Chlapec ve Vysokém Mýtě zmrznul cestou ze školy, zatímco obuvníka zabil mráz při návratu z hospody. Na počátku roku 1929 uhodila v českých zemích dosud největší zima v posledních 200 letech. Mráz a sníh zastavily na celé tři měsíce tehdejších 100 tisíc československých řidičů, zavřené byly i školy. I aktuálně mrzne, až praští, rekord ale zatím nebyl překonán. Naměřen byl 11. února 1929, když ručička teploměru klesla na minus 42,2 stupně. Extrém zaznamenala meteorologická stanice v Litvínovicích u Českých Budějovic, proto jsme po dojmech z tehdejší polární zimy pátrali v obecních kronikách uložených ve Státním oblastním archivu v Českých Budějovicích.
„Zima roku 1929 byla tak tuhá, že není pamětníka, kdo by tak hrozné zimy pamatoval,“ začíná zápis o rekordních mrazech v kronice obce Sedlce, která leží jižně od Českých Budějovic. „Před novým rokem začalo drobně, ale hustě sněžiti a na nový rok byla již hustá vrstva sněhu. Hned musely k jízdě používány býti saně a nepřestalo se se saněmi jezditi až v druhé polovici března. Sníh často ještě padal, a to ať byl vítr západní, nebo východní, žádný nepřinesl oblevu. Sníh stále přibýval a mrazy též,“ píše kronikář.
ČTĚTE TAKÉ: Nejžhavější rok v historii. Klimatické rekordy popadaly jako domino, uvedla expertka
Drsnou zimu z roku 1929 označují meteorologové za stoletou či spíše dvousetletou. Přinesla 62 ledových dnů, kdy teplota zůstávala pod nulou celých 24 hodin. Podle ČTK to překonává jen zima z přelomu let 1829/30, kdy bylo zaznamenáno 76 ledových dnů.
Polární teplotní primát z Českých Budějovic
Kronika Litvínovic, kde dosud platný mrazový rekord minus 42,2 stupně naměřil 11. února 1929 středoškolský profesor fyziky Jaroslav Maňák, se nezachovala. Tehdejší arktické mrazy na Budějovicku naštěstí líčí také kroniky z okolních obcí. Zápisy většinou začínají poklonou paní Zimě, takový samec si prý nepamatoval žádný pamětník.
Na stejnou notu začíná líčení polárních mrazů i v kronice Boršova nad Vltavou, obce na těsném doteku s Českými Budějovicemi: „Není u nás pamětníka takových mrazů a takové zimy, jaká byla od počátku roku 1929. V Č. Budějovicích klesl například teploměr na 43 °C pod nulou, tedy na teplotu, při níž možno již mluviti o teplotě polární.“
Tolik kronikář z Boršova v úvodním shrnutí za rok 1929. Nebývalou zimu však na následujících stranách pamětní knihy obce rozebírá podrobněji: „Ve století dvacátém jsou letošní kruté mrazy prvními. Od roku 1755 nebylo tak kruté zimy v okolí Č. Budějovic jako letos. Od 1. ledna leží vrstva sněhu o výši 65 cm umrzlá, jež brání zvěři úplně se dostati k zemi. Mráz dne 2. února dostoupil -37°C. Dne 11. února dostoupil mráz -42°C ve městě, -44°C na venkově. Č. Budějovice vůbec podržely primát v mrazech celé republiky.“
Stoletá či spíše dvousetletá zima 1929 v kronice jihočeské obce Chotýčany Zdroj: Státní oblastní archiv České Budějovice
Stoletá či spíše dvousetletá zima 1929 v kronice jihočeské obce Chotýčany Zdroj: Státní oblastní archiv České Budějovice
Nalezen dřevaři jako mrtvola úplně zmrzlý
Podobně psal i pan kronikář z Chotýčan, severně od Budějovic. „Z 31. prosince na Nový rok 1929 napadla vrstva sněhu 42 cm vysoká, takže veškeren provoz byl na několik dnů po silnicích a cestách zastaven. Příští dny sněhu stále připadává, až do konce měsíce ledna. Přitom panují takové mrazy, jakých není pamětníka.“
Rekordní mráz z roku 1929: Minus 42 a čtyři metry sněhu. Policajtům u nás praskaly obušky
Přinese současná vlna takzvaných ledových dnů pokoření národního mrazového rekordu z roku 1929? Na stanici Státního ústavu meteorologického v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřil tehdy profesor Jaroslav Maňák minus 42,2 stupně Celsia. A zhruba ve stejnou chvíli v blízké Stropnici u Římova zmrzl vsedě u stolu jistý Tomáš Kubala. „Byl sousedy nalezen tak zmrzlý, že tvořil ledový rampouch,“ napsaly Lidové noviny.
