Na základní potřeby nedosáhne čtvrt milionu lidí, problémy mají i děti. Jak situaci řešit?

Rodina počítá své úspory, které se jí kvůli inflaci snižují

Meziroční inflace zrychlila na 17,5 procenta

Už dvanáct měsíců trvá výrazný růst inflace, který Česko nezažilo po desetiletí. Ten způsobuje, že 81 procent nízkopříjmových Čechů zažívá zhoršení své finanční situace. Pouze 16 procent lidí s nízkým příjmem má takové výdělky, že bez problémů zaplatí své základní životní potřeby. Přes milion Čechů je podle analýzy projektu Neviditelní součástí nízkopříjmových domácností.

Už dříve žili často od výplaty k výplatě, nyní se situace lidí s nízkým příjmem významně zhoršila. Z dlouhodobého hlediska je největším problémem vyčleňování dětí z nízkopříjmových rodin ze školních kolektivů. To vede přímo k přenášení Neviditelnosti na další generaci. Částka 241 400 korun – takové jsou roční náklady ze strany veřejných financí na jednoho zástupce skupiny nízkopříjmových domácností.

Lidé nemají na základní potřeby

Přibližně 1 153 000 lidí v České republice žije v domácnostech, které lze označit za nízkopříjmové. Jde o osoby, jejichž společné příjmy sice většinou pokryjí základní životní potřeby, ale neumožňují vytvořit finanční rezervu a zlepšovat svůj život. Tyto domácnosti špatně reagují na neočekávané výdaje. To se projevuje zejména v posledním roce, kdy vysoká míra inflace prodražuje především nezbytné výrobky a služby.

Z výzkumu pro projekt Neviditelní vyplynulo, že 11 procent nízkopříjmových Čechů nezvládne zaplatit své běžné výdaje, dalších devět procent to dokáže jen za použití úspor. Čtvrt milionu lidí tak nemá na základní životní potřeby. Pokud současná míra inflace vydrží, může být na hraně dalších 27 procent respondentů, kteří uvedli, že se museli hodně uskromnit.

I když domácnost zvládne zaplatit alespoň základní potřeby jako jídlo, mají její nízké příjmy jiné závažné dopady. Rodiny například nemohou poskytnout dětem prostředky na kroužky, školy v přírodě a jiné aktivity. Nemají ani možnost žádat například o hypotéku. Podle průzkumu se finanční situace v posledním roce zhoršila pro 81 procent nízkopříjmových Čechů.

Nedostatek financí se projevuje i ve schopnosti řešit zdravotní problémy – členové nízkopříjmových domácností proto trpí horším zdravotním stavem. Nejčastěji mají lidé problémy se zády a klouby (34 procent), zuby (13 procent) nebo trpí cukrovkou, vysokým tlakem či nadváhou (19 procent). Pouze 40 procent respondentů uvedlo, že jsou na tom zdravotně bez výraznějších problémů.

Jak žijí chudí Češi

Z průzkumu také vyplynulo, že téměř 70 procent nízkopříjmových domácností si nevede přehled o svých příjmech a výdajích, což podtrhuje jeden ze znaků této skupiny – nižší finanční gramotnost. Až 35 procent dotázaných si myslí, že aby člověk mohl důstojně žít, musí vydělávat alespoň 30 000 korun čistého, což odpovídá zhruba výši průměrné čisté mzdy.

Na tu v Česku dosáhne zhruba třetina lidí. Pouze 24 procent respondentů odpovědělo, že je spokojeno s výší platu, kterou mají. Naopak 31 procent respondentů se snaží získat lépe placenou práci.

Polovina nízkopříjmových domácností si může dovolit alespoň jednu týdenní rodinnou dovolenou ročně. Vedle toho má stejný podíl oslovených nějakou formu koníčku: sportuje (21 procent), kutí v dílně (11 procent) a chodí na kurzy nebo se věnuje nějakému zájmu (15 procent). Dalších 38 procent lidí odpovědělo, že žádný koníček nemají, ale chtěli by.

Na druhou práci není čas ani síla

Pouze sedm procent respondentů zvládá brigádu při plném pracovním úvazku. 28 procent nízkopříjmových lidí uvedlo, že na brigádu nemají čas ani sílu, naopak 19 procent lidí by brigádu chtělo.

„Bohužel tito lidé nemají moc možností, jak se zdražování bránit. Mohou si ke své práci přibrat například brigádu nebo si zvyšovat svoji kvalifikaci. Toto však mohu lehce říci od stolu, ale člověku, který přišel ze směny v továrně, to budu těžko vysvětlovat. Nízkopříjmové domácnosti tak mohou spoléhat pouze na solidaritu rodinných příslušníků nebo aktivně začít využívat sociálních dávek,“ říká Aleš Rod, ekonom a ředitel CETA – Centra ekonomických a tržních analýz.

    

Zdroj: Peníze.cz - Životní minimum – kalkulačka

Z průzkumu společnosti Provident pro projekt Neviditelní vyplynulo, že 43 procent lidí s nízkým příjmem nevyužívá žádnou pomoc od státu.

Neziskové organizace suplují stát

Náklady ze strany veřejných financí na jednoho zástupce skupiny dosahují až 241 400 korun ročně. „Přesto, že stát má k dispozici řadu strategií, jak pomoci zlepšit život chudým lidem, nedaří se je dlouhodobě a kontinuálně naplňovat. Neziskovky dlouhé roky suplují roli státu a jsou bohužel dlouhé roky podfinancovány. Bez nich by systém sociálních služeb dávno zkolaboval,“ vysvětluje Rod.

„Stát se snaží dohnat digitalizaci, kterou dlouhé roky zanedbával. Je třeba veškeré postupy maximálně urychlit a zjednodušit. Dobrou vlaštovkou může být vyplácení mimořádného pětitisícového příspěvku na dítě. Rodiče, kteří berou příspěvky na dítě, ho dostanou již automaticky,“ doplnila vedoucí občanské poradny z neziskové organizace Respondeo Hedvika Stuchlíková.

Doplnila, že revizí by měly projít veškeré formuláře, které slouží k žádostem o výplatu dávek a příspěvků. „Pokud by veškeré formuláře byly napsány jazykem, kterému porozumí průměrný občan, tak by společnost mohla dosáhnout mnohasetmilionových úspor a zároveň pomoci potřebným lidem,“ dodala Stuchlíková.

Kromě toho by se měl podle expertů stát zaměřit na budoucnost dětí ze sociálně slabých rodin, například skrze školní systém. Ten ve spojení s kroužky může zabránit tomu, aby byly děti z nízkopříjmových rodin vyčleňovány z kolektivů. To je totiž základní podmínkou toho, aby v Česku nevyrůstala další generace „neviditelných“.

Průzkum pro společnost Provident Financial a projekt Neviditelní provedl na reprezentativním vzorku populace 800 lidí s nízkým příjmem Instant Research / IPSOS v červnu 2022.

Tagy: