Infarkt ročně postihne asi 30 tisíc Čechů, jde pak o minuty. Jak ho poznat, i snížit riziko na minimum

Srdeční infarkt představuje vážné akutní onemocnění, které přímo ohrožuje život. Postihuje ročně kolem 30 tisíc lidí, obvykle starší padesáti let. Například v roce 2016 se léčilo v nemocnicích s akutním či pokračujícím infarktem myokardu podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR 23 056 pacientů. Za loňský rok ještě oficiální statistiky nejsou k dispozici, nicméně lékaři předběžně mluví o tom, že nemocných bylo o něco méně, což by kopírovalo pozitivní trend posledních let. Je třeba si ale uvědomit, že počet hospitalizovaných pacientů se nerovná počtu postižených touto nemocí. Zřejmě necelá třetina lidí s větším infarktem zemře podle informací na webu infarktmyokardu.info ještě předtím, než se dostane do nemocnice.

Když se kyslík nedostane k srdci...

Obávané onemocnění se týká ze dvou třetin mužů. „Muži prodělávají akutní infarkt myokardu častěji než ženy. U žen navíc infarkt vzniká přibližně o 8 let později. Příčina je hormonální,“ říká vedoucí lékař programu akutních koronárních syndromů Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ota Hlinomaz. Ženy jsou více chráněny díky pohlavním hormonům až do menopauzy, poté se ale pravděpodobnost rozvinutí choroby srovnává u obou pohlaví. Onemocnění vzniká při uzávěru nebo výrazném zúžení přívodové věnčité tepny, která vyživuje srdce okysličenou krví. Srdeční svalovina v postižené oblasti nemá dostatek kyslíku a odumírá. Infarkt velmi často postihuje pacienty s ischemickou chorobou srdeční a pacienty s aterosklerózou (kornatěním tepen). Při těchto problémech přitom hrozí i mozková cévní příhoda, která bývá obvykle způsobena přerušením přívodu krve do některých částí mozku. Každoročně takzvaná mrtvice postihne také tisíce lidí.

Bolest na hrudi a další příznaky

Už při prvních příznacích infarktu myokardu je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Obvykle pacienti pociťují prudkou bolest, nejčastěji za hrudní kostí. Podobně se ale také může projevit například angina pectoris, což je mírnější forma ischemické choroby srdeční. Nicméně ta nastává především při námaze a podle lékařů ustoupí po zklidnění pacienta. U závažnějšího srdečního infarktu ale bolest, která má také charakter pálení či tlaku, není pichlavá a nijak se nemění v závislosti na poloze těla a vyzařuje nejčastěji do zad, krku nebo levé paže, trvá mnohem déle a projevuje se i v okamžiku, kdy je pacient v klidu. „Při akutním infarktu však bolest trvá desítky minut až hodiny a je někdy spojena s dušností, nevolností, zvracením, pocením, celkovou slabostí až ztrátou vědomí. Bolest zpravidla téměř nereaguje na podání běžných léků používaných pro léčbu bolesti ani na podání léků "na srdce", které mají někteří chroničtí pacienti u sebe,“ popisuje přednosta Kardiologické kliniky UK 2. LF a FN v Motole Josef Veselka na webu infarktmyokardu.info. Zároveň kůže pacienta může být bledá.

Času je málo, volejte lékaře raději hned

Podle doktorů se ale více než polovina pacientů dostane k potřebnému ošetření pozdě, v podstatě až ve chvíli, kdy u nich už nastalo nenávratné poškození srdce. „Svědčí o tom údaj, že od vzniku bolestí na hrudi, což je základní příznak akutního infarktu myokardu, po zavolání zdravotnické pomoci, uplyne přibližně 150 minut. Pacienti by přitom měli volat prakticky okamžitě po vzniku výrazných bolestí na přední straně hrudníku,“ varoval už dříve MUDr. Hlinomaz s tím, že čas k zahájení léčby je rozhodující. Každá minuta váhání podle něj vede ke zvýšení rizika úmrtí nebo vzniku trvalých zdravotních následků. Rozhodující fází pro úspěšnou léčbu je podle kardiologa Josefa Veselky doba zhruba 6 – 12 hodin od vzniku potíží. Zároveň ale připomíná, že asi jedna čtvrtina infarktů myokardu probíhá pod zcela jinými a netypickými příznaky nebo má příznaky, kterých si pacient téměř nevšimne. To se pravděpodobně nejvíc týká diabetiků. A i tento fakt může nahrávat situaci, kdy se pacient k lékaři dostane pozdě.

