Stavební spoření možná končí
Vláda hledá úspory, které pomohou zmenšit díru v rozpočtu. Tentokrát se zaměřila na stavební spoření. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že by kabinet měl zvážit, zda neomezí jeho podporu. Za letošní rok má stát poslat lidem, kteří si takto spoří, přes čtyři miliardy korun.
„Šťastný z takového návrhu nejsem. Stavební spoření už delší čas mám, další si tedy pořizovat nebudu,“ reagoval na plán omezit státní podporu jeden z dotazovaných v anketě CNN Prima NEWS. „Asi bych spoření zrušil,“ dodal další z oslovených.
Lék na miliardový deficit, ale také relikt devadesátých let, který už dávno neslouží k podpoře bydlení. I tak se někteří politici dívají na stavební spoření. Pokud si ročně naspoříte alespoň dvacet tisíc korun, stát vám pošle maximální podporu, která aktuálně činí dva tisíce korun. Ministerstvo financí chce příspěvek ukončit. „V tuto chvíli jde o expertní otázku, zda se stále jedná o efektivně vynaložené peníze ze státního rozpočtu, nebo zda již tato podpora ztratila smysl,“ řekl mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.
Letos se změny nestihnou, pokud se je podaří prosadit v příštím roce, dotknou se až státní podpory vyplácené za rok 2024. „Stát by neměl přispívat touto formou na bydlení, měl by se starat spíš o sociální bydlení a podporovat bydlení sociálně slabých skupin,“ uvedl k návrhu ekonom Lukáš Kovanda.
Nabídka úvěrů se sníží
Bez podpory ale zájem o spoření opadne. Aktuálně si takto odkládají peníze více než tři miliony lidí. Z jejich peněz spořitelny poskytují úvěry. Další důsledky seškrtání státní podpory by na sebe nenechaly dlouho čekat. „Následovalo by snížení nabídky úvěru ze stavebního spoření. Tedy takových, o které je nyní zájem a které se dají použít na zateplení, rekonstrukce či fotovoltaické elektrárny,“ popsal důsledky mluvčí Asociace stavebních spořitelen Jiří Šedivý.
Hlavními výhodami stavebního spoření jsou kromě státní podpory úročení úspor, použití peněz na cokoli a skutečnost, že se lze snáze dostat k úvěru na bydlení. Nevýhody pak reprezentuje doba spoření. Peníze je nutné odkládat šest let, na úspory může dosáhnout exekutor a za uzavření spoření i vedení účtu se platí poplatky.
Pokud by vláda schválila plán ministerstva financí, mohlo by to vést k úplnému konci stavebního spoření. Bez státní podpory by nemělo smysl. Stavební spořitelny totiž v době sedmnáctiprocentní inflace nabízejí úročení jen v rozmezí 2,5 až 3 %. Jen díky státní podpoře se dokážou dostat výrazně výš.
