První žena v historii rakouské armády se stala velitelkou pluku a řídí stovky mužů

Šestačtyřicetiletá Krutzlerová, absolventka Terezijské vojenské akademie ve Wiener Neustadtu, se stává první ženou, která v rakouské armádě zvané Bundesheer vystoupala na tak významnou pozici. Dříve absolvovala mise v Afganistánu, Bosně a Hercegovině, Kosovu či Sýrii. Mezi její koníčky patří střelba a kovářství.

„Těší mě, že mohu jmenovat podplukovnici Krutzlerovou první ženskou velitelkou pluku. Již dříve prokázala své vůdčí schopnosti doma i v zahraničí a nyní přebírá pluk, který během pandemie koronaviru významně přispěl v mnoha logistických oblastech,“ pravila během slavnostního jmenování v kasárnách Hackher ministryně obrany Tannerová a diplomaticky doplnila: „Přeji jí hodně štěstí v nové roli a při plnění úkolů.“

„Jde o milník v rovném přístupu k ženám. Zásobovací pluk 1 je největším poskytovatelem logistických služeb rakouské armády. Je pro mě ctí vést pluk a jeho vojáky a pozitivně utvářet jejich budoucnost,“ reagovala krátce po svém jmenování Krutzlerová.

Rodačka ze Štýrského Hradce svázala s armádou a ozbrojenými složkami celou svou kariéru. Po maturitě zamířila na vojenskou akademii, následoval přesun k bojovým útvarům dělostřelectva. V něm se propracovala až na velitelku roty. V posledních letech zastávala pozici štábní důstojnice a také hlavní důstojnice pro taktiku, zásobování a službu vojenské akademie.

Neutrální Rakousko se podílí na misích

Hlavními úkoly zásobovacího pluku jsou logistika a dodávky pro vojáky nasazené v Rakousku i v zahraničí. Během koronavirové krize podporuje přibližně 220 profesionálních vojáků při plnění jejich povinností, zabezpečuje poštovní distribuční centrum, podílí se na hromadném testování obyvatelstva a na trasování kontaktů nakažených koronavirem. Krutzlerová přebírá velení od majora Olivera Jägera-Sunstenaua.

Rakousko se stalo vojensky neutrálním státem v roce 1954, o rok později zaneslo svou neutralitu do ústavy. Proto není členem Severoatlantické aliance (NATO). V roce 1995 se Rakousko připojilo k programu Partnerství pro mír spadající pod NATO. Od roku 1998 po přijetí Amsterodamské smlouvy se může sousední země účastnit misí na základě evropské „Společné zahraniční a bezpečnostní politiky“. Na to o tři roky později navázala „Společná zahraniční a obranná politika“ členských zemí EU, tedy včetně Rakouska.

Česko má 10. nejvyšší podíl žen v armádách NATO

Ženy mají v Armádě České republiky a v ozbrojených složkách země k 1. dubnu 2021 zastoupení ve výši 13,4 procenta. To řadí Česko v rámci NATO řadí na desáté místo. Na velitelských pozicích slouží v tuzemsku tři procenta žen.

V resortu ministerstva obrany pracuje jedna generálka, hodností brigádní generálka Lenka Šmerdová, která je poradkyní náčelníka Generálního štábu Armády České republiky pro oblast náboru a genderové problematiky.

Vláda navrhla prezidentu republiky Miloši Zemanovi jmenování rektorky – velitelky Univerzity obrany plukovnice Zuzany Kročové do hodnosti brigádní generálky. V případě schválení návrhu bude povýšena do hodnosti generálky 8. května 2021.

Česká armáda i obranné složky státu zaměstnávají ženy ve vedoucích pozicích. Na úrovni Generálního štábu Armády ČR velí oddělení rozvoje kybernetických sil a informačních operací Sekce rozvoje sil ministerstva obrany plukovnice Klára Boučková a na taktické úrovni je například náčelnicí centra podpory operací štábu Velitelství pro operace podplukovnice Radka Martykánová.

„Armáda je otevřená jak mužům, tak ženám, jde o znak moderní společnosti. Ženy chtějí v armádě sloužit a mají v ní své místo. Jsou zastoupené ve všech odbornostech a jednotkách, a také v hodnostech,“ popsala stav v Armádě ČR brigádní generálka Lenka Šmerdová a dodala: „Žena má stejná práva i povinnosti jako muž a pokud splní podmínky výběru, může zastávat jakoukoliv funkci. I ženy mohou samozřejmě stoupat v kariéře. Najdeme je i v ryze mužských profesích jako řidičky těžkých vozidel, techničky bojových letounů či velitelky.“