Obvod Cheb

97,67 % okrsků sečteno
36,58 % volební účast




39,98 %

Miroslav Plevný

27,15 %

Sandra Tsoukernik

12,38 %

Štěpánka Černá

10,55 %

Vladimír Keblúšek

6,35 %

Ivan Reis

3,56 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

98,98 % okrsků sečteno
41,53 % volební účast




43,44 %

Ivo Trešl

25,62 %

Jaroslav Mikoláš

10,83 %

Vladislav Hrbáček

10,12 %

Leo Steiner

6,52 %

Ivana Hluštíková

3,44 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

92,14 % okrsků sečteno
39,36 % volební účast




32,18 %

Karel Řehka

27,84 %

Lucie Kantorová

19,89 %

Lumír Aschenbrenner

7,93 %

Daniela Pousková

4,97 %

Július Líška

3,21 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

99,07 % okrsků sečteno
42,76 % volební účast




55,62 %

Tomáš Fiala

23,76 %

Miroslav Ušatý

20,60 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

98,84 % okrsků sečteno
45,76 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,36 %

Michal Kozár

24,73 %

Jaroslav Chalupský

8,70 %

Karolína Kubisková

5,78 %

Lucie Pavlů Řádová

2,92 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

96,27 % okrsků sečteno
45,79 % volební účast




43,71 %

Petr Štěpánek

25,60 %

Barbora Daňhová

11,69 %

Simona Luftová

9,44 %

Josef Šorna

5,81 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,72 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

