Varování tajných služeb: Putin chystá test NATO. Ve hře je i útok na české sousedy
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Rusko může otestovat jednotu a obranu členských států.
V ohrožení jsou zejména pobaltské země a Polsko.
Hrozí kyberútoky i omezené vojenské vpády na území.
Jak jsou na tom USA se zásobami klíčové munice?
Cílem ruského prezidenta Vladimira Putina by v příštích letech mohlo být otestování jednoty aliance a její ochoty aktivovat článek 5, podle něhož je útok na jednoho člena považován za útok na všechny. Informaci přinesl jako první deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje obeznámené s informacemi amerických zpravodajských služeb.
Americké zpravodajské služby podle zdroje pracují s několika možnými scénáři ruské eskalace – od rozsáhlého kybernetického útoku až po omezený vojenský vpád na území některého člena NATO. Smyslem takové akce by nemuselo být rozpoutání otevřené války s celou Aliancí, ale spíše prověření toho, jak rychle a jednotně by NATO dokázalo reagovat, píše WSJ.
ČTĚTE TAKÉ: Co bude po Putinovi? Rozběhne se nemilosrdný boj o moc, říká bývalý ruský poslanec
Zatím není jasné, kdy přesně a jakým způsobem by k tomuto kroku mohl Putin přistoupit. Podle amerických zpravodajských služeb je ruský útok možný mezi letošním podzimem a rokem 2029. Jeden ze zdrojů navíc uvedl, že nejpravděpodobnější je určitá forma eskalace namířená proti pobaltským státům nebo Polsku.
Putin může hledat cestu z války
Američtí a alianční představitelé se podle zdrojů domnívají, že by Rusko mohlo vůči NATO přitvrdit zejména v případě, že Putin nebude schopen najít způsob, jak ukončit válku na Ukrajině tak, aby si zachoval tvář.
NATO odmítlo komentovat utajovaná zpravodajská hodnocení. Vysoce postavený vojenský mluvčí Aliance Martin O’Donnell ale uvedl, že aliance „vždy zvažuje celou řadu možných scénářů a připravuje se na ně“.
„NATO situaci sleduje a jsme připraveni podle potřeby odrazovat a bránit se, což nadále dokazujeme,“ dodal.
Rusko už území NATO několikrát narušilo
Obavy z možného ruského testování odhodlání Aliance nejsou založeny pouze na hypotetických scénářích. V posledních letech totiž už došlo k několika případům, kdy Rusko narušilo území NATO.
V květnu například ruský dron nesoucí výbušniny zasáhl obytnou budovu v Rumunsku. Stalo se tak během útoku na nedaleký ukrajinský přístav. Zraněni tehdy byli dva lidé.
Loni v září pak stíhačky NATO sestřelily několik ruských dronů, které během útoku na Ukrajinu narušily polský vzdušný prostor.
Další incident se odehrál také tento týden v Německu. Na letišti v Lipsku byl nalezen dron s výbušninami. Americký představitel obrany v Evropě podle CNN uvedl, že americké zpravodajské služby vyhodnotily dron jako zařízení patřící ruské zpravodajské službě.
„Pozorování dronů a hrozby, které představují, včetně těch v rámci hybridního působení, známe z minulosti. Ale to, že se na letišti objeví dron vyzbrojený výbušninami, je nový typ hrozby,“ upozornil ve středu novináře německý ministr vnitra Alexander Dobrindt.
Dobrindt následně připustil, že dron mohl souviset se „zahraničními mocnostmi“. Konkrétnější informace ale neposkytl. Německá Rada národní bezpečnosti vedená kancléřem Friedrichem Merzem se v pátek sešla, aby incident projednala.
NATO řeší i nedostatek munice
Možný ruský útok na člena NATO by navíc přišel v době, kdy se Spojené státy potýkají s vyčerpanými zásobami některých druhů munice. Ty americké podle CNN totiž výrazně zatížila válka s Íránem.
CNN již dříve informovala, že ve srovnání se stavem před válkou bylo během konfliktu vyčerpáno téměř 80 procent amerických protiraketových střel systému THAAD, který je klíčovou součástí protiraketové obrany, a také přibližně polovina střel systému Patriot.
Čtěte také
Stav zásob se tak promítá i do plánování amerických a aliančních velitelů. Ti musí počítat nejen s případnou eskalací mezi Ruskem a NATO, ale také s možností konfliktu s Čínou v Tichomoří.
Ruské útoky na Ukrajinu sílí
Podle OSN v posledním roce navíc výrazně vzrostl počet civilních obětí způsobených ruskými zbraněmi dlouhého dosahu. Mezi lednem a červnem letošního roku šlo o nárůst o 60 procent ve srovnání se stejným obdobím loni.
Zároveň se v posledních týdnech nedaří výrazně posunout americké diplomatické snahy o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Probíhající americké a evropské sankce proti Moskvě sice měly dopad na ruskou ekonomiku, ale útoky nadále pokračují.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Na masy ruských vojáků budou ukrajinské drony krátké, říká Šándor. Konflikt se nevyvíjí dobře
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Michaela.Bartosova@iprima.cz)
