Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o čtyři procenta na 40 135 Kč. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen ale měsíční výdělek o dvě procenta klesl. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ekonomů jde o začátek trendu pro celý letošní rok, kdy nárůst mezd nevykompenzuje očekávanou vysokou inflaci, reálně tedy budou klesat.
Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o 4,9 procenta na 34 360 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 221 a 65 753 korunami měsíčně. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Ceny energií letí vzhůru, řešením může být výměna světel. Kolik ušetříte?
Vysoké ceny energií drtí domácnosti i velké podniky. A ty se snaží snížit náklady, kde se dá. Konkrétně ostravská huť Liberty se rozhodla, že kvůli úspoře vymění tři tisíce světel v koksovně a rourovně. Právě to je podle odborníků cesta, jak mohou podstatně ušetřit i domácnosti.
Nominálně se mzda zvýšila v každém čtvrtletí loňského roku. V prvním kvartálu rostla o 3,4 procenta, ve druhém o 11,5 procenta a ve třetím o 5,7 procenta. Reálná mzda pak klesla pouze v posledním čtvrtletí. V prvním byla vyšší o 1,2 procenta, ve druhém o 8,4 procenta a ve třetím o 1,5 procenta.
„Zatímco v roce 2020 byla příčinou pandemie a opatrnost firem, v loňském roce se na nízkém růstu reálných mezd podepsala zrychlující inflace. A ta bude dominantním faktorem i v letošním roce. Při průměrné inflaci přesahující osm procent bude ve většině odvětví obtížné dosáhnout reálného zvýšení mezd,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
„Propad reálné mzdy ze čtvrtého čtvrtletí 2021 vidíme jako začátek série spíš než ojedinělý úkaz,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Minimálně až do třetího čtvrtletí je podle něj nutné se smířit s meziročním poklesem reálných mezd. „Pro zvýšení své spotřeby musejí domácnosti buďto strávit prací více hodin, nebo musejí čerpat ze svých úspor. Druhé z možností zvýšení spotřeby ovšem teď nenahrává geopolitická situace,“ upozornil.
Ve 4. čtvrtletí rostly mzdy nejvíce u činností v oblasti nemovitostí, a to o 14,2 procenta. Zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství pak brali o 9,7 procenta více. Naopak ve zdravotnictví a sociální péči mzdy klesly o 8,1 procenta. ČSÚ upozornil, že je to způsobeno vysokou srovnávací základnou z roku 2020, kdy byly vyplaceny odměny za první vlnu koronavirové epidemie.
Zdaleka nejvyšší zůstávají v Česku výdělky v Praze, převyšují celorepublikový průměr zhruba o osm tisíc korun. Druhá nejvyšší průměrná mzda po Praze je ve Středočeském kraji, kde ve sledovaném období činila 40 501 korun. Následoval Jihomoravský s výdělkem 39 552 korun. Naopak nejnižší výdělky měli zaměstnanci v Karlovarském kraji, kde hrubá mzda ve čtvrtém čtvrtletí činila 35 645 korun.