzumace hub může mít pro lidský organismus neuvěřitelné benefity. Například hlíva ústřičná může pomoci v boji s vysokým cholesterolem, žampion má zase protizánětlivé účinky a houževnatec jedlý, známý spíše jako shiitake, může být dobrým pomocníkem na zlepšení imunity. Nejen to, jaké benefity pro lidský organismus mohou houby mít, vysvětlil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS doktorand z katedry zahradnictví České zemědělské univerzity v Praze Miroslav Jozífek.
Čínská medicína mnohé houby používala jako léčivo. Jaké zdravotní benefity houby mohou mít?
Je pravda, že v čínské medicíně jsou houby tradičně používány už velmi dlouho – téměř 2000 let. Zdravotní benefity se pak odvíjí podle určité houby. Nicméně mnohé houby používané v TČM (tradiční čínské medicíně) rostou i u nás. Je to například hlíva ústřičná, penízovka sametonohá, ucho Jidášovo, polnička topolová, trsnatec lupenitý nebo dokonce i lesklokorka lesklá (reishi).
V TČM používají houby k nastolení rovnováhy yin a yang, podpoře tvorby a oběhu qi, obnovení esence yin, pročistění a ochraně jater, zprůchodnění drah a vyloučení hlenů. Jejich léčení je založené na velké tradici a zkušenostech. Západní medicína pak dbá spíše na jednotlivé analýzy látek a mechanismu jejich účinku. V TČM znají okolo 270 druhů léčivých hub.
Nicméně i v Evropě jsou tradice používání hub, ať už se jedná o malby hub v jeskyních na Čukotce, nález ledového muže Ötzi v Alpách, u kterého byl objevena chorošovitá houba troudnatec kopitovitý – nejspíše sloužil k zastavení krvácení – a další léčivý choroš březovník obecný proti parazitům v trávicím traktu. Ale také celá řada dalších věcí, například používání muchomůrek a dalších hub.
Mnohé houby mohou mít příznivé účinky na lidské zdraví a mnohé jsou pěstovány jen kvůli jejich schopnosti produkce specifických účinných látek, které jsou v medicíně používány. Nám je ale asi nejvíce známá látka penicilin – z houby Penicillium (těžko si představit jíst kolonie této houby na plesnivém chlebu). Dále pak látky jako cyklosporin, cefalosporin, námelové alkaloidy nebo třeba lovastatin.
Houby a jejich bioaktivní látky mohou posilovat imunitu, zlepšovat trávení a choroby trávicího traktu, snižovat cholesterol, mají protivirové, protizánětlivé a hepatoprotektivní účinky, mohou snižovat i cukr v krvi (diabetes) a podporovat nervovou činnost. Dále pak působí jako antioxidanty a proti toxinům. Existuje celá řada vědeckých studií (a nové stále vznikají) na jednotlivé účinky.
Když se budeme konkrétně bavit o žampionech, hlívě a shiitake – jaké vitamíny a minerály obsahují a jaké zdravotní benefity mohou mít pro organismus?
Existuje celá řada studií, které dokládají jednotlivé účinky.
U žampionů mezi hlavní účinné látky patří polysacharidy (β -glukany, α-glukany), flavonoidy, ergosterol a ergothionin. Podle australské a čínsko-pákistánské studie mají žampiony imunomodulační aktivitu, antidiabetické, protizánětlivé, protinádorové, antimikrobiální a antioxidační účinky a v neposlední řadě také pozitivní účinky také na náš mikrobiom. Mohou pomáhat potlačit alergie a astma. Používají se i v kosmetice kvůli jejich pozitivním účinkům na kůži.
U hlívy jsou biologicky aktivní látky polysacharidy (β-glukany, α-glukany a glykoproteiny), pleuran, lovastatin, ostreolysin, lektiny. Podle vědecké studie podporuje imunitní systém, zlepšuje trávení, snižuje cholesterol v krvi. Má antivirové, antibakteriální, protinádorové a protizánětlivé vlastnosti. Používá se také při kožních chorobách.
U shiitake mezi biologicky aktivní látky řadíme například β- a α-glukany, lentinan a eritadenin. Podle veděcké studie z Číny a Pákistánu se dá tato houba použít proti virovým onemocněním, na podporu imunity, má antibakteriální, antidiabetické, hepatoprotektivní a protinádorové účinky, podpůrné účinky při chemoterapii a radioterapii nebo třeba pozitivní vliv na snížení cholesterolu.