Dobový tisk potvrzuje, že dvousetletá zima z roku 1929 měla i řadu obětí. Třeba 23. ledna 1929 se v agrárnickém deníku Venkov objevila následující zpráva: „V minulých dnech lyžovali vojíni pěšího pluku č. 30 ve Vysokém Mýtě za městem pod Vrchy. Jeden z vojínů zakopl o vyčnívající předmět a při ohledání jeho shledal, že jest to zmrzlý chlapec. Hoch šel ze školy, zapadl do sněhu a zmrzl.“
V Horním Jelení nedaleko Chocně nedošel domů jistý obuvník. Venkov o na kost zmrzlém muži informoval 10. února: „V Horním Jelení konán byl hasičský ples, kterého se zúčastnil též obuvník František Matoušek z Prochod. Když po skončené zábavě k ránu za třeskutého mrazu ubíral se k domovu, padl v lese do závěje, kde zmrzl. Druhého dne byl nalezen dřevaři jako mrtvola úplně zmrzlý.“ Bylo to v předvečer nejsilnějších mrazů, které uhodily 11. února.
100 tisíc automobilistů dočasně odpočívá
V roce 1929 už jezdilo po Československu asi 100 tisíc automobilů, ovšem od ledna do března byly vozy prakticky nepoužitelné a k přepravě nákladů znovu sloužily staré dobré koňské potahy. „Koňský potah se dobře uplatňoval, neboť automobily bylo nemožno jezditi po celou zimu,“ uvádí kronikář obce Sedlce na Českobudějovicku. To platilo na venkově, snímek z časopisu Pestrý týden dokazuje, že Pražané se i v nekrutější zimě 20. století dokázali na lyžovačku vypravit automobilem, ovšem jen „na blízku Prahy“, jak je uvedeno pod snímkem. Když ale 11. února uhodily mrazy na hraně čtyřicítky, nerozjel se prý žádný automobil ani v Praze.
Stoletá či spíše dvousetletá zima 1929, lyžování na okrajích Prahy. Snímek z časopisu Pestrý týden Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Stoletá či spíše dvousetletá zima 1929, lyžování na okrajích Prahy. Snímek z časopisu Pestrý týden Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Vltava v hlavním městě byla celou zimu zamrzlá, hospodští tak z řeky vytěžili nebývalé množství ledu do pivních sklepů. Venkov měl jiné starosti. Vymírala lesní i polní zvěř a ovocné stromy se měnily ve zmrzlé pahýly. „Za letošní kruté zimy téměř vymrzly koroptve, zajíci a ptactvo,“ lze si přečíst v kronice obce Ledenice, která leží jihozápadně od Budějovic. „Pohled na množství ptačích mrtvolek po kraji roztroušených byl skličující. Zmrzli i zajíci u sena, ba i psi uvázaní u bud zmrzli.“
Když se konečně oteplilo, přišla vichřice
Domy byly promrzlé, většina venkovských škol zavřela. „Ve školách přerušeno vyučování, protože se místnosti nedaly vůbec vytopiti, ač topeno od 4 hodin ráno,“ uvádí kronikář obce Dobřejovice u Hluboké nad Vltavou. „Ovocné stromoví ze tří čtvrtin zmrzlo a k nebi trčí jen tuhé pahýly,“ zapisuje si během kruté zimy v roce 1929 kronikář Bohunic na Českobudějovicku.
Tentýž kronikář se proto raduje, když se zima konečně vzdává své vlády: „Po kruté zimě začalo pozdní krásné jaro, obilí a všecko osení se mělo čile k životu.“ Jednoho červnového dne ale nad Bohunicemi zčernalo nebe: „Dne 4. července odpoledne přihnala se od západu strašná bouře s vichřicí a krupobitím, která strašně řádila na polích, ve staveních a v lesích. Sta a tisíc tašek sházela ze střech a napršelo do sena na půdách, ba i do světnic skrze stropy.“
Kronikář dodává, že nejeden rolník v obci ten rok přišel o veškeré živobytí a musel se zadlužit, aby vůbec přežil. „Nadějná úroda za necelé půlhodiny zničena téměř úplně,“ povzdechl si autor pamětní knihy Bohunic nad krutostmi přírodních živlů v roce 1929.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak to v posledních dnech s mrazem vypadalo v Česku.
