HIMARS má na Ukrajině úspěchy, Česko raketomety zavrhlo. Obří pitomost, říká analytik
Výběr redakce
Zatímco raketomety vládnou bojišti na Ukrajině a hrají výrazně ve prospěch obránců, česká armáda je vyřadila před více než deseti lety z arzenálu. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra šlo o zásadní chybu, kterou bude Česko muset dohnat. V rámci modernizace armády se nabízí moderní a vysoce efektivní americké salvové raketomety HIMARS, ministerstvo obrany ale kolem jejich možného nákupu spíše přešlapuje.
Československé raketomety RM-70 byly vyřazeny bez náhrady v roce 2010. Tehdejší šéf ministerstva obrany Alexandr Vondra (ODS) argumentoval tím, že si takzvanou „vševojskovou armádu“ nemůžeme dovolit, namísto toho se pozornost přesunula směrem k menší armádě expedičního charakteru. Jen pár let poté ale vypukl konflikt na ukrajinském Donbasu, kde se opakovaně potvrdilo, že dělostřelectvo – včetně raketového – hraje na bojišti klíčovou roli.
Čtěte také
Nejinak tomu je i za současné ukrajinské války, kde především americké raketomety výrazně pomohly obrátit šance ve prospěch Ukrajinců. Ostatně se na Ukrajině v uplynulých několika měsících objevilo pár kusů RM-70, které obráncům darovala česká strana.
Náhradu za raketomety Česko doposud nemá. Koncepce výstavby Armády ČR 2025 původně naznačovala, že se možná schyluje k opětovnému pořízení nových raketometů. Tři roky stará koncepce AČR 2030 už ale tuto poznámku neobsahovala.
„Raketomety potřebujeme. Jejich vyřazení v roce 2010 bez jakékoliv náhrady byla kolosální pitomost,“ okomentoval absenci raketové artilerie v řadách českých ozbrojených sil bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
Užší spolupráce se Spojenými státy, které se chtějí podílet na modernizaci české armády, by nicméně mohla přihrát řadu zajímavých možností. HIMARS vyrábí jedna z největších světových zbrojovek Lockheed Martin. „Ta se netajila zájmem o české průmyslové kapacity, mohla zapojit tuzemské firmy do svých dodavatelských řetězců pro další společnosti,“ vysvětlil vojenský expert. Připomněl, že Lockheed Martin stojí rovněž za letouny F-35, které by měly v českém letectvu nahradit švédské gripeny.
Pentagon testuje „univerzální“ verzi HIMARS
Nákup HIMARS by ale mohl být problém kvůli americkému podvozku, což by nebylo s českou armádou příliš kompatibilní a logisticky přívětivé, protože ČR používá pouze podvozky Tatra.
Čