Putina děsí zrada v tajné službě: Podle expertů spouští čistky po vzoru Stalina


Uvnitř ruského bezpečnostního aparátu zřejmě dochází k významným změnám, a to kvůli obavám Kremlu z rostoucí moci bezpečnostních složek, píše web Rádio Svoboda. Mohou souviset nejen s válkou na Ukrajině, ale také se snahou prezidenta Vladimira Putina udržet kontrolu nad klíčovými složkami země.

Ruská Federální služba bezpečnosti (FSB) pravděpodobně prochází reorganizací. Na svůj post již rezignoval Sergej Alpatov, šéf ruské Služby ekonomické bezpečnosti, a mluví se i o odchodu Alexandra Bortnikova, vedoucího FSB, píše web Rádio Svoboda. Bortnikov údajně „dlouho prosí o odchod do důchodu“ a jeho povinnosti často plní první náměstek Sergej Koroljov. Magazín Bloomberg v srpnu s odvoláním na zdroje blízké Kremlu napsal, že se ruské elity stále více obávají ztráty kontroly nad službou. Prezident Vladimir Putin právě na FSB spoléhá, aby si udržel kontrolu nad zemí.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kryty zamčené, sklepy plné. Ruští civilisté se před ukrajinskými drony nemají kde schovat

Alexandr Bortnikov vede FSB 18 let. V poslední době se agentura stala hlavní ruskou zpravodajskou službou a podle nezávislých investigativních novinářů soustředí značnou část moci v zemi. Od ledna 2026 znovu získala právo provozovat vlastní vazební věznice a koordinuje také vstup lodí ze zahraničních přístavů.

Proč dochází ke změnám ve vedení FSB a k čemu by tyto reformy mohly vést, vysvětluje politolog Ruslan Aisin. „Myslím, že Putin byl v jistém smyslu šokován skutečností, že se za jeho zády mohly odehrávat události, které poškozovaly jak jeho autoritu, tak i jeho nejbližší okruh. Vzhledem k tomu, že je Putin paranoidní, začíná spekulovat a vyvíjet jakési algoritmy, které ho vedou k podezření z možného spiknutí. Může věřit, že hlavní zpravodajská služba, ze které sám vzešel, je připravena jednat proti jeho zájmům,“ sdělil Aisin.

Podle něj Putin začíná následovat Stalinův model a věří, že bezpečnostní složky musí být pravidelně čištěny. „V určitém okamžiku začnou bezpečnostní složky samy sebe vnímat jako hlavní hráče. A proto je třeba je přivést k rozumu a ukázat jim jejich místo. Děje se to proto, že ti, na které Putin spoléhá, by se mohli stát jeho největší hrozbou,“ pronesl.

Politik Gennadij Gudkov ale míní, že Putin musí postupovat opatrně. „Staré kádry Putin již zná. Během let služby ukázaly, co od nich lze očekávat. Přijdou ale mladší, tvrdší a ambicióznější lidé. Mohou své ambice skrývat kvůli naprosté loajalitě, ale kdo ví, co v nich skutečně je. Všichni si dobře pamatujeme, že Putina dosadili do jeho funkce jen proto, že působil jako člověk neschopný samostatného jednání. Právě tím se zalíbil všem kremelským dvořanům. Ukázalo se však, že se mýlili. Proto se i Putin může mýlit. Myslí si, že tito lidé nejsou schopni ambicí, ale možná v nich dřímá nějaký komplex méněcennosti, který je bude nutit k činům, které budou pro Putina nepředvídatelné. Proto bude tento balíček karet míchat opatrně,“ konstatoval Gudkov.

Putin se před nadcházejícími volbami snaží udržet podporu. Podíl Rusů, kteří věří, že válka probíhá dobře, totiž klesl na rekordní minimum. V červenci jen 50 procent respondentů uvedlo, že invaze postupuje úspěšně – to je o 19 procentních bodů méně než v předchozím roce, uvedlo moskevské Levada Center.

Ruské elity jsou tedy nyní stále více znepokojeny tím, že systém nedokáže reagovat na problémy spojené s válkou. Zároveň podle Taťjany Stanovajové, vedoucí pracovnice Carnegieho centra Rusko-Eurasie, nic nenasvědčuje tomu, že by byl Vladimir Putin ochoten ze svých požadavků ustoupit. „Základním problémem je pocit, že ruské vedení přestalo vnímat realitu,“ uvedla Stanovajová. Podle ní Putinova snaha podrobit si Ukrajinu výrazně ztěžuje fungování ruského státu. Represivní atmosféra se podle socioložky Elly Panejachové šíří mezi ruskými elitami i střední třídou. „Všichni se bojí, protože nikdo neví, pro koho si přijdou,“ pronesla Panejachová.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Putin nechce být mezinárodním vyvrhelem, říká Just. Popsal skutečné cíle Kremlu