To, co původně vypadalo jako pouhá viróza spojená s kašlem, se změnilo v nejhorší možnou diagnózu – rakovinu plic s metastázemi do jater. Dnes 52leté Lucii, nekuřačce, se zhroutil svět. Jak v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přiznala, bez opory nejbližších, návštěv psychiatra a užívání antidepresiv by svůj boj nezvládla. Nyní má za sebou chemoterapie a podstupuje biologickou léčbu. Ačkoliv svádí boj s onkologickým onemocněním, které v 80 procentech případů značí smrt, nádory se postupně zmenšují a šance na delší život se zvyšuje.
První problémy se u Lucie objevily v dubnu 2022. „Po operaci polypu na děloze jsem dostala virózu a začala kašlat. Kašel byl úporný, později jsem se začala i zadýchávat a kašel neustával. Ve své podstatě jsem nebyla schopna už ani spát,“ líčila redakci CNN Prima NEWS. Z toho důvodu navštívila praktického lékaře, který si ji poslechl a udělal testy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jirka s Romanem své boje prohráli, pomoc lidí však marná nebyla. Co rodiny dárcům vzkazují?
„Vše bylo v pořádku, měl však podezření na reflux žaludku, proto mě s ním začal léčit. To trvalo do srpna, kdy jsem si zažádala, aby mě lékař poslal na rentgen plic. Ani zde se nic neukázalo, kašel však neustával. Praktický lékař mě proto odeslal na specializovanou plicní kliniku,“ pokračovala Lucie. Tam jí lékařka vypsala žádanku na CT plic, které v říjnu podstoupila.
„Projevil se cípatý nález, zhruba dvoucentimetrový, nejasného charakteru. Následně jsem byla poslána na Bulovku, kde jsem se dostala do péče lékařů, kteří mě poslali na bronchoskopii plic a na PET/CT do protonového centra. Bohužel se na něm ukázalo, že kromě plic mám zasažená i játra. Následná magnetická rezonance vše potvrdila,“ líčila šokující moment.
Po chemoterapii jsem měla pocit, že bych mohla lámat skály. To však vydrželo jen jeden den.
Rakovina zasáhla plíce a kvůli metastázím i játra, z toho důvodu nebylo možné, aby Lucie podstoupila operaci. „Zhruba v polovině prosince jsem absolvovala první chemoterapii, která měla šest cyklů. Docházela jsem na ni půl roku a řekla bych, že jsem ji zvládla celkem dobře – díky novým lékům proti nevolnosti se to dá zvládnout,“ podotkla.
Po první chemoterapii se cítila tak, že „by mohla lámat skály“. „To však vydrželo jen jeden den, ten první po chemoterapii. Poté člověku nebylo nejlépe, přišla únava, žaludeční nevolnost. Myslela jsem však, že to bude horší. Chemoterapie se ale dá přežít a hlavně – ulevilo se mi. Dokonce jsem se na ni i těšila. Říkala jsem si, že se konečně bude dít něco, co mě nějak posune,“ svěřila se.
Po chemoterapiích začala podstupovat biologickou léčbu. Ta bude trvat do té doby, dokud bude zabírat, jak Lucie uvedla skrze slova své ošetřující lékařky. „Jsem po ní dost unavená, a tak musím odpočívat. I tak se ale snažím vést aktivní život – chodit na procházky, pěstovat koníčky a věnovat se rodině a přátelům,“ pokračovala. Po posledním CT je Lucčin stav stabilizovaný.
Nemoc se nevyhýbá ani nekuřákům
„Jsem stabilní, tedy, rakovina se nerozšířila do jiných orgánů. Paní doktorka pro mě má další možnosti, jako je radioterapie nebo imunologie. Tento stav totiž nemusí být setrvalý,“ přiznala. I přesto se nádory zmenšují. Lucie je celoživotní nekuřák, tento zlozvyk bytostně nesnáší. Nechápala, proč právě ona si musela krutou diagnózu vyslechnout.
„Od dětství jsem kouření nesnášela. Můj otec v domácnosti kouřil a v mém prvním zaměstnání bylo normální, že lidé svým kouřením obtěžovali nekuřáky v kancelářích,“ vzpomínala dnes 52letá žena. Ani genetické vyšetření neodhalilo přítomnost genu, který by nemoc způsoboval. „Moji rodiče jsou navíc relativně zdraví osmdesátníci,“ doplnila.
Zjištění, že trpí nemocí, které podlehne 80 procent všech pacientů, jímž je diagnostikována, Lucií otřáslo. „Bylo to náročné a bez antidepresiv bych to asi nezvládla. Jsem pod antidepresivy, docházím k psychiatrovi a díky tomu to zvládám. Musím říci, že jsem za ně ráda,“ svěřila se. Stejně tak jí sílu do boje se zákeřnou nemocí dodává i podpora nejbližších. „Stýkám se s řadou přátel, chodím do přírody, snažím se to s podporou partnera a rodiny nějak zvládat. Ale nehroutím se. Říkám si, že každý měsíc či rok života je k dobru. Třeba se najde něco, co lépe zacílí na špatné buňky,“ uvedla s nadějí.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zdravé opalování neexistuje, varují onkologové. Řekli, jak se chránit před sluncem
Osobně si nedokáže představit, jak se musí cítit pacienti, kteří s nemocí bojují sami. „Partner mi pomáhá nejen psychicky, ale také fyzicky, protože je člověk po léčbě unavený. Dělá řadu věcí, stejně jako dcera a rodina. Pomáhají mi a dodávají sílu do dalšího boje. Musí být náročně, když je na to člověk sám. Znám případ, kdy ve své podstatě mladou ženu, která má rakovinu plic, opustil partner – je sama se synem. To musí být nesmírně náročné – chodit do práce, starat se o dítě, a hlavně se potýkat s léčbou,“ sdělila Lucie.
Vypadávání vlasů pro mě nebylo něčím, z čeho bych se hroutila. Nejhorší mi přišly vypadané řasy a obočí. Člověk se výrazně změní.
S podstoupenou léčbou se pojí i řada negativ, jako je vypadávání vlasů, řas, obočí a celková nevolnost. „Překvapilo mě, jak jsem to vzala. Čekala jsem to horší, ale možná je to věkem. Už jsem zralá žena, takže pro mě vypadávání vlasů nebylo něčím, z čeho bych se úplně hroutila. Trochu se mě to však dotklo. Úplně nejhorší mi však přišly vypadané řasy a obočí. Člověk se výrazně změní,“ svěřila se.
ČTĚTE TAKÉ: Šest dětí ztratilo milovaného otce. „Tichý zabiják“ přemohl Míru jen pár dní po diagnóze
Díky své diagnóze se seznámila s Ilonou Mančíkovou – 45letou ženou, které byla rakovina plic diagnostikována před dvěma lety. Na rozdíl od Lucie však měla to štěstí, že její nález bylo možné operativně odstranit. „Přivedla mě na myšlenku, že by bylo dobré šířit povědomí o rakovině plic mezi lidmi. Proto jsem jí dala svolení účastnit se na projektu Nekašli na to. Myslím, že lidé by neměli kašel přecházet. Opravdu je dobré, i když rentgen nic neprokáže, apelovat na další vyšetření,“ zdůraznila.
Její rada pro ostatní? „Nekuřte, sportujte, žijte zdravě. Nepodceňujte kašel, nepřecházejte ho, zajděte si k lékaři. A nepodceňujte prevenci.“