51,80 % okrsků sečteno
42,52 % volební účast




31,99 %

Václav Láska

26,08 %

Radko Sáblík

18,95 %

Zdeněk Šarapatka

14,90 %

Lubomír Brož

5,12 %

Pavel Spirov

1,96 %

Petra Prokšanová

0,96 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

34,65 % okrsků sečteno
40,28 % volební účast




44,89 %

David Smoljak

21,83 %

Dagmar Pecková

18,70 %

Radek Žalud

9,12 %

Bedřich Laube

5,44 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

22,83 % okrsků sečteno
42,44 % volební účast




52,37 %

Jiří Padevět

25,62 %

Jan Čižinský

12,09 %

Ján Dudra

2,72 %

Pavel Čižinský

2,38 %

Jiří Pavel Pešek

1,50 %

Jiří Morštadt

1,45 %

Vojtěch Ryvola

0,96 %

Jan Štern

0,87 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

97,33 % okrsků sečteno
42,06 % volební účast




30,71 %

Adéla Sucharda Šípová

29,36 %

Petr Paták

22,36 %

Aleš Gerloch

8,03 %

Jan Klas

6,16 %

Marcela Machalová

3,35 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

93,71 % okrsků sečteno
34,87 % volební účast




52,83 %

Zbyněk Linhart

20,31 %

Michal Hejcman

10,28 %

Jan Skalický

10,10 %

Anna Lehká

6,45 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

99,56 % okrsků sečteno
38,32 % volební účast




35,11 %

Jitka Volfová

32,74 %

Martin Půta

14,77 %

Jiří Vosecký

13,40 %

Vít Vomáčka

3,94 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

99,43 % okrsků sečteno
42,38 % volební účast




58,48 %

Jan Sobotka

28,51 %

Zuzana Chovancová

7,35 %

Radek Mráz

5,64 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

98,65 % okrsků sečteno
43,75 % volební účast




45,51 %

Michael Kašpar

25,64 %

Andrea Brzobohatá

16,85 %

Roman Schulz

4,24 %

Antonín Dušek

4,16 %

Pavel Sehnal

2,36 %

Jiří Rynekr

1,20 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

98,96 % okrsků sečteno
44,85 % volební účast




25,06 %

Martin Dvořák

21,82 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,49 %

Jana Hůlková

15,03 %

Monika Nebeská

12,20 %

Jan Holásek

5,34 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

98,76 % okrsků sečteno
45,71 % volební účast




62,30 %

Jan Grulich

37,69 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

99,62 % okrsků sečteno
50,07 % volební účast




27,70 %

Michal Šmarda

25,55 %

Josef Klement

25,54 %

Radek Černý

16,56 %

Radek Koten

4,63 %

David Moos

Obvod Znojmo

97,04 % okrsků sečteno
45,24 % volební účast




35,51 %

Tomáš Třetina

22,40 %

Jiří Kyněra

18,57 %

Jindřich Růžička

11,55 %

Petra Rédová Fajmonová

6,73 %

Bohumila Beranová

5,21 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

99,40 % okrsků sečteno
52,29 % volební účast




63,18 %

Jan Grolich

30,12 %

Petra Absolonová

6,68 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

52,85 % okrsků sečteno
45,76 % volební účast




40,20 %

Zdeněk Papoušek

23,92 %

Karel Zitterbart

21,88 %

Jaroslav Štěrba

6,36 %

Jaroslav Turánek

4,31 %

Veronika Holcnerová

3,30 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

98,61 % okrsků sečteno
41,53 % volební účast




38,34 %

Jakub Navařík

37,73 %

Petr Vrána

15,12 %

Marek Obrtel

8,80 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

99,13 % okrsků sečteno
40,10 % volební účast




32,24 %

Marek Ošťádal

28,75 %

Martin Škurek

28,41 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,20 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

98,39 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,86 %

Helena Pešatová

32,38 %

Petr Korč

12,99 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,06 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

86,36 % okrsků sečteno
37,75 % volební účast




45,93 %

Ondřej Šimetka

31,30 %

Lucie Baránková Vilamová

12,98 %

Milan Loprais

6,08 %

Petr Jančík

1,96 %

Štefan Režný

1,14 %

Radoslav Štědroň

0,58 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

87,76 % okrsků sečteno
46,17 % volební účast




33,15 %

Tomáš Goláň

23,39 %

Ivo Mitáček

19,45 %

Vladimír Sedlařík

11,24 %

Pavel Dlouhý

10,81 %

Lubomír Nečas

1,93 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

96,77 % okrsků sečteno
46,74 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,11 %

Jiří Vašica

9,53 %

Kristýna Zelienková

7,22 %

Otakar Březina

4,09 %

David Skyba

3,21 %

Margita Balaštíková

Putin atomovou bombu nepoužije, říká Fištejn. Biden připravil Trumpovi špatné dědictví


Dlouhá léta žije v Česku, ke svým ukrajinským kořenům se ale hrdě hlásí. I proto novinář a esejista Jefim Fištejn válku na Ukrajině od začátku důkladně sleduje. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS nabídl svůj názor na bezmála tři roky trvající válku a zhodnotil role hlavních aktérů světového dění. „Kdyby Biden chtěl, aby Ukrajina vyhrála, tak by zrušil zákaz používání amerických zbraní na území Ruska už dříve,“ říká například Fištejn.

Co jste si pomyslel, když v únoru 2022 zaútočilo Rusko na Ukrajinu?
Pro mě to bylo logické pokračování expanzionistické Putinovy politiky. Vždy jsem věděl, že imperiálně orientovaný stát dříve či později musí svůj potenciál ověřit v nějaké agresivní formě. A zejména vůči Ukrajině, protože Ukrajina je jakýsi opak Ruska. A Putin ji jako opak vnímá. Ukrajina zvolila západní orientaci, celkově cestu směrem na západ, do Evropy a transatlantické rodiny. No a Putin od začátku tvrdí, že neexistuje, aby byla dvě Ruska. Jedno musí zaniknout. A útokem na Ukrajinu se to realizovalo. Vždy jsem to očekával.

ČTĚTE TAKÉ: Válku se snaží vytěsnit, nelze denně plakat, říká Viewegh o partnerce z Ukrajiny. Bude svatba?

