Lata podporuje mladé lidi a rodiny v překonávání náročných životních situací a pomáhá jim najít vlastní cestu. Naší mottem je „Mladá generace, která to dá“. Tohle odvážné heslo pro nás znamená, že mladí lidé dokáží čelit výzvám, které jim život přináší a vyrůstají v rodině, která jim věří. Významnou součástí naší práce je prevence, především předcházení případným krizovým situacím.
Věnujeme se třem základním programovým liniím:
- Mentoringový program Ve dvou se to lépe táhne, který je určen dospívajícím ve věku 12 – 26 let. Mladému člověku najdeme o něco staršího parťáka/dobrovolníka, se kterým se pravidelně vídá a podnikají společně běžné aktivity, od procházek přes kulturu a sport. Spontánně tak vznikají situace, které posilují a zlepšují komunikační dovednosti, schopnost navázat a udržet vztahy a přirozenou formou se rozvíjí osobnost klienta.
- Rodinné konference Lata, kdy pomáháme rodinám v setkání, na kterém naleznou společné řešení obtížné rodinné situace na neutrální půdě.
- V rámci programu Rodina (k) sobě nabízíme konzultace a provázení pro rodiče s dětmi od 11 do 26 let, kteří se ocitli v těžké životní situaci.
Ročně u nás najde podporu zhruba 70 mladých lidí a 25 – 30 rodin.
Co Vás odlišuje od ostatních organizací, které se zabývají obdobnou tematikou? Je něco, na čem si zvlášť zakládáte, na co jste pyšní nebo co chcete zdůraznit?
Vše, co děláme je založeno na mezilidských vztazích a vzájemné komunikaci. Oba tyto pojmy se prolínají všemi našimi programy. Nejvíce je to patrné v našem mentoringovém programu Ve dvou se to lépe táhne, který propojuje mladé dospívající s vrstevníkem, dobrovolným mentorem. Navazují vztah, který vlastně posouvá a obohacuje oba dva, našeho klienta i dobrovolného mentora. V tom spočívá naše jedinečnost.
Nepracujeme ale pouze s jednotlivci. Nabízíme různé formy pomoci celým rodinám. Jsme jedni z mála u nás, kdo pomáhá rodinám při řešení obtížné situace v rámci Rodinných konferencí. Vždy se zajímáme o to, kam se naši klienti díky naší práci posunuli a sledujeme tak dopady naší podpory.
Značka spolehlivosti je součástí Programu Česká kvalita, který spravuje MPO. Proč jste se rozhodli značku získat?
Držitelem značky Prověřená veřejně prospěšná organizace jsme od jejího založení v ČR.
Pro její získání jsme se rozhodli, abychom dali signál potenciálním dárcům, že se nemusí bát, že by prostředky, které nám poskytnou, mohli být zneužity. Jsme hrdí, že tuto značku máme a opakovaně plníme podmínky pro její udílení.
Co vám držení značky spolehlivosti přineslo?
Jednoznačně větší důvěryhodnost v očích veřejnosti i potenciálních donorů. Důležitý je pro nás i vhled do interních organizačních procesů. Je to i dobrý signál pro potenciální dobrovolníky, kteří jsou pro naši činnost s klienty nepostradatelní.
Jak vnímají značku spolehlivosti vaši dárci?
Setkáváme se s pozitivními ohlasy. Uvedu to na konkrétním příkladu. Na konci loňského roku se nám podařilo získat, dar, na naše poměry ve vysoké výši, od vědce Tomáše Cihláře. Je to pro nás skvělá zpětná vazba, že jsme čitelní i pro lidi, kteří se v našem oboru nepohybují a díky tomu, jak a co komunikujeme, se nám daří své aktivity „prodat“. I to je pro nás motivace v naší práci.
Co Vás čeká v období příštích několika měsíců?
Poslední dva roky ovlivnila nejen nás, ale i celou společnost, epidemie Covid-19, která zasáhla do životů jednotlivců i rodin. S napětím očekáváme, kolik klientů nám kvůli celé této situaci i opatření, jež zasáhly do jejich života, bude hledat cestu. Chceme tu být hlavně pro ně. S tím souvisí i potřeba mladých mentorů/dobrovolníků. Neustále pracujeme na komunikaci směrem k potenciálním zájemcům. Chceme také více rozvíjet a seznamovat veřejnost s metodou rodinných konferencí, které mají velký potenciál v řešení náročných situací, které mohou nastat v jakékoli rodině.
Dlouhodobě se také snažíme šířit dobré jméno neziskového sektoru a jeho nezastupitelné role ve společnosti.
Ovlivnila Vás a Vaši práci pandemie covidu? A jak jste se s náročným obdobím vypořádali?
Potřeba rychle se přesunout do online prostředí, prověřila naši flexibilitu. Jsme pyšní, že jsme se dokázali prakticky ze dne na den přizpůsobit situaci v týmu a postupně jsme upravovali i služby pro naše klienti. Dobrovolníci se učili trávit schůzky s klienty online a vymýšleli nové aktivity. Bylo to pro ně velice kreativní období, které dalo schůzkám novou dimenzi.
Větší výzva to pro nás byla v komunikaci s rodinami. Pro tuto práci není online prostředí přívětivé, proto jsme se v rámci opatření snažili s rodinami potkávat osobně.
Musím říci, že z důvodu obav z nemoci i nastavení vládních opatření nám ubyla část klientů napříč programy. O to větší nápor nyní očekáváme.
Jak jsou na tom podle Vás Češi s ochotou pomáhat a zapojovat se do dobročinných aktivit? Máte nějakou svou konkrétní zkušenost?
Z reakcí na nedávné živelné pohromy a nešťastné životní příběhy je vidět, že téma pomoci v nás rezonuje a že jsme schopni pomáhat druhým. Hodně lidí pomáhá dokonce pravidelně, což je skvělé. Existují ale i „nepopulární“ témata, která stále svoji podporu hledají. Je tu tedy velký prostor pro rozvoj individuálního dárcovství, prezentace neziskových organizací a jejich nezastupitelné práce při upozorňování na konkrétní témata, která se týkají nás všech.
Další oblastí, jak lidé mohou pomáhat je dobrovolnictví. S tím máme více než 27leté zkušenosti. Často se u našich dobrovolníků setkáváme s reakcí jejich okolí: Proč to děláš zadarmo? Velký boom dobrovolnických aktivit jsme zaznamenali během epidemie Covidu. Zejména na jejím počátku, kdy se zvedla vlna potřeby pomáhat.
Myslím tedy, že v Češích dobrovolnictví zaseté je. Jen je třeba brát ho jako součást rozvoje každé osobnosti a každé dobré občanské společnosti, tak aby se dobrovolnictví stalo běžnou věcí v životě lidí v Česku.
Markéta Ježková, ředitelka Lata programy pro mládež, z.