Putin osobně v USA? Kreml chce vyšachovat Kyjev i Evropu, říká analytik. Zmínil i metody KGB
Putin chce vyšachovat Evropany i Ukrajince a vrazit mezi ně (a USA) klín, popsal analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček pro CNN Prima NEWS hlavní důvod setkání na Aljašce s tím, že jde o snahu Kremlu udělat z rozhovorů o Ukrajině výhradně rusko-americkou záležitost. Navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump dopředu avizoval očekávání, že jeho setkání s Vladimirem Putinem proběhne dobře a že ještě důležitější podle něj ale bude následující jednání, kde se k prezidentům Ruska a USA připojí také Ukrajina a možná někteří evropští lídři. Vývoj jednání můžete živě sledovat od 20:15 ve speciálním vysílání na CNN Prima NEWS.
Před odletem na schůzku s Vladimirem Putinem americký prezident Donald Trump řekl, že očekává, že summit bude „dobrým setkáním“, ale dodal, že to nebude nejdůležitější kolo mírových jednání. „Druhé setkání bude důležitější,“ řekl Trump a dodal, že očekává, že se ho kromě Trumpa a Putina zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a „možná někdo z Evropy“.
ČTĚTE TAKÉ: Summit na Aljašce musí vést ke spravedlivému míru, řekl Zelenskyj. Ruský lídr je na cestě
Přestože obdobná vyjádření přicházejí také z ruské strany, zájmem Rusů je naopak omezit debaty o budoucnosti Ukrajiny výhradně na jednání Washingtonu a Moskvy, uvedl pro CNN Prima NEWS analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Hlavní cíl setkání? Vrazit klín mezi Evropu a USA
„V čem je dnešní setkání důležité, je zapojení ruské strany na nejvyšší úrovni,“ hodnotí Havlíček. „Rusové zmiňovali, že Vladimir Putin bude zapojen osobně až při podpisu mírové smlouvy. Teď je vidět, že vede celou delegaci Rusů, kteří letí do USA vyjednávat.“
Hlavním důvodem je podle Havlíčka především ruská snaha vyřadit z jednání ostatní hráče a udělat z něj výhradně rusko-americkou záležitost. „Tedy vyšachovat Evropany a Ukrajince a vrazit tak mezi ně (a USA) klín,“ popisuje Havlíček. Dodává také, že hlavním nástrojem k vytvoření takového rozporu může být právě osobní vztah mezi Putinem a Trumpem.
„Myslím, že se budou snažit maximalizovat své manipulativní techniky, osobní šarm a vlastně i metody KGB, které Vladimir Putin ovládá,“ dodává.
Odměna pro Putina
Situace po pátečním summitu nicméně bude podle analýzy serveru Council on Foreign Relations pravděpodobně prakticky stejná jako před summitem.
Donald Trump a Vladimir Putin. Zdroj: Lehtikuva/Jussi Nukari / Zuma Press / Profimedia, Lehtikuva/Jussi Nukari / Zuma Press / Profimedia
Putin stále totiž nevykazuje žádné známky, že by jednání bral vážně a byl připraven ustoupit od svých původních cílů. I přes vysoké ztráty na životech ruská armáda dál postupuje, zatímco Ukrajina trpí nedostatkem lidských sil i zdrojů.
Protahování jednání tak hraje ve prospěch Ruska. „Samotné setkání je pro ruského lídra odměnou,“ hodnotí analýza. Místo u stolu s americkým prezidentem proto podle ní definitivně znamená konec roků diplomatické izolace.
Černý scénář? Odklepnutí nevýhodné dohody
Nejhorším výsledkem by podle serveru Council on Foreign Relations bylo, kdyby Trump souhlasil s takovou podobou dohody, která by byla nepřijatelná pro Ukrajinu a spojence z NATO.
Setkání předsedy Evropské rady Antónia Costy (vlevo) a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (vpravo). Zdroj: Evropská rada
Vzhledem k tomu, že se Putin stále nevzdal svých maximalistických požadavků, mezi které patří změna vedení Ukrajiny i její demilitarizace, by přistoupení na takové požadavky v podstatě znamenalo ztrátu suverenity Ukrajiny.
„Kdyby Trump souhlasil s takovou dohodou ve snaze dosáhnout příměří, řekl by Ukrajině: ‚Berte, nebo nechte být.‘,“ hodnotí autoři analýzy. Ukrajina by následně takovou dohodu z jasných důvodů odmítla a Trump by poté mohl ukončit veškerou podporu Ukrajině.
Neočekávám účast Evropy, říká Havlíček
Americká strana nicméně již dříve avizovala, že by páteční summit měl nabídnout jen hrubý náčrt dohody, na kterém by se mělo stavět při dalších kolech jednání.
Do těch by se dále měla podle Havlíčka rozhodně zapojit Ukrajina – ať už přímo s Rusy, anebo za zprostředkování americké strany.
Německý kancléř Friedrich Merz a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při setkání v Berlíně ve středu 13. srpna 2025 Zdroj: Ukrainian Presidency / Sipa Press / Profimedia
Zapojení evropských lídrů nicméně stále není podle Havlíčka jisté. K jednáním se aktivně vyjadřovali například německý kancléř Friedrich Merz nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Významným spojencem Ukrajiny je také britský premiér Kier Starmer.
„Osobně neočekávám, že do toho budou zapojeni,“ uvedl analytik. Důvodem pro to bude zejména neochota ruské strany se zástupci EU nebo Velké Británie jednat. „(Ruský) narativ je takový, že dohody má být dosaženo na linii Rusko – Spojené státy, jako historicky za studené války,“ vysvětluje Havlíček.
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Evropa jako „zlý policajt“, USA neutrální
Evropané mají v takovém vztahu Rusy přisouzenou roli „zlého policajta“ a podporovatele Ukrajiny, který na Donalda Trumpa tlačil ve prospěch napadené země. Rusové se je proto budou podle Havlíčka snažit z jednání vytlačit.
Američané jsou na druhé straně popisováni jako čistě neutrální stát. Do stejné pozice se nyní staví také sám Trump. „Nejsem tu, abych vyjednával za Ukrajinu,“ prohlásil před pátečním jednáním Trump.
„I v tomto ohledu je otázka, nakolik bude Donald Trump Rusům ustupovat,“ uzavírá Havlíček.
Vývoj jednání můžete živě sledovat od 20:15 ve speciálním vysílání na CNN Prima NEWS nebo v ON-LINE článku.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Aljaška na jehlách před summitem Trumpa a Putina. Nechceme zpátky k Rusku, hlásají místní
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
