Prozradíme vám, jak sládek ke štěstí přišel

Dobrý sládek je dar

Roman Řezáč je mladý, vynalézavý muž, který se svou obrovskou pílí a nezlomnou vůlí vypracoval na sládka malého řevnického pivovaru. I když dříve pivu zcela neholdoval, s přibývajícím věkem přišel tomuto zlatavému moku na chuť. Pochopil, že náš národní nápoj má nespočet podob i chutí. Než se začal realizovat v pivovarnictví, trávil volný čas převážně v přírodě, nyní však relaxuje při čtení vybrané literatury.

Prvopočátky svého nynějšího zaměstnání zaznamenal Roman již jako mladý student. O své první pivo se pokusil v domácím prostředí, kdy se jej snažil uvařit v obyčejném zavařovacím hrnci. Výsledek byl nevalný. Roman však ve svém odhodlání nepolevil a dál sbíral potřebné zkušenosti.  Postupem času se propracoval až ke svému vysněnému zaměstnání.

Po ukončení studia na vysoké škole rozeslal Roman svůj životopis do několika velkých pivovarů. Chtěl pouze dostat šanci, aby se mohl dál rozvíjet a získávat potřebné zkušenosti. Šance přišla. Nikoliv však na pozici sládka, nýbrž jako posila finančního oddělení, kde strávil tři roky. Roman se však nezastavil a svůj sen si chtěl stále splnit. Přihlásil se na rekvalifikační kurz, kde se chtěl naučit, jak se stát sládkem. Ve vaření piva také pokračoval, i když zatím pouze doma.

Uplynula nějaká doba a mladíkovi svitlo na lepší časy. O jeho snu a hlavně obrovské píli se dozvěděl místní řevnický budovatel, který v tu chvíli plánoval založení vlastního malého pivovaru. Romanovi nabídl spolupráci na zmíněném projektu, který nyní společně již pět let realizují.

Roman je velice disciplinovaný a neodpustí si žádnou chybu. Stále se snaží rozvíjet své vědomosti a lákají ho nejrůznější výzvy, jako např. nové kombinace či variace zlatavého moku. Neustále se snaží své pivo vylepšovat a zároveň zjišťuje, který druh chmele je nejlepší a nejkvalitnější.

Proces vaření piva začíná vážením sladu. Dvanáctistupňové pivo potřebuje větší dávku sladu než např. desetistupňové. Záleží tedy, jaké pivo se Roman rozhodne vařit. Navážený slad se následně sype do šrotovníku, kde se našrotuje. Takto připravený sladový šrot je nutné vystřít, a to vždy do teplé vody, jejíž teplota je pevně daná. Zde se musí šrot pečlivě promíchat, aby nevznikly ani sebemenší „cucky“. Po tomto kroku následuje rmutování. Jedná se o proces, kdy se vlastně zjednoduší cukry, aby mohly kvasinky vyrábět potřebný alkohol.

Další fází výroby piva je tzv. scezování, což znamená přečerpávání stávajícího díla do scezovací kádě. Tento proces se provádí za pomoci čerpadla.

Scezené sladké šťávě se říká sladina. Ta se musí zahřát na bod varu a v tuto chvíli přichází na řadu chmel, který se do sladiny přidává. Obě suroviny se společně povaří a vznikne mladina. V dalším kroku dochází k chlazení nápoje a následnému kvašení. Zčásti prokvašená mladina se musí přečerpat do ležáckého tanku. Zde se nechává pivo dokvasit. Při samotném dokvašování se musí v ležáckém tanku postupně zvyšovat tlak. V této fázi dokvašování zpracovávají kvasinky zbytkový extrakt a vyšší tlak napomáhá přírodnímu dosycení piva.

Ve chvíli, kdy je pivo správně uzrálé, přichází na řadu jeho přečerpávání do přetlačného tanku. Z tohoto tanku putuje zlatavé pivo trubkami přímo do výčepu, kde na něj již čekají natěšení hosté.

Roman svou profesi vykonává s opravdovou láskou. V budoucnu by se rád věnoval hlavně nízkostupňovým stolním a výčepním pivům. Vzhledem k tomu, jaký zažívá pivovarnický sektor v posledních letech vzestup, dobrý sládek bez práce nikdy nemůže být. Pro mladíka je velice důležitá seberealizace, stálé zlepšování i osobní růst. Nebojí se přijít s novinkami, které budou bavit nejen jeho, ale hlavně štamgasty řevnického pivovaru.

Zdroj informací: pořad Řemeslo nenahradíš, Roman Řezáč – sládek