Grafika sondy Mariner 9 na pozadí Marsu Zdroj: NASA
Sonda Mariner 9 je první lidskou družicí, která krouží kolem jiné planety než Země. Na oběžnou dráhu Marsu dorazila před 50 lety. Jejímu osudu se věnuje týdeník 5plus2.
Raketa Atlas Centaur startovala z mysu Caneveral na konci května roku 1971 a měla dost naspěch. Musela totiž k Marsu vynést americkou planetární sondu Mariner 9 dříve, než tam dorazí Sověti. Studená válka se blížila ke svému druhému vrcholu a napětí mezi Spojenými státy a Sovětským svazem se znovu přiostřovalo.
Sonda Mariner 9 na oběžnou dráhu rudé planety vstoupila 14. listopadu 1971. NASA to stihla a tento vesmírný „dostih“ vyhrála, sovětská družice Mars 2 dorazila až o 13 dní později.
Zdálo se, že Američané mají vše pod kontrolou, jenomže v atmosféře Marsu zuřila prachová bouře. Ta zabránila prvnímu zkoumání rudé planety z oběžné dráhy. A pak Mariner 9 překvapil experty i veřejnost kvalitou svých snímků.
„Když se postupně prach usazoval, začaly se objevovat vrcholy čtyř obrovských hor. Z nich nejvyšší, nazvaná později Olympus Mons, se ukázala být sopkou, která se tyčí do výšky zhruba 24 kilometrů,“ uvedl Antonín Vítek, někdejší odborník na kosmonautiku z Akademie věd ČR. „Dalším překvapením byla hluboká zlomová údolí, z nich nejimpozantnější – Valles Marineris čili údolí Marinerů – se táhne v délce přes čtyři tisíce kilometrů. Objevy sopek a údolí tektonického původu ukazovaly, že alespoň v minulosti byl Mars podobně geologicky aktivní planetou jako naše Země,“ doplnil přední český znalec a popularizátor.
Údolí Marinerů je vůbec největším známým kaňonem ve Sluneční soustavě a na „tváři“ Marsu způsobuje viditelnou gigantickou jizvu. Kromě délky okolo čtyř tisíc kilometrů, šířky až 600 km, má hloubku sedm či osm kilometrů. Bývá srovnáváno s Grand Canyonem v americké Arizoně. Jenže ten je spíš „muší váha“. Dosahuje délky 800 km, šířky 30 km a hloubky asi 1,8 km.
Sonda Mariner 9 vyslala své poslední signály 27. října 1972, kdy NASA rozhodla o jejím vypnutí. Do té doby stačila oběhnout Mars 698krát a podařilo se jí pořídit 7 329 snímků. Zmapovala tak téměř sto procent rudé planety. Její mise stála 137 milionů dolarů, tedy kolem tří miliard korun. Teď stále zůstává na orbitu Marsu. Shoří a rozpadne se příští rok, jakmile vstoupí do hustších vrstev jeho atmosféry.