Takže vás to vůbec nepřekvapilo.
Co bylo překvapivé, je to, že navzdory předpovědím všech západních rozvědek, zejména té americké, Ukrajina nepadla. Očekával se pád Kyjeva během tří dnů. Na to sázel i samotný Putin. Ale Ukrajina nepadla ani po dvou a brzy třech letech. Pořád stojí a pořád se brání, a to velmi úspěšně. A zdůrazňuji, že úspěšné boje Rusko vede jen uvnitř Doněcké oblasti, tedy uvnitř oblasti, kterou Rusko okupovalo jako první. Která navíc podle ruské ústavy patří odjakživa Rusku. Takže boje se vedou na území, které údajně patří Rusku.

Když mluvíte o bojích Ukrajiny s Ruskem… Americký prezident Joe Biden před několika dny povolil Ukrajině útoky raketami na cíle na ruském území. Co na to říkáte?
Je to – jako ostatně celá Bidenova politika vůči Ukrajině – vedené podle zákeřného principu „Rusko nesmí prohrát, Ukrajina nesmí vyhrát.“ Tento princip zajišťuje dlouhodobou válku, mimořádně krvavou, aniž by Ukrajina ve výsledku vyhrála. Biden dělá vše pro to, aby tak snadno neprohrála. To znamená, aby se válčilo dál. Mimochodem opírám se o to, že řada nejen Bidenových poradců, ale celkově spoluúčastníků jeho politiky, jako je například Jake Sullivan (poradce pro národní bezpečnost USA, pozn. red.), je jednoznačně rusofilní. Tedy stojí na straně Ruska a podle toho přistupují k této válce. Kdyby Biden chtěl, aby Ukrajina tuto válku vyhrála, tak by zrušil zákaz používání amerických zbraní na území Ruska už zkraje války. On to nejenom nezrušil, ale protahoval až do doby dvou měsíců před nástupem dalšího prezidenta. Počítá s tím, že případná eskalace války připadne na prezidentské období Donalda Trumpa. A to je to, co mu Biden nechává jako dědictví. On ten zákaz mohl zrušit i třeba před půl rokem.

On má děti, které jsou dobře umístěné na západě. Proč by on používal atomovou bombu? Kvůli čemu? V čem by se mu to vyplatilo?

Biden prý změnil pohled na věc po nedávném tvrdém útoku Ruska na území prakticky celé Ukrajiny.
To ne. V rámci ruských zločinů páchaných na Ukrajině se teď nejednalo o ten nejkrvavější. Proč by tedy tento útok měl najednou pohnout tak strategickou věcí, jako povolení Ukrajině pálit na území Ruska. Doteď nechávali Ukrajinu jen v ochranném boji. Ale tak, aby hrála jen na svém území.

Nedávno se však Biden setkal s Donaldem Trumpem v Bílém domě a přislíbil hladké předání moci a konzultace v tomto období. Myslíte, že i přesto tento krok s Trumpem jako svým nástupcem nekonzultoval?
Určitě se s ním o tom neporadil. Ale to neplatí jen pro americko-ukrajinské vztahy. On se nebavil ani v jiných věcech. Dojednal teď například dohodu s filipínskou rozvědkou o vzájemném působení a taky to s Trumpem neřešil. Nejen s Trumpem a jeho okolím, ale ani s kongresem. To jsou jednostranné kroky. Takže to byl krok, kterým chtěl ztížit život Trumpovi. Ukrajině to už teď tak moc nepomůže. Protože, jak říkají znalci, to nezmění povahu války. Ukrajina trpí obecně nedostatkem zbraní.

