Hanka neztrácí úsměv ani v těžkém životním období
Do života mladé maminky Hanky Haladové zasáhla nemoc, která si nevybírá. S rakovinou bojuje Hanka (34 let) už dva roky. Objevila se ve chvíli, kdy prožívala šťastné chvíle na rodičovské dovolené s tehdy roční dcerkou. I když jí osud hází klacky pod nohy, nevzdává se a pozitivní energie z ní doslova září. Co všechno už musela absolvovat a jak zvládá náročnou léčbu? Proč ani pravidelná vyšetření neodhalila nádor včas?
Rakovina se stále častěji objevuje u mladých lidí a mnohdy v ještě agresivnější formě. Své o tom ví Hanka, které bylo 32 let, když onemocněla. „Bylo to v červnu roku 2018, rok po porodu dcerky Elišky. Kromě velké únavy, kterou jsem přikládala péči o aktivní dceru, se objevilo silné menstruační krvácení. To trvalo prakticky dva měsíce v kuse. Neměla jsem ale žádné velké bolesti, jen občas po pohlavním styku. Ale tomu jsem nepřikládala velkou váhu. Gynekolog se tehdy snažil zjistit příčinu krvácení,“ vypráví svůj příběh Hanka.
O pár týdnů později následovalo další krvácení a Hanka byla odeslaná k Apolináři. „Pan doktor mi tehdy rovnou řekl, že se jedná o nádor na děložním čípku. Musela jsem podstoupit histologii, CT a tam se jeho domněnka potvrdila. Musím ještě dodat, že cytologie, kterou jsem absolvovala tři měsíce předtím, byla v pořádku,“ dodává.
Dvě operace a půl roku naděje
Hanka následně podstoupila dvě operace. Jednu laparoskopicky, kvůli podezření, zda nebyly napadeny uzliny. Lékaři uzliny odebrali společně s vejcovody a histologický nález byl v pořádku. Poté absolvovala operaci, při které jí byla odstraněna děloha, vaječníky lékaři ponechali. „To bylo v listopadu 2018. Dva dny po operaci jsem prodělala plicní embolii, takže jsem v nemocnici zůstala déle. Výsledky ale dopadly dobře a já si mohla oddychnout, že je vše v pořádku,“ vzpomíná Hanka. Radost však netrvala dlouho. Přibližně o půl roku později začala pociťovat řezání a bolesti v oblasti pochvy. Lékaři si nejprve mysleli, že se jedná o pooperační nesrovnalost. Po pár měsících se bolest vrátila a Hanka si musela vyslechnout zprávu, že se nemoc vrátila. Tentokrát do jizvy v pochvě.
Hanka s dcerou Eliškou
Nemoc udeřila podruhé
„Nastoupila jsem na 33 cyklů ozařování s podpůrnou chemoterapií. Nádor se zmenšil o 50 %. Bohužel radost opět netrvala dlouho. V lednu jsem podstoupila další vyšetření. Ukázalo se, že mám metastáze na játrech a plicích, takže mi byla nasazena paliativní chemoterapie s biologickou léčbou,“ pokračuje ve svém vyprávění mladá maminka. Paliativní chemoterapie představuje komplexní péči o pacienta, který se nachází v pokročilém stadiu onemocnění. Cílem je zpomalit nebo zastavit progres nemoci, kterou už nelze plně vyléčit.
V současné době prochází Hanka nelehkou léčbou v pražské nemocnici U Apolináře u profesora Cibuly, kam pravidelně dojíždí na chemoterapie. S péčí o malou dcerku jí pomáhají rodiče a partner. „Elišce budou v červenci tři roky. Je ve velmi aktivním věku a já jsem pohybově dost omezená. Nesmím ji zvedat a nosit, což je samozřejmě velký problém. Velkou oporou je mi můj přítel, který mě vozí po lékařích, vše absolvoval se mnou, a za to mu patří velký dík,“ dodává Hanka, která na první pohled působí velmi optimisticky. „Snažím se být pozitivní, ale jsou dny, kdy je to opravdu těžké. Jsem člověk, který se rád baví, chodí ven s přáteli. Nyní jsem už půl roku zavřená doma. Největší hnací motor je ale moje dcera. I když zlobí, je to to nejlepší rozptýlení, které mám,“ dodává láskyplně.
Péče v době pandemie
Poukazuje také na současnou „koronavirovou“ situaci, která je pro onkologické pacienty velmi náročná. „Je to těžší než předtím, ale musím říct, že kromě roušek, rozestupů a většího opatření na oddělení jsem žádné velké rozdíly při mé léčbě nezaznamenala,“ pokračuje. Dodává, že situace je pro ni velmi stresující, protože v nemocnici často naráží na velké množství lidí. Sama dodržuje zvýšená hygienická opatření, nosí roušky, respirátory a kromě návštěv nemocnice nechodí mezi lidi. „Doma v rámci selského rozumu dezinfikujeme a mytí rukou je pro mě samozřejmost i bez koronaviru.“
S nemocí bojuje už dva roky
Hanka má nyní za sebou 4 cykly chemoterapie a 2 dávky bioléčby. Zbývají 2 cykly chemoterapie a biologickou léčbu bude podstupovat ještě rok. Vše se uvidí podle výsledků. Dodává, že důležité je udržet si pozitivní mysl i ve chvílích, kdy je člověk na dně. „Říká se, že rakovina je hlavně o hlavě a opravdu na tom něco bude,“ uzavírá Hanka, která se drží motta: „Život je boj, ale člověk to nikdy nesmí vzdát.“
Proč některé nádory běžné vyšetření nezachytí?
Podle onkologického gynekologa MUDr. Filipa Frühaufa, Ph.D., v současné době probíhá v Česku screening karcinomu děložního hrdla založený na cytologickém vyšetření stěru z děložního hrdla. „Je potřeba upozornit, že toto vyšetření nemá 100% citlivost pro záchyt přednádorových nebo nádorových změn a falešně negativní výsledky můžeme dostat v 15 – 40 procecntech případů,“ upozorňuje. Dodává, že aby se riziko podcenění nálezu minimalizovalo, je nutné provést stěry opakovaně podle platných doporučení jednou ročně, ale při nejistých, respektive podezřelých výsledcích i v kratších intervalech.
„Další z metod detekce patologií děložního hrdla je kolposkopie, při které se prohlíží děložní čípek pod velkým zvětšením a z podezřelých míst lze potom odebrat vzorek tkáně pro histologické vyšetření,“ vysvětluje doktor Frühauf. I přes maximální snahu se může stát, že toto „síto“ malou část nádorů nezachytí, například z důvodu jejich nepříznivé lokalizace, kdy nejsou gynekologickému vyšetření vůbec dostupné. Tím lze vysvětlit důvod, proč u Hanky Haladové nebyl zachycen karcinom na děložním čípku při běžné cytologické prohlídce.
Lékař také poukazuje na to, že ačkoliv většinou vývoj nádorů děložního hrdla z přednádorových změn probíhá pozvolna (spíše roky), neplatí to vždy. „Setkáváme se i s případy agresivních nádorů, které mají rychlou progresi. Tento nepříznivý vývoj je dán buď typem nádoru nebo vychází z dispozic pacientky. Důležitou úlohu zde hrají především vrozené nebo získané poruchy imunity,“ upřesňuje.
Důležité je včasné odhalení i očkování
Doktor Frühauf ale dodává, že léčba rakoviny děložního hrdla je v případě časných stadií velmi úspěšná. „Je-li nádor odhalen časně, lze pacientce nabídnout chirurgický výkon, který situaci většinou vyřeší bez nutnosti další léčby jako radioterapie a chemoterapie. I když je prognóza obecně velmi dobrá, rizika recidivy nejsou nulová, a proto je pacientka dále sledována v onkologickém centru, kde byla operována. Horší prognózu mají pokročilá stadia onemocnění, která nelze vyřešit radikálním chirurgickým výkonem a dává se proto přednost kombinaci radioterapie s chemoterapií,“ vysvětluje onkogynekolog.
Zmiňuje také, že klinické projevy zhoubných nádorů děložního hrdla nejsou nijak specifické a mohou být jen slabě vyjádřené. Jedná se o nepravidelné, abnormální krvácení a krvácení různé intenzity po pohlavním styku, zvýšený vaginální výtok a někdy i bolestivost při styku. Klidová bolest bývá již příznakem pozdním, protože je dána šířením tumoru v pánvi nebo vznikem vzdálených metastáz. Známkami dalšího šíření tumoru v pokročilých stadiích je hubnutí, nechutenství, zvýšená únava a slabost. „Screening, přestože není ideální, umožňuje snížit riziko vzniku rakoviny děložního hrdla, anebo odhalit onemocnění v jeho počátku. Velmi důležitou roli v prevenci má očkování proti rizikovým typům lidského papilomaviru,“ upřesňuje lékař.
