Vědci z Šenčenské univerzity dokázali změnit genetickou strukturu bakterie Escherichia coli tak, že teď umí, a dokonce sama chce napadat nejrůznější typy rakovinových nádorů. Genetici věří, že tuto novou, přelomovou metodu boje proti onkologickým nemocem se brzy podaří přenést z laboratoří do nemocnic.
Rakovinové nádory se z lidského těla odstraňují nesmírně těžko. Dají se vyřezávat, ale je složité a prakticky nemožné dostat z těla jen je, aby neutrpěla okolní zdravá tkáň životně důležitých orgánů. Stejný problém je i s ozařováním nebo chemickou léčbou – lékař útočí nejen na samotný tumor, ale i na jeho okolí. A to je špatně. Ale co kdyby celý ten boj místo lékaře odvedl někdo jiný, tak malý, že se dokáže zaměřit jen a přímo na buňky spojené s bujením?
ČTĚTE TAKÉ: Umělá inteligence může stvořit virus schopný vyvolat pandemii horší než covid, varuje vědec
Přesně to je cílem čínského výzkumu, který experti z Šenčenské univerzity popsali v odborném časopise Cell Reports Medicine. Vyšli z dobře známého faktu, že některé druhy bakterií napadají rakovinové buňky – buď do nich dokážou pronikat, anebo je dokonce rovnou ničí. Sám tento fakt se využít nedá, protože bakterie působí nekontrolovaně a současně si nedělají hlavu s tím, jestli při tom nepoškodí jiné buňky.
Bakterie jako lovečtí psi
A tak v Šen-čenu přišli s jiným řešením: přenesli schopnosti těchto „rakovinožravých“ bakterií na velmi dobře prozkoumanou bakterii Escherichia coli, známou také jako E. coli. Tato bakterie patří ke střevní mikroflóře teplokrevných živočichů včetně člověka. Jako součást přirozené mikroflóry je nám prospěšná, protože produkuje řadu látek, které brání rozšíření patogenních bakterií. A podílí se i na tvorbě některých vitaminů – například vitaminu K. Existují ale i patogenní kmeny tohoto druhu, jež mohou způsobit nebezpečná onemocnění.
Číňané takhle stvořili rovnou dva umělé kmeny této bakterie. První z nich, s označením mp105, umí útočit na řadu nádorů a dá se podávat běžnou injekcí. Je navržen a vyroben tak, aby v těle hostitele přežil jen krátkou dobu, pak sám uhyne. Díky tomu by během pouhých několika hodin života neměl stihnout napadnout jinou tkáň než tu s tumorem.
Druhý kmen m6001 má tužší kořínek a přežívá výrazně déle. Má navíc schopnost rakovinu „vyčenichat“ jako lovecký pes. Dokáže totiž vycítit, kterým buňkám chybí glukóza – a to je právě typický znak těch rakovinových. O jiné by neměla mít bakterie zájem, což by ji opět mělo udělat neškodnou.
Co ukázaly testy?
Čínští vědci otestovali schopnosti bakterií nejdříve „ve zkumavce“ (tedy čistě na buňkách). Když tato část výzkumu skončila naprostým úspěchem, přešli na živý organismus, v tomto případě myši.
Nikdy nekouřila, přesto trpí rakovinou plic. Bez antidepresiv bych to nezvládla, říká Lucie
To, co původně vypadalo jako pouhá viróza spojená s kašlem, se změnilo v nejhorší možnou diagnózu – rakovinu plic s metastázemi do jater. Dnes 52leté Lucii, nekuřačce, se zhroutil svět. Jak v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přiznala, bez opory nejbližších, návštěv psychiatra a užívání antidepresiv by svůj boj nezvládla. Nyní má za sebou chemoterapie a podstupuje biologickou léčbu. Ačkoliv svádí boj s onkologickým onemocněním, které v 80 procentech případů značí smrt, nádory se postupně zmenšují a šance na delší život se zvyšuje.
Také u nich testy skončily dobrým výsledkem: kmen mp105 „popravoval“ rakovinové buňky rychle a bez milosti, a dokonce snižoval množství imunitních buněk makrofágů, které rakovině pomáhají bránit se před imunitou organismu. Výsledkem bylo, že poté, co mp105 zničil základ nádoru, posílená imunita myši už snadno sama vyčistila jeho oslabený zbytek.
Podle autorů experimentu byly tyto výsledky nad očekávání dobré. Kmen m6001 byl podobně účinný a zdaleka nejlepších a nejrychlejších výsledků vědci dosáhli, když použili obě varianty současně. Zásadní je, že nasazení geneticky upravené bakterie nebylo spojené s žádnými vedlejšími negativními účinky.
Autoři dobře vědí, že takové experimenty vždy představují riziko, proto nespěchají a chtějí vše ještě mnohokrát a detailněji prověřit. Současně doufají, že by ještě mohli dalšími drobnými genetickými úpravami více zvýšit účinnost této terapie budoucnosti.
Samozřejmě je také možné, že během těchto testů narazí na nepřekonatelné problémy nebo na nějaké vedlejší účinky a z tohoto konkrétního výzkumu nic nebude.
Mohlo by vás zajímat. Vědci z pardubické univerzity dávají naději pacientům se smrtelnou chorobou. Podívejte se na video: