První výsledky sčítání lidu
V roce 2021 žilo v Česku 10 524 167 obyvatel, to je zhruba o 87 tisíc více než v roce 2011. Uvedli to zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ) na čtvrteční tiskové konferenci, kde představili první výsledky loňského sčítání lidu. Průměrný věk obyvatele stoupl z 41 let na 42,7 roku.
Cenzus probíhal od 27. března do 11. května. Podle statistiků sice obyvatel přibylo, ale jen mírně. Ve srovnání s rokem 2011 měla republika loni o necelé procento lidí víc. Ženy tvořily 50,7 procenta populace, muži 49,3 procenta.
Pokračoval trend, kdy se lidé soustřeďují do některých krajů. Téměř polovina (48,2 procenta) ze sečtených obyvatel bydlela ve čtyřech nejlidnatějších krajích, konkrétně v Praze, ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. O něco víc než čtvrtina lidí pak je v Praze a Středočeském kraji. „Rostla dominance středočeského prostoru, i když mírnějším tempem,“ uvedl gestor sčítání Robert Šanda. Obyvatel naopak ubývalo na severovýchodě, východě a severozápadě republiky, tedy v chudších příhraničních regionech.
Cizinci tvořili 4,7 procenta obyvatel. V zemi jich žilo téměř půl milionu, konkrétně 490 400. Nejpočetnější skupinou byli Ukrajinci. Představují téměř 30 procent lidí ze zahraničí. Bylo jich asi 150 200. Slováků v ČR žilo asi 95 600, Vietnamců 54 200 a Rusů 35 300. „Proti sčítání v roce 2011 je tu nárůst. Zvyšovala se zvlášť dominance ukrajinské populace,“ uvedl Šanda. I když podle něj od minulého sčítání cizinců poměrně výrazně přibylo, růst počtu se zpomaloval.
Počet lidí nad 65 let se zvedl. Dostal se na 2,1 milionu. Je o půl milionu vyšší než v roce 2011 při posledním sčítání. V důchodovém věku je tak každý pátý obyvatel země. Přibylo také dětí. Podle Šandy poprvé od začátku 80. let minulého století poklesl počet lidí v produktivním věku. Do penze totiž odešly silné poválečné ročníky, na trh práce naopak nastupují ty početně slabé. Nejpočetnější generací dál zůstávají takzvané Husákovy děti, tedy silné ročníky 70. let. Šanda zmínil lidi narozené v letech 1974 a 1975. Naopak nejslabší skupinou jsou ti, kteří přišli na svět ve druhé polovině 90. let. „Nejméně početní byli lidé ve věku 21 let,“ upřesnil.
V republice přibylo svobodných a rozvedených, naopak méně než před deseti lety je ženatých a vdaných. Zmenšila se také skupina vdov. „Je to dlouhodobě pozitivní trend v důsledku snižování nadúmrtnosti mužů,“ uvedl Šanda.
Ženy jsou vzdělanější než muži. Při minulém sčítání byl vyšší podíl vysokoškoláků ještě mezi muži, teď už mezi ženami. Celkem mělo v Česku loni vysokoškolské vzdělání přes 1,55 milionu lidí, tedy zhruba 18 procent ve věku nad 15 let. Před desetiletím to bylo 1,11 milionu, tedy necelých 13 procent. V Praze mělo minulý rok vysokoškolský titul 36 procent osob. Podíl lidí se základním vzděláním a bez maturity v Česku naopak klesá.
Sčítání se pořádá každých deset let, a to nejen v Česku. Umožňuje zmapovat situaci v jednotlivých zemích a porovnávat ji. Zatímco řada států údaje získává ze svých registrů a dotazuje se jen vzorku několika tisícovek lidí, v České republice se museli zapojit všichni obyvatelé. Česko totiž nemá rejstříky, z nichž by se daly potřebné informace získat. Statistici se ale snažili vzít z úředních databází co nejvíc dat, lidé tak vyplňovali minulý rok zhruba o polovinu věcí méně než v roce 2011.
Na vyplňování elektronických formulářů se původně vyčlenily první dva týdny sčítací akce. Ve zbývajícím měsíci měli papírové formuláře dostávat, vyplňovat a odesílat lidé, kteří se nesečetli on-line. Kvůli epidemii bylo ale nakonec možné webovou či mobilní aplikaci využít po celou dobu sčítání. Učinilo tak 85 procent sečtených.
