srdeční onemocnění

Vakcína proti onemocnění COVID-19 od firmy Novavax se zatím netěší velkému zájmu. A ve změně nijak nepomáhá doporučení Evropské lékové agentury (EMA), aby ochranná očkovací látka obsahovala varování před dvěma typy zánětů srdce coby vedlejšími účinky. Očkovací látka Nuvaxovid je od února dostupná i v Česku.

COVID-19 byl podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni druhou nejčastější základní příčinou úmrtí. Podlehlo mu 10 539 lidí, tedy více než osm procent zemřelých. Dalším lidem významně zhoršil zdravotní stav a přispěl k jejich dřívějšímu úmrtí, řekl ve středu novinářům předseda ČSÚ Marek Rojíček. První základní příčinou smrti zůstala ischemická choroba srdeční, které podlehlo 19 171 osob, třetí cévní nemoci mozku (4 196).

Izraelští zdravotníci pravděpodobně našli souvislosti mezi vakcínami od společnosti Pfizer/BioNTech a téměř 300 případy zánětu myokardu u mladých mužů. Ti srdečním onemocněním trpěli po první, nebo i po druhé dávce vakcíny. O zjištění informovalo izraelské ministerstvo zdravotnictví.

Příznaky jako dušnost a bolest na hrudi přisuzují lidé onemocnění COVID-19. Mnozí si ale neuvědomují, že podobně se projevuje také infarkt myokardu. „Příznaky covidu a infarktu se mohou stírat,“ upozorňuje kardiolog z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Pazderník.

V úterý tomu bylo devět let, co ve věku pouhých 33 let zemřel fotbalový funkcionář Lukáš Přibyl. Nalezli ho mrtvého v jeho kanceláři na stadionu Sparty Praha, kde byl místopředsedou představenstva. Posledním člověkem, který s Přibylem mluvil, byl jeho kamarád Petr Svěcený, momentálně moderátor a komentátor televizní stanice O2 TV Sport.

Téměř třetina pacientů, kteří v první vlně prodělali covid a byli z nemocnice propuštěni, je do pěti měsíců opět hospitalizována. S touto informací přišla Univerzita v Leicesteru spolu s Úřadem pro národní statistiku ve Velké Británii. Pacienti následně trpí dlouhodobými zdravotními komplikacemi a téměř každý osmý v jejich důsledku zemře.

Kardiologové upozorňují na to, že lidé, kteří prodělali onemocnění COVID-19, a kvůli vážnějšímu průběhu skončili v nemocni, mohou mít poškozené srdce. Řada zahraničních studií prokázala u těchto pacientů změny na srdci.

Většina zemí nezvládá „udržet na uzdě“ chronické nemoci jako diabetes nebo nejrůznější druhy rakoviny, na něž umírá po celém světě sedm z deseti lidí. Jejich zanedbávání je navíc umocněno koronavirovou pandemií, která narušila zdravotní systémy, tvrdí studie publikovaná v britském medicínském časopise The Lancet. Informovala o tom agentura DPA.

Méně než šest hodin spánku denně může zdvojnásobit nebo dokonce ztrojnásobit riziko úmrtí na srdeční choroby nebo rakovinu, zejména pokud člověk trpí některou chronickou nemocí, uvádí nová studie amerických vědců. Informoval o tom server Daily mail.

Podle nově zveřejněné studie mohou mít lidé chodící rychleji výrazně delší život. Ženy o více než deset let a muži dokonce o více než dvacet. O studii vědců z leicesterské univerzity informoval server Daily mail.

Podle lékařů ubývá nemocných s infarktem, přesto se stále jedná o obávanou chorobu, kterou každý rok onemocní desítky tisíc lidí. Jde navíc o čas, řada pacientů se dostane do nemocnice pozdě...