Epidemiolog Roman Prymula v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS Zdroj: CNN Prima NEWS
Chřipka, COVID-19 nebo také RS virus. To jsou onemocnění, která aktuálně nejvíce sužují Českou republiku. Ordinace praktických lékařů zažívají nápor pacientů a dveře se netrhnou ani v lékárnách. Jenže lidé často odchází s prázdnou, chybí totiž některá běžná léčiva – například dětské sirupy nebo čípky proti horečkám. Podle epidemiologa Romana Prymuly je situace vážná. „Ministerstvo zdravotnictví to musí akutně řešit,“ řekl v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
„Nacházíme se ve fázi, kdy v rané zimě útočí celá řada respiračních onemocnění. Máme tu tři nejvýraznější choroby, ale jinak je respiračních virů celá škála. To, co nás v tuto chvíli nejvíce trápí, je nedostatek běžných léčiv, protože pokud hovoříme o virových onemocněních, tak tady nemáme kauzální léčbu. To znamená, že neumíme léčit příčinu, jen příznaky. K tomu je nutné, abychom měli léky, které snižují teplotu. Ta situace je poměrně tristní. Nejsou totiž na trhu,“ uvedl epidemiolog ve vysílání CNN Prima NEWS.
Zdůraznil, že situace je vážná. „Pokud tu máme klasickou streptokokovou angínu, tak v podstatě není penicilín. U různých preparátů, které používáme jako náhražky, ať už to jsou širokospektrální antibiotika nebo antibiotika podobného spektra, která ale nejsou určena pro danou věkovou skupinu, hrozí, že si buď vybudujeme rezistenci, nebo spotřebujeme mnohem více lahviček, což bude mít za následek dominový efekt. Léků bude méně a méně. Je to situace, kterou musí ministerstvo akutně řešit,“ řekl Prymula.
Imunoložka: Dřív jsme prskali a nic se netestovalo. Smolař dostane RS vir, chřipku i covid
Česko je na prahu epidemie. V současné době se podle imunoložky a mikrobioložky Blanky Říhové mohou lidé nakazit třemi typy virů: chřipkou, covidem a RS virem. Ve vysílání CNN Prima NEWS uvedla, že pokud má někdo smůlu, může být infikován všemi. Následně přiblížila, kteří lidé jsou nejvíce ohroženi, a vysvětlila, proč je nyní infekčnost RS viru tak vysoká.
Podle něj se i v minulosti stávalo, že byl na trhu nedostatek medikamentů. „Ke krátkodobým výpadkům docházelo běžně. Mohly za to problémy s distribucí či zastavení šarže. Ale tady je situace horší. Potřebné suroviny se dominantně vyrábí v Indii nebo Číně, a pokud se tam něco stane, Evropa je nesoběstačná a není schopná vyprodukovat dostatek léčiv. Došlo k tomu, že se zastavila výroba ve třech z pěti závodů u paracetamolu. To je veliký problém, který může vést k celosvětovému nedostatku. Musí to řešit celá Evropa,“ uvedl Prymula s tím, že podle něj by Česko mělo směřovat k tomu, že se časem osamostatní.
„To je přesně ta cesta, kterou bychom měli jít. Má to ale háček. Nemáme potřebné suroviny. Když si představíme výrobu klasických léčiv, jde o velmi čistou záležitost. Ty suroviny se vyrábějí klasickými chemickými postupy, při kterých vzniká celá řada toxických sloučenin. To je možná jeden z důvodů, proč nikdo v Evropě neměl zájem o tuto výrobu. Teď dochází k tomu, že i v Číně se občas dívají na to, jak je znečišťováno okolní prostředí, a to je možná i důvod, proč mají tři továrny pozastavenou výrobu. Logicky, když vám vypadne 60 procent surovin, tak naši lékárníci potom nejsou schopni ty léky namíchat. Nemají z čeho,“ vysvětlil epidemiolog.
Masivního šíření streptokoku bych se nebál
K rychlému osamostatnění tak podle něj v nejbližší době nedojde. „Je to podobné, jako byla závislost na ruském plynu. Chvíli to trvá a tady ta doba bude ještě delší,“ řekl Prymula a poradil lidem, co dělat, když v lékárně neseženou potřebný medikament na snížení teploty.
„Horečka je sama o sobě příznivý fenomén. Ničí viry, které máme. Kontrolovaná horečka je tedy v pořádku. Pokud však máme takzvanou hyperpyrexii, když už se tělesná teplota pohybuje kolem 40 °C, tak ta už organizmu neprospívá, a proto se musí tlumit. Nejjednodušší cestou jsou zábaly, kdy například nemocné dítě rychle zchladíme a potom zabalíme. Díky tomu se vypotí a horečka klesne,“ popsal Prymula.
V pořadu Nový den hovořil také o šíření streptokokových infekcí. Ve Velké Británii už této nákaze podlehlo 16 dětí do 15 let. „Streptokokové infekce jsou velmi časté. To hlavní, co vidíme, jsou klasické streptokokové angíny. Dalo by se říci, že ta bakterie není nijak nebezpečná, ale bohužel má komplikace, které jsou dlouhodobého rázu, kdy autoimunitně mohou být poškozeny ledivny nebo srdce. Masivního šíření streptokoku bych se v Česku ale nebál. Angíny jsou tu celoročně a nějak to zvládáme,“ uzavřel.
