Hrozba ukončení dodávek ruského plynu dál straší nejen Českou republiku. Radnice, kraje i energetické firmy přemýšlejí, jak v případě nouze zajistit teplo a teplou vodu náhradními cestami. Zároveň pátrají, kde na energiích ušetřit nebo si zajistit jiné zdroje.
Společnost, která na střední Moravě a ve východních Čechách dodává domácnostem teplo vyrobené z plynu, má v rezervě mobilní kotelny využívající elektřinu nebo biomasu. „Jsme připraveni na nějaký krizový scénář. Do vyřešení nějaké té krizové situace bychom byli schopni dodávky tepla pro naše odběratele zajistit,“ řekl pro CNN Prima NEWS ředitel AHP 3T Miroslav Glacner. Firma má i plány na nové zdroje energie, které by snížily závislost na plynu z Ruska.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Podobně přemýšlejí i v Litovli, kde jim ještě před válkou na Ukrajině vyskočily ceny dodávaných energií. Teď pracují na analýze spotřeby města. „Z toho nám vychází, že nějaké úspory tady jsou možné. Obraceli bychom se na fotovoltaické elektrárny, popřípadě tepelná čerpadla,“ popsal místostarosta Litovle Lubomír Broza (SNK).
Úplně jinak se teď na alternativní zdroje začíná dívat i vedení Olomouckého kraje. Přehodnocuje například projekty na nové plynové kotelny. „Budeme se snažit využít jiných obnovitelných zdrojů energie, převážně to asi budou tepelná čerpadla,“ uvedla radní Olomouckého kraje Zdeňka Dvořáková (PirSTAN).
Přípravy v regionech na zavedení dalších zdrojů energie jsou většinou dlouhodobé. V případě okamžitého zastavení dodávek plynu by se proto problém musel řešit na republikové a hlavně evropské úrovni.