Milovník koček, holubů a piva. Jeden z nejpřekládanějších českých spisovatelů Bohumil Hrabal zanechal kromě významného literárního odkazu také neopominutelnou stopu v pražské Libni. Ta má společně se současnou křižovatkou na Palmovce projít zásadní proměnou.
Praha by tak do pár let mohla mít úplně nové náměstí věnované odkazu slavného pábitele. Po studiích na pražské právnické fakultě hledal mladý Hrabal inspirativní místo k životu. A našel ho mezi dělníky a svéráznými obyvateli periferie – v maličkém bytě Na Hrázi, jak sám dodával „věčnosti“.
„Šlo se tam po schodech. Zadní dům byl stejně jako všechno ostatní ve svahu, takže byl o pár metrů výš. Na levé straně stál dřevník se šikmou střechou, tam vznikla celá řada Hrabalových textů,“ popisuje akademický malíř a vášnivý hrabalolog Václav Špale. Prostor o jedné místnosti bez koupelny a pořádné toalety vznikl z kovářské dílny. Dnes už nestojí. Stejně jako sousední domky musel ustoupit současnému autobusovému nádraží. Místního patriota tak připomíná takzvaná Hrabalova zeď a malá plaketa na chodníku, asi nejcennější autentická věc, která tam po autorovi Postřižin zůstala.
Autentická plaketa a patník od silnice
„Tohle vytyčil Hrabal v rámci oslavy svých narozenin, kterou mu uspořádali jeho přátelé jako Egon Bondy nebo Vladimír Boudník. Je úžasné, že je plaketa na místě zachovaná celých čtyřicet let, že přečkala dokonce i opravu chodníku. Dělníci ji tenkrát pietně vyjmuli, schovali a pak ji vrátili na stejné místo. S úctou. A to je podle mě ten pravý význam Hrabalova odkazu,“ uvažuje Špale, který se s Hrabalem setkal během svých výtvarných počátků. „Mně jako neznámému člověku svěřil ilustrování knihy Hovory lidí, která mu tehdy vyšla k jeho sedmdesátinám,“ vzpomíná. „Stále vychází, je neustále překládán a dramatizován. Hraje se nejen v Čechách a na Slovensku, ale také v Polsku či Maďarsku. Oblíbený je i v tolik diskutované Číně, kde tradice literárních děl o obyčejných lidech není příliš silná. Oni v jeho dílech najednou vidí sami sebe a svůj obyčejný život,“ dodává.
Pár kroků odtud stávala Hrabalova oblíbená hospůdka U Hausmanů. Dnes ji připomíná patník od silnice, který tam vztyčili k Hrabalovým nedožitým devadesátinám. „Byla to hospoda nejfrekventovanější, nejnavštěvovanější, i kvůli tomu, že k ní vedl zadní východ z divadla, kam se chodilo pro pivo s nejrůznějšími nádobami, včetně lavorů a koulí od svítidel. Odtud se nosily ty hektolitry piva na sedánky, o kterých Hrabal psal,“ prozrazuje Špale.
Pražský Mordor se bude bourat kvůli azbestu. Další brutalistní stavba půjde k zemi
Mordor neboli Štrougalova věž jsou dvě přezdívky pro brutalistní stavbu na pražském Žižkově. Ústřední telekomunikační budova vyrostla u nákladového nádraží v sedmdesátých letech, ale teď by měla vyklidit prostor několika mrakodrapům od Evy Jiřičné. Důvodem je azbest použitý při výstavbě.
Jako Tarzan zavěšený na lustru
Hrabalovy stopy se soustředí především kolem pomyslného středobodu celé oblasti – Nové libeňské synagogy, ve které se konají nejrůznější akce. Býval v ní sklad kulis Divadla S. K. Neumanna, kde Hrabal dělal kulisáka a příležitostného herce. Setkal se tam s dalším velikánem české kultury, spisovatelem a pozdějším přítelem Arnoštem Lustigem. Jako malý, neposedný kluk si údajně během modliteb představoval, jak po vzoru Tarzana letí prostorem nad hlavami ctihodných mužů. Nikoli však zavěšený na liáně, ale na obrovském lustru. Oba umělce pojil velmi blízký vztah, Hrabal dokonce za Lustigem vycestoval do Ameriky.
„Je to autentické místo, jediné zachované. Dokonce máme v patře i ty kulisy a rekvizity. Kdo do synagogy vejde, bývá atmosférou, která je jak Lustigova, tak Hrabalova, oslněn,“ zve na návštěvu této části metropole Václav Špale.
Vzniknout má „venkovní obývák“
Světoznámý spisovatel si podle vedení radnice Prahy 8 zaslouží důstojnější podobu náměstí, které je po něm pojmenováno. Vzniknout by mělo do roku 2025 a celková rekonstrukce se uskuteční v rámci dlouhodobějšího projektu One Palmovka. „Palmovka tak, jak ji známe teď, jako veřejný prostor nebývá vždycky spojená jen s pozitivními zážitky. My to chceme změnit a se soukromým investorem změny koordinujeme, protože nechceme, aby tady vyrostlo něco, co si nepřejí lidé,“ tvrdí Petr Pelc, zastupitel městské části a koordinátor platformy Palmovka TEĎ. Aktuálně vzniká návrh úprav celého prostranství mezi budoucím multifunkčním projektem Palmovka One s více než třemi stovkami bytů a ulicí Na Žertvách. K nepoznání by se tak mělo proměnit i dosud zanedbané autobusové nádraží.
Palmovka je důležitým pražským dopravním uzlem, který má podle architektů velký potenciál. Z náměstí by se měl stát – s nadsázkou řečeno – příjemný venkovní obývák. „Prostor dnes vymezený autobusovým nádražím z jedné strany a frontou domů v ulici Na Žertvách je dnes bez plnohodnotného veřejného využití,“ soudí Filip Tittl ze studia UNIT architekti zpracovávající územní studii nové podoby Palmovky.
Do dvou let by měla vzniknout také umělecká připomínka „podivovatele“ nad obyčejným životem, který zemřel za ne zcela jasných okolností v únoru roku 1997 po pádu z okna pražské Nemocnice Na Bulovce. Spíš než pomník by měla vypadat jako moderní výtvarné intervence.
