Rakouský kancléř Sebastian Kurz se na přístupu k uprchlíkům z Afghánistánu nedohodne s odcházející německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Zdroj: AP
Rakouský kancléř Sebastian Kurz se nebývale tvrdě ohradil proti přijímání uprchlíků z Afghánistánu. Asijskou zemi po dvaceti letech znovu ovládl Tálibán a mnozí obyvatelé proto ze své vlasti prchají. Evropská unie chce co největšímu počtu uprchlíků pomoci, ale nechce jim dávat podněty, aby zamířili do Evropy, prohlásil v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Kurz v rozhovoru pro italský deník La Stampa ve středu jednoznačně odmítl, že by jeho země Afghánce přijala, a vyzval k ochraně vnějších hranic EU.
„Žádné další Afghánce už do Rakouska nevpustíme,“ tvrdí Kurz od poloviny srpna, kdy Tálibánci vstoupili do metropole Kábulu a ovládli zemi. Následoval úprk desítek tisíc tamních obyvatel, částečně spolupracovníků či překladatelů nebo informátorů jednotek států Severoatlantické aliance.
Afghánci stejně jako před šesti lety, při první uprchlické vlně, míří především do Evropy – do Německa, skandinávských států a též Rakouska. To však už Kurz nechce umožnit. „Pokud budu u moci, už se nic takového nebude opakovat,“ řekl rakouský kancléř v rozhovoru pro italský deník La Stampa a vyzval v něm především státy na vnější hranici Evropské unie, aby zastavily příliv nových utečenců. „Pošlete je zpět nebo do bezpečných třetích zemích,“ citoval Kurze italský list.
Kurzova vyjádření však především v sousední Itálii vzbudila vlnu nevole a jako bumerang se mu vrátilo, že Rakousko nepomáhá ostatní státům EU v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví.
„Pokud lidé říkají, že nejsme solidární, tak to není pravda,“ odmítl kancléř to, že by se Rakousko afghánskému problému nevěnovalo a vysvětlil: „Zaměřujeme se na podporu sousedních zemí Afghánistánu a na tento účel vyčleňujeme 20 milionů eur pro ochranu a pomoc Afgháncům v regionu.“
Kurz zároveň zopakoval, že je třeba uzavřít vnější hranice Evropy. A hájil postup své vlády v porovnání s některými zeměmi EU. „Restriktivní přistěhovaleckou politiku prosazují i země, kde vládnou sociální demokraté, jako je Švédsko a Dánsko. Tam již nemíří takové proudy uprchlíků jako před šesti lety,“ popsal kancléř a dodal, že Rakousko bude koordinovat migrační politiku s Dánskem, Slovinskem a zeměmi Visegrádu, tedy i s Českem.
Premiér Andrej Babiš (ANO) a rakouský kancléř Sebastian Kurz v Praze v lednu 2020. Zdroj: Profimedia.cz
Rozbít obchod s lidmi, zastavit zadlužování
Otevřel i další dosud málo diskutované téma. „Musíme rozbít obchodní model obchodníků s lidmi, zastavit nelegální migranty na vnějších hranicích a odvézt je do zemí jejich původu nebo do bezpečných třetích zemí,“ poznamenal Kurz a doplnil: „Jen v letošním roce přišlo do naší země stále otevřenou balkánskou cestou asi 8 000 uprchlíků, z toho pětina z Kábulu. Náš postoj je realistický – integrace Afghánců je velmi obtížná a vyžaduje vynaložení energie, kterou si nemůžeme dovolit.“
Také v Rakousku stoupá vzhledem pandemii koronaviru zadlužení a kancléř odmítá jeho další zvyšování. „Rakousko je velmi kritické k plánům, které počítají s obrovským zadlužením po pandemii. Během pandemie bylo správné a důležité výrazně podpořit ekonomiku. Nyní však musíme dát veřejné finance opět do pořádku a zaměřit se na konkurenceschopnost Evropy, abychom ještě více nezaostávali za ostatními regiony světa, zejména za Asií,“ vysvětlil.
