Půda už nedokáže přijímat další vodu (ilustrační foto). Zdroj: CNN Prima NEWS
Deště z uplynulých dní nasytily povrchovou vrstvu půdy v České republice až do hloubky 40 centimetrů. Na Moravě a Českomoravské vrchovině je zcela nasycena dokonce i hlubší vrstva. Takový stav je velkým rizikem pro vznik povodní, varuje klimatolog a jeden z tvůrců projektu InterSucho Pavel Zahradníček.
Méně deštivé dny způsobí pomalé vysušování svrchní vrstvy půdy, ale vzhledem k jejímu vysokému nasycení nepůjde o razantní změnu
„Půda už nedokáže přijímat další vodu, takže ta odtéká do řek. Podle našich předpovědí bude v příštích deseti dnech převládat klidnější počasí s malým množstvím srážek a nadprůměrnými teplotami. Méně deštivé dny způsobí pomalé vysušování svrchní vrstvy půdy, ale vzhledem k jejímu vysokému nasycení nepůjde o razantní změnu,“ uvedl Zahradníček.
Půdní sucho nyní nepozoruje nikde v republice, a to ani v hlubší vrstvě do jednoho metru. „Na 98 procentech území je dokonce více půdní vláhy, než je obvyklé. Na 72,5 procenta území je to o více než 20 milimetrů a na 4,4 procenta území dokonce více než o 80 milimetrů půdní vláhy více, než je obvyklé pro tyto dny,“ řekl klimatolog.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 4. listopadu, předpokládají odborníci nadprůměrné teploty vzduchu do 25. října, poté se začnou vracet k dlouhodobým hodnotám.
Tři základní příčiny, proč se srážky nevsáknou:
— www.intersucho.cz (@Intersucho) October 17, 2020
1. Půda je nasycená vodou (např. černozem udrží až 300 mm)
2. Vystoupila na povrch podzemní voda (např. v blízkosti kulminujících řek)
3. Půda je utužená (podle oficiálních údajů jde až o 40 % zemědělské půdy) pic.twitter.com/7xXpIBO2hk
„Tři základní příčiny, proč se srážky nevsáknou? Půda je nasycená vodou (např. černozem udrží až 300 mm). Vystoupila na povrch podzemní voda (např. v blízkosti kulminujících řek). Půda je utužená, což se podle oficiálních údajů týká až 40 procent zemědělské půdy v ČR,“ připomínají klimatologové z projektu InterSucho.