Přesto nyní vzrůstají obavy, aby tato změna neznamenala začátek třetí světové války. Co si o tom myslíte?
Já takové obavy rozhodně nesdílím. Protože ty obavy jsou jen hledáním výmluv, proč nepodniknout odvážné, silné kroky. A pro slabé povahy se vždy nějaký důvod k obavám najde. „Co když on na nás zaútočí? A co když shodí atomovou bombu?“ Promiňte, ale shodit atomovou bombu mělo Rusko tisíc příležitostí ještě od stalinských dob. Ale nikdy to neudělalo, protože to je nevratný krok. Říká se tomu zbraň posledního soudu. Je to zkrátka zbraň, která se nepoužívá a je součástí doktríny o vzájemném dokonalém zničení. Tato doktrína nám zajistila 75 let klidné existence. A Putin to neporuší, protože by se to obrátilo proti němu. On má děti, které jsou dobře umístěné na západě. Proč by on používal atomovou bombu? Kvůli čemu? V čem by se mu to vyplatilo? Takže jsem stoupencem toho, že žádnou atomovou bombu neshodí a třetí světová válka tímto nezačne. Rozhodně ne. Proto jsou pro mě takové řeči jen slovy slabochů, kterými odůvodňují svou slabost a to, proč nechtějí použít sílu.

Rozumím. Ještě se zeptám, i s ohledem na vaše ukrajinské kořeny, jak vnímáte prezidenta Volodymyra Zelenského?
Já si myslím – a je to názor čistě osobní –, že on byl pro Ukrajinu pravým požehnáním. Ono se někdy i stává, že historie svou milostí poskytne národu takové požehnání v podobě člověka, který jak se říká roste s úkoly. Zelenskyj, ač je bývalý komik, skutečně vyslyšel výzvu dějin. Nejen, že už dokázal všechno možné, ale především prokázal až biblické chápaní svého údělu, svého osudu. Nic takového se od něj nečekalo. Nejen, že připravil Ukrajinu k boji, ale dokazuje třetím rokem, jak je Ukrajina silná. Ukrajina je bojeschopnější než většina národů v okolí. Má armádu, která je vyškolená v bojích. Já Zelenského roli hodnotím jako vysoce historickou. Což neznamená, že až válka skončí, že nebude normálně odvolán a země se neponoří znovu do nějakých nesmyslných politických vášní. Nicméně Zelenský zajistil, že země nelehla pod Rusko a je jednou z nejsilnějších ve střední Evropě. Takže jeho výkon hodnotím mimořádně vysoko.

VIDEO: Ukrajinci znovu využili svolení Západu. Britské rakety zasáhly cíl přímo v Rusku, píší média

A jak vnímáte, co se války na Ukrajině týká, roli Evropy?
Podle mě je postoj Ukrajiny v Evropě nepochopený. Ukrajinský postoj není pouhým převyprávěním evropského příběhu. Ukrajina by měla být vnímaná jako příběh naprostého opaku. Je to konzervativní síla, která vrací Evropě perspektivu navrácení se k hodnotám, které kdysi udělaly Evropu Evropou. A to nejsou jen pofiderní záležitosti jako náboženské založení, rodina a podobně. Ukrajina vrací Evropě i hodnoty, které jsou opomíjené. Jako třeba vojenská čest. Vojenství, jako součást dnešní moderní společnosti. Jako konzervativní hodnoty vlastenectví. Opravdového. Protože ruské vlastenectví například neexistuje vůbec. Tam je armáda placená a válčí žoldnéři. Na Ukrajině je armáda skutečně lidová. A to vše ukazuje Ukrajina Evropě jako hodnoty, které ve velké zkoušce obstály. Zkoušce, které v posledních 75 letech nebyl nikdo v Evropě vystaven. Ukrajina byla a obstála. A jestli chce být Evropa nadále významnou částí lidstva, tak musí pochopit, co pro ni Ukrajina znamená.

Chápu.
A už vůbec nemluvím o tom, že pro nás konkrétně tady ve střední Evropě, je to požehnání. Protože to, že Ukrajinci ve značném množství utekli před válkou k nám, nám zajistilo vše, co nám scházelo. Zajistilo to takzvaně čerstvou krev, která nebude dělat problémy. Této, ani budoucím generacím. Protože se jedná o blízký slovanský národ, neodlišující se moc ve svých představách. Jinak by se nám mohlo stát to, co Němcům, Francouzům nebo Britům. To znamená záplava lidí úplně jiných zvyků a způsobů. My jsme v situaci, kdy druhá generace potomků Ukrajinců, kteří sem přišli, už budou Češi.