Zdroj: ČTK
Pražané mají sice nejvyšší průměrnou mzdu v Česku, jejich výdělky ale rostly nejnižším tempem.
Zdroj: ČTK
Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí letošního roku dosáhla 35 402 korun hrubého měsíčně. Oproti loňsku vzrostla o 5,1 procenta. Po zohlednění inflace je její kupní síla vyšší o 1,7 procenta. Nejrychleji se výdělky zvýšily v Olomouckém kraji, nejpomaleji v Praze. Obyvatelé hlavního města ale ve třetím kvartále brali v průměru 43 035 korun. Vyplývá to z aktuálních údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad.
V porovnání s předchozím čtvrtletím byl růst průměrných mezd dokonce rychlejší než v meziročním srovnání. Výdělky Čechů se od července do září zvýšily o 5,8 procenta oproti období od dubna do června. Mzdový medián dosáhl ve třetím kvartále 31 183 korun, byl tak o 5,1 procenta vyšší než před rokem. Výdělek prostředního zaměstnance se tak meziročně zvětšil ve stejné míře jako výdělek průměrný.
S růstem mezd můžeme zřejmě počítat i v dalších měsících, přestože se ekonomika nachází ve fázi poklesu, způsobeném koronavirovou pandemií. Myslí si to Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. „Díky plánované změně daňového systému se zvýší čisté mzdy zaměstnanců, i když jim zaměstnavatelé nezvýší hrubé mzdy. To povede ke zvýšení životní úrovně zaměstnanců, aniž by se musely zvyšovat mzdové náklady firem,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Nejvíce si polepšili zdravotníci
Mzdový vývoj byl vysoce diferencovaný. Téměř ve všech odvětvích docházelo k růstu nominálních výdělků. Nejvíce ve zdravotní a sociální péči, a to o 11,8 procenta. Navýšení souvisí se změnou platových tabulek od 1. ledna 2020 i s nadtarifními složkami. O 11,6 procenta rostly také mzdy u administrativních a podpůrných činností, kam spadají agentury práce. „Tam došlo k masivnímu propouštění, meziročně zmizela sedmina původního počtu zaměstnanců, a patrně šlo o ty s podprůměrnou mzdou, a tím se aritmetický průměr zbylých samočinně zvýšil,“ uvedl Český statistický úřad.
K tématu
Naopak nejméně se výdělky zvýšily v těžbě a ve službách, které souvisí s prodejem nemovitostí, kde růst nedosáhl ani jednoho procenta. V peněžnictví a pojišťovnictví se mzdy dokonce o necelé procento snížily. Jednalo se o jediné odvětví, kde došlo k meziročnímu poklesu výdělků. Nic to ale nezměnilo na faktu, že v peněžnictví a pojišťovnictví je průměrná mzda na nejvyšší úrovni ze všech oborů, a to bezmála 55,5 tisíce korun.
Je v Praze blaze?
Z regionálního hlediska se na čele žebříčku nachází hlavní město. Pražané si ve třetím čtvrtletí v průměru vydělávali 43 035 korun. Nejnižší mzdy vykázal Karlovarský kraj, a to 31 448 korun měsíčně. O něco vyšší výdělky pobírali obyvatelé Zlínského (31 640) a Moravskoslezského kraje (32 373).
Na druhé straně výdělky v Praze zaznamenaly nejmenší meziroční zvýšení ze všech regionů České republiky, když vzrostly jen o 3,5 procenta. To sotva pokrývá inflaci, která se během třetího kvartálu pohybovala mírně nad třemi procenty. Naopak nejrychleji mzdy rostly v Olomouckém kraji (6,4 procenta), následoval Jihomoravský (6,3), Ústecký (6,2) a Pardubický kraj (6).
K tématu
Finance
Čeká nás zvyšování nezaměstnanosti i výdělků, tvrdí ČNB. Jak poroste průměrná mzda?
- 15. listopadu 2020
Finance
COVID-19 sáhl Čechům na výplaty, koupí si míň než loni. Nejvíc mzda klesla na Liberecku
- 3. září 2020
