Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN) Zdroj: CNN Prima NEWS
Zástupci minulé vlády Andreje Babiše (ANO) měli podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) loni na podzim možnost vyjednat lepší podmínky smlouvy o řešení vlivů těžby v polském hnědouhelném dole Turów, ale zřejmě se báli uzavřít dohodu krátce před sněmovními volbami. Babiš označil Půtovo vyjádření za lež. Polsko podle něj čekalo „na novou slabou vládu“.
Vyjednávání o Turówu bylo loni 30. září podle tehdejších informací české strany přerušeno kvůli rozdílnému pohledu české a polské strany na délku soudního dohledu.
Půta v pondělí sdělil, že při vyjednávání, jehož se zúčastnil tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a bývalý polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka, Polsko sice trvalo na dvouletém soudním dohledu, ale český požadavek byl na délku 15 let.
Hejtman na pracovní snídani s médii na ministerstvu životního prostředí v Praze (MŽP) dodal, že podmínky dohody mohly být lepší, neboť Polsko bylo tehdy ochotno zaplatit částku 50 milionů eur (1,2 miliardy Kč) a blízko byl i kompromis ohledně délky trvání soudního dohledu, který mohl být sedmiletý.
Podle hejtmanova názoru nebyla smlouva s Polskem ale uzavřená, protože Babišova vláda se obávala možného negativního dopadu dohody na výsledek říjnových voleb. Podle současné uzavřené dohody je soudní dohled pětiletý.
Půta také uvedl, že když loni 5. listopadu přijela do Prahy současná polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová, byla atmosféra už horší a polská strana méně ochotná k dohodě na vyšších kompenzacích. Důvodem byla podle Půty narůstající pokuta, kterou Polsku uložil Soudní dvůr Evropské unie kvůli pokračování provozu dolu Turów. Evropská komise minulý týden Polsku oznámila, že mu z fondů Evropské unie strhne za neuposlechnutí příkazu unijního soudu přibližně 15 milionů eur.
Půta rovněž podotkl, že mu přijde neuvěřitelné, že se představitelé Babišovy vlády, která smlouvu připravila a vyjednávala, tváří, že s ní nemají nic společného.
„Pan Půta lže. Já jsem o tom nikdy nevyjednával. Pan Půta byl u toho, vyjednávali Brabec, (náměstek ministra zahraničí Martin) Smolek a Půta,“ řekl v reakci na hejtmanova tvrzení Babiš. „Dobře ví, že oni drželi pozici, že minimální výpovědní lhůta byla 12 let,“ dodal. Smlouvu s pětiletou výpovědní lhůtou, kterou nakonec premiér Petr Fiala (ODS) na začátku února podepsal s polským protějškem Mateuszem Morawieckým, označil za nevýhodnou a za totální vítězství Poláků. Čekali podle Babiše na „novou slabou vládu“, která ustoupí.
45 milionů eur za vliv těžební činnosti
Smlouvu ohledně Turówu uzavřelo Polsko počátkem února s vládou premiéra Petra Fialy (ODS) a na základě ní poslalo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,098 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. K podmínkám smlouvy Půta uvedl, že konečně přinesla možnost vybudovat v příhraničí profesionální monitoring dopadů dolu, neboť dosud byl prováděn spíše provizorně.
Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, která má bránit odtoku podzemních vod z českých pohraničních měst, a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty. V původním návrhu dohody podle Babiše bylo, že se bude moci jáma prohloubit maximálně 12 metrů pod hladinu moře před splněním podmínek.
Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po daném oznámení.
Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Příhraniční oblasti v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk či znečištění prachem.