Omezení rizikových faktorů

Mezi rizikové faktory, které mohou způsobit (nejen) akutní infarkt myokardu a lze je ovlivnit, se podle lékařů řadí především vysoká míra stresu a obecně také nezdravý životní styl, ke kterému patří zejména kouření (i pasivní), obezita a minimální pohyb. To pak vede mimo jiné i k vysokému krevnímu tlaku a cholesterolu v krvi. Je už všeobecně známo, že omezení těchto rizikových faktorů by mělo pomoci nejen v rámci boje proti srdečním chorobám.

Pokud jde o pohyb, nemusí být nijak extrémní (zvlášť nejste-li zvyklí), stačí i svižná chůze. Měla by být ale pravidelná. Lékaři radí ujít ideálně 10 tisíc kroků denně. Procházky nebo jiná oblíbená pohybová aktivita navíc mohou pomoci odbourat stres, který jde často ruku v ruce s problémy v práci či doma. Mimo to psychologové zase doporučují umět si udělat v dnešní uspěchané době čas sami na sebe a odpočívat.

Česnek může snížit riziko rakoviny, tvrdí vědci. Jak ho ale správně jíst, nikdo neví

Zprávy

Česnek – rostlina, která už po staletí slouží k léčbě různých neduhů a nemocí. O česneku tak logicky koluje mnoho mýtů a polopravd. Jestli se s ním opravdu dají zahnat upíři, to ještě nikdo neprokázal. Nicméně vědecký tým z Nottinghamské univerzity přišel na to, že kdo jí česnek, má větší šanci, že se vyhne onemocnění rakovinou nebo cukrovkou. Nejvhodnější způsob jeho konzumace ale zatím neznají

Co jíst aneb Jaké potraviny posilují srdce

Jednou z nejdůležitějších věcí, která ovlivňuje nemoci srdce, je výživa. Podle odbornice na zdravé stravování Jarmily Mandžukové zajišťuje lepší ochranu před srdečními chorobami konzumace potravin se zvýšeným obsahem vitamínu C. Ve spolupráci s „céčkem“ pak zlepšují činnost cév a kapilár rostlinné látky bioflavonoidy. Zásadní jsou antioxidanty i vitamíny skupiny B včetně kyseliny listové, také vitamín E, selen a hořčík. Obecně bychom tak měli jíst hodně zeleniny, zejména listové, také brambory, rybíz, jahody a pít šípkový čaj.

Riziko srdečních onemocnění může také podle Mandžukové významně snížit konzumace celozrnných výrobků. „Způsobuje to vysoký obsah vlákniny a další rostlinné ochranné látky, které pozitivně snižují hladinu tuků v krvi,“ uvádí odbornice v knize Co jíst, když… Před aterosklerózou, mozkovými příhodami, hypertenzí a dalšími chorobami cévního systému podle ní také chrání červená řepa. Okurka pak prý pomáhá organizmu zbavit se škodlivých látek, které se v něm hromadí. „Dalšími potravinami s významným množstvím účinných látek, které předcházejí infarktu, kornatění cév a vysokému krevnímu tlaku, jsou špenát, rajčata a papriky,“ doplňuje výživová expertka.

Pro zdravé srdce a cévy jsou přínosné i cibule a česnek. Česnek by měl pomoci snižovat krevní tlak. To potvrzuje i nejnovější studie. Mimo jiné může jeho konzumace podle vědců snížit i riziko rakoviny. Lidovým domácím prostředkem proti kornatění cév je pak podle Mandžukové bezinková šťáva.

Přemíra alkoholu zdraví škodí, nicméně v rozumném množství může být podle některých lékařsky podložených informací naopak prospěšný, zejména pokud jde o víno. Zde ale platí dodržení hranice maximálně 2 dl vína denně u žen a u mužů až 4 dl.

Ivana Kropáčková