Jaké důležité látky pro lidský organismus obsahují houby?
Určitě látky, které jsou využitelné ve stravě – bílkoviny, polysacharidy, vlákninu, nízký obsah tuku, vitamíny, minerály. A pak další látky, které nepůsobí na organismus jako strava, ale mohou účinkovat na podporu zdraví a imunitu – nízko a vysokomolekulární látky v jednotlivých druzích. Jsou to například glukany, terpenoidy, lektiny, lovastatin a další.
Jak moc bohatým zdrojem vitamínů jsou právě houby?
Houby obsahují zejména vitamíny ze skupiny B (B1, B2, B5 a B12), niacin, provitamín D, ergosterol a v případě růstu na slunečním záření / umělém ozáření UV obsahuje i samotný vitamín D2. Dále ve velmi malém množství to může být i vitamín A nebo C.
Z minerálů obsahují draslík, fosfor, síru, hořčík a v menším množství pak sodík, vápník. Obsahují také mikroprvky jako je železo, zinek, měď nebo také selen.
Ve studii analyzující 16 druhů hub se uvádí, že porce 100 g většiny druhů hub pokryje 15 až 30 % doporučené denní dávky vitamínů a stopových prvků. Ovšem jednotlivé obsahy záleží na druhu houby a pěstování.
Podle některých studií dokonce podporují imunitu tak, že se jejich konzumace doporučuje jako prevence proti rakovině – jaký je váš názor?
V Evropské unii je to se zdravotním tvrzením u hub problematické. Prodávají se primárně jako doplněk stravy. Já osobně nejsem lékař. Pokud ale budeme vycházet z vědeckých studií, například americké studie už z roku 2012, tak houby a látky v nich slouží jako prevence proti rakovině, a to včetně u nás prodávaných hub jako jsou žampiony, hlíva nebo shiitake.
Můžou posloužit lidem jako nízkosacharidová potravina?
Podle rozborů se může zdát, že houby obsahují velké množství sacharidů, nicméně je důležité se podívat na jejich složení. Houby totiž obsahují všechny typy polysacharidů (mono, di, oligo a polysacharidy). První tři skupiny jsou obsaženy v minimální míře. Do polysacharidů pak řadíme například glukany, chitin, inulin, glykogen a další. Nicméně velké množství sacharidů z hub člověk neumí rozložit, a proto fungují v těle jako vláknina, která má řadu benefitů. V houbách jsou její obsahy pak v průměru 20–45 %. To potvrzuje i česká studie, kde dokonce bylo naměřeno až 60 % vlákniny v sušině hlívy ústřičné. Bylo také zjištěno, že třeň (noha) obsahuje více β-glukanů.
Přece jen, houby pro někoho mohou být těžko stravitelné, lze je konzumovat i v jiné formě?
Je pravda, že někteří lidé mohou mít problém s trávením hub kvůli vysokému obsahu vlákniny. Někdy mohou nastat i alergické reakce, například na chitin, který je ale mimo jiné obsažen třeba v exoskeletu hmyzu nebo korýšů. Některé sbírané houby jsou poživatelné až po patřičné tepelné úpravě, v syrovém stavu mohou být mírně jedovaté a vyvolávat trávicí obtíže. Každopádně základ je dobrá tepelná úprava hub.
Jinou formou konzumace mohou být různé extrakty z hub, koření nebo například i houbové jerky. Ale v Česku je velice oblíbenou formou například pití piva a vína (alkohol zde vytvářejí kvasinky, které se řadí do hub) nebo například konzumace sýrů s plísní.
Co je podle vás největším benefitem hub?
Pokud se budeme bavit o pěstovaných houbách, tak jako největší benefit hub vidím možnost jejich pěstování na odpadních materiálech a vedlejších produktech. Taktéž relativně rychlý pěstební cyklus a potřeba málo místa. Obzvlášť v době, kdy je cíleno na cirkulární ekonomiku, hledání nových zdrojů bílkovin a přibývající počet vegetariánů a veganů. Mimoto samozřejmě obsahy dalších zdraví prospěšných látek.
Rozhovor s Miroslavem Jozífkem nejen o umělém pěstování hub si můžete pustit zde:
