Muslimy čeká měsíc oslav zvaný Ramadán.
Křesťané letos kvůli koronavirové pandemii prožili netradiční Velikonoce. Ještě větší výzvě však čelí muslimové, které čeká měsíc Ramadán, během nějž je setkávání se s lidmi téměř posvátné. Nejenže se věřící kvůli karanténám nebudou moci shromažďovat k modlitbám, diskutuje se i o přísném půstu, který může podle některých zvýšit riziko nákazy. S obavami ohledně letošních oslav navíc vyplouvá v některých zemích na povrch i islamofobie.
Posvátný měsíc Ramadán letos potrvá od 23. dubna do 23. května. Během největšího muslimského svátku zůstane většina mešit na světě uzavřená, a to kvůli pandemii koronaviru SARS-CoV-2, který se od konce loňského roku rozšířil z Číny do více než dvou set zemí světa. Pro muslimy to znamená, že hromadné modlitby musí přesunout do svých domovů. A stejně jako v případě velikonočních svátků se muslimští duchovní po celém světě snaží najít virtuální alternativy. Právě setkávání je totiž během Ramadánu pro muslimy zásadní.
Například ve Velké Británii by se záběry z nočního iftáru, prvního společného pokrmu po skončení celodenního půstu, měly objevit přes videokonferenční platformu Zoom. Organizátorem je Ramadan Tent Project, který chce pomoci „těm, kteří se cítí o Ramadánu osamělí“. Ramadan Tent Project předešlé roky organizoval velká setkání na významných místech v Londýně.
Muslimové čelí nejistotě a nevědí, jakých rituálů se budou moci zúčastnit. Například v Jordánsku vláda v koordinaci s okolními zeměmi rozhoduje o tom, jaké aktivity věřícím povolí. „Neumím si představit Ramadán bez Tawarihu,“ řekl třiasedmdesátiletý věřící s obavami agentuře Reuters. Jedná se o dodatečné večerní modlitby po západu slunce, kdy pro muslimy končí povinný půst.
Průběh postního měsíce se změní i pro 22 tisíc muslimů žijících v Česku. „Minimálně v první části budou kvůli omezením spojeným s koronavirem zavřené všechny modlitebny. Muslimové, kteří byli zvyklí přerušovat každodenní půst po západu slunce v mešitách a provádět zde nepovinnou noční modlitbu společně s ostatními, budou o tuto možnost ochuzeni," popisuje nutné změny Vladimír Sáňka z Muslimské obce v Praze pro CNN Prima News. Dodává však, že někteří muslimové jsou zvyklí zvát na večeře své přátele a modlit se doma.
Jsme Francouzi jako všichni ostatní, brání se muslimové
Evropští muslimové si vzhledem ke striktním opatřením mohou být téměř jistí, že Ramadán oslaví výhradně z domova. Ve Francii, která je zemí s poměrně silnou desetiprocentní muslimskou komunitou, promluvil k tamějším vyznavačům Islámu ministr vnitra Christophe Castaner. „Praktikující muslimové, stejně jako příslušníci jiných náboženství, se postavili k omezením velmi vstřícně. Doufám, že toto bude pokračovat. Potřebujeme zodpovědné prefekty, kteří upozorní též na nevhodnost rodinných setkání,“ vyzval francouzský politik během projevu ze sídla ministerstva v Place Beauvau.
Je to bezmoc a zoufalství, popsala žena průběh nákazy v rodině
„Z koronaviru jsem neměla strach a o svoji rodinu jsem se nebála, všichni jsme zdraví sportovci. To jsem ještě nevěděla, co přijde,“ vypráví 28letá Barbora. Její otec se nakazil infekcí COVID-19 a Barbora ho nakonec musela odvézt do nemocnice. V rozhovoru pro CNN Prima News popsala průběh nemoci a starost o otce.
Někteří francouzští prefekti přesto nechápou, proč jsou na rozdíl od křesťanů dodatečně adresovaní nebo proč jejich mešity kontroluje policie. Považují to za projev islamofobie. „Mešity jsou zavřené, hromadné modlitby jsou zakázané. Nepochopili jsme, proč do mešity v Aubervilliers přesto přišla policie zkontrolovat, zda je zavřená,“ stěžoval si duchovní Hassen Chalghoumi z metropolitní oblasti Paříže webu Le Point.
„Všichni respektují karanténu, jsme Francouzi jako každý jiný. Pravidla jsme vzali za své a bude to tak pokračovat i během Ramadánu. Imámové odpovídají na náboženské otázky telefonicky, nic jiného nezbývá,“ vyjádřila se také muslimská regionální rada v Lyonu v oficiálním prohlášení, které zveřejnila v souvislosti se současnými kontroverzemi.
Také Muslimská obec v Praze zdůrazňuje, že zvládnutí situaci okolo koronaviru je pro ni prioritou. „Budeme připomínat to, aby naši lidé ani během Ramadánu nezapomínali na nouzový stav, aby nosili roušky, nechodili k přátelům na návštěvy," řekl Sáňka CNN Prima News.
Zvýší půst riziko koronaviru?
V islámském světě vyvolává kontroverze také povinný půst během Ramadánu, jeden z pěti základních pilířů Islámu. Věřící se postí od svítání do setmění, což se netýká jen jídla, ale také alkoholu nebo sexuálních aktivit. Alžírský politik Noureddine Boukrouh, známý kontroverzními postoji k islámu, vyzval, aby muslimové letos nerespektovali půst, který podle něj představuje zdravotní riziko a podpoří šíření pandemie. „Muslimové se mohou buď zdržet postění, nebo držet půst a riskovat masivnější šíření nemoci COVID-19, protože hladové tělo je oslabené a stimuluje šíření viru,“ napsal na svém Facebooku.
Svatby se mohou konat, ale s rouškou. Otcové budou moci k porodu
Snoubenci, kteří doposud žili kvůli vyhlášenému nouzovému stavu v nejistotě a nevěděli, jestli se bude moci jejich svatba uskutečnit, získali více informací. Vláda od 20. dubna povolila svatby do deseti osob. Ovšem s rouškami. Ministerstvo zdravotnictví také rozhodlo, že od středy mohou být nastávající otcové opět u porodů svých dětí. Ne všechny nemocnice to ale dovolí.
Boukrouh reagoval na stanovisko Mezinárodního centra při mešitě al-Azhar, které rozhodlo, že „žádný muslim nesmí přerušit o Ramadánu půst, pokud tak nerozhodne jeho lékař a vědecky neprokáže, že postění jej učiní náchylným k infekci a úmrtí na koronavirus. Nic takového dosud není vědecky dokázáno,“ vzkázalo centrum světové muslimské komunitě. Egyptská ministryně zdravotnictví Hala Zayed zase nedoporučuje postění jen těm, kteří už se s koronavirem léčí.
Česká organizace sdružující muslimy je benevolentnější. „Podle islámu máme být flexibilní a teď jsou prostě jiné priority. A zdraví je hlavní priorita. Například ten, komu by půst mohl přinést zdravotní komplikace, je z něj omluven," vysvětluje Sáňka.
Mezi příznivce islámu se počítá asi 1,8 miliardy věřících, tedy necelá čtvrtina světové populace. Drtivé většiny z nich se „oslavy“ největšího svátku v nestandardních podmínkách dotknou. Írán, těžce zasažený nákazou koronaviru, jako první omezil muslimské ceremonie. K 20. dubnu státní představitelé zveřejnili přes 83 tisíc prokázaných případů. Páteční modlitby zakázali již 4. března. S určitými omezeními a pravidly se je pokoušely zachovat Turecko nebo Indonésie, oba státy však od těchto snah upustily a páteční setkání zrušily zcela.
