Do projektu společné protiraketové obrany, o němž v srpnu v Praze hovořil německý kancléř Olaf Scholz, se chce zapojit 12 evropských států včetně Česka a Slovenska. Vyplývá to z informací německého zpravodajského časopisu Der Spiegel.
Podle německého magazínu se chce na projektu podílet zvláště velké množství východoevropských států. Na okraj nynějšího setkání ministrů obrany v bruselské centrále NATO má být podepsáno společné prohlášení evropských států, které se chtějí podílet na obranném systému proti balistickým raketám a dalším hrozbám ze vzduchu podle návrhu německého kancléře, vyplývá z informací německého magazínu.
Podle informací diplomatů NATO chtějí prohlášení o záměru podepsat kromě Německa také Belgie, Bulharsko, Česko, Estonsko, Finsko, Norsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Nizozemsko. Předběžná smlouva má odstartovat první plánování rozsáhlého projektu. Podle diplomatů přibudou ještě další partneři.
Scholz v srpnovém projevu na Univerzitě Karlově v Praze hovořil o svých představách budoucnosti demokratické Evropy. Jako hrozbu zmínil nedostatečnou vzdušnou obranu, do které by rád zapojil ostatní evropské země. „A Německo bude tuto budoucí protivzdušnou obranu navíc koncipovat tak, aby se na ní mohly podílet, pokud o to budou mít zájem, i evropští sousedé, například Poláci, pobaltské země, Nizozemci, Češi, Slováci nebo naši skandinávští partneři,“ řekl Scholz.
Krátce po kancléřově projevu německá média s odvoláním na vládní zdroje informovala, že Německo chce protivzdušnou obranu postavit na izraelském systému Arrow 3.
Plán je reakcí na ruskou útočnou válku proti Ukrajině. Mnoho evropských zemí si uvědomilo, že se na protivzdušné obraně v uplynulých letech příliš šetřilo, píše Der Spiegel.
HIMARS má na Ukrajině úspěchy, Česko raketomety zavrhlo. Obří pitomost, říká analytik
Zatímco raketomety vládnou bojišti na Ukrajině a hrají výrazně ve prospěch obránců, česká armáda je vyřadila před více než deseti lety z arzenálu. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra šlo o zásadní chybu, kterou bude Česko muset dohnat. V rámci modernizace armády se nabízí moderní a vysoce efektivní americké salvové raketomety HIMARS, ministerstvo obrany ale kolem jejich možného nákupu spíše přešlapuje.
Nový systém má zahrnovat jak obranu proti balistickým raketám, tak ochranu například před útoky s pomocí bezpilotních letounů. Také Der Spiegel píše, že má být za tím účelem pravděpodobně nakoupen izraelský systém Arrow.
Bundeswehr je nyní vyzbrojen americkým systémem Patriot, který je sice považován za vysoce efektivní, ale není určen pro velký ochranný deštník, poznamenal Der Spiegel.
Myšlenka společného obranného systému je jednoduchá, píše Der Spiegel. V plánu je, že se propojí více systémů Arrow, čímž se ochranný deštník výrazně zvětší. Zatím není jasné, kdo systém zaplatí, ale Německo by rádo převzalo vůdčí roli v projektu. Zájem o společný projekt nemá Paříž a například Polsko chce vybudovat svůj vlastní systém protivzdušné obrany, uvedl také německý magazín. Francie jakožto jaderná mocnost sází tradičně spíše na odstrašující působení svého jaderného arsenálu než na konvenční systémy protivzdušné obrany.