Co se děje s českým chmelem?
Co se stalo s českým chmelem? ptají se někteří pěstitelé a stěžují si na údajně špatnou kvalitu hlavní odrůdy ze Žatce. Kauzu, která ohrožuje nejen pověst celého českého chmelařství a pivovarnictví, ale i export chmele za téměř miliardu a půl, už začal řešit soud.
Sklizeň chmele skončila jen před pár dny. A podle mnohých pěstitelů byla prý lepší než loni. Někteří z nich však upozorňují, že český chmel má velký problém. „Ta škoda se za každý rok vyšplhala do statisíců korun, a za těch deset let to bude několik milionů korun,“ uvedl pěstitel chmele z Kozojed Václav Eminger.
Za to, že šišky jsou menší, než by měly být, a mají i méně hořkých látek, prý může Chmelařský institut v Žatci. Právě odtud totiž před více než deseti lety Václav Eminger sadbu legendárního Žateckého poloraného červeňáku kupoval. Měla však mnohem menší kvalitu a výnos než výrobce zaručoval. Z jednoho hektaru jen jednu tunu místo dvou.
„Celkově máme 16,5 hektarů chmele a problém byl na 35 procentech výměry, což je šest hektarů. Po všech peripetiích jsme to vyřešili tím, že ho likvidujeme a vyoráváme,“ popsal Eminger. A není jediný. Další pěstitelé řeší stejný spor se žateckým institutem u Krajského soudu v Praze. Tam se nyní institut soudí s firmou V.K.Top chmel.
Za nízkou kvalitu může počasí
Společnost se informace o údajně vadné sadbě způsobené chybami při šlechtění chmelu v institutu rozhodla zveřejnit a rozeslat i do pivovarů. Poté na ně přišla žaloba. „Na sporu se nechceme nijak obohacovat, žádáme jen, aby se žalovaný omluvil. Žalovaný svým jednáním poškodil také úsilí všech pěstitelů chmele produkujících kvalitní certifikovaný chmel,“ uvedl právní zástupce společnosti Chmelařský institut v Žatci Matěj Říčánek.
Podle institutu prý za nízký výnos a nižší kvalitu nemohou oni, ale průběh počasí v každém roce. „Naše společnost se nedopustila při procesu výroby sadby v minulých letech ani současnosti žádného pochybení,“ doplnil Říčánek. Společnost V.K.Top chmel odmítla situaci komentovat. „K probíhajícímu soudnímu řízení se nebudeme vyjadřovat. Děkuju,“ uvedl stručně právní zástupce společnosti Jiří Duda.
Fanoušci českého piva se o jeho hořkost zatím bát nemusí. Z celkových pěti tisíc hektarů, na nichž se v Česku chmel pěstuje, by údajně poškozené rostliny měly zaujímat řádově jen stovky hektarů.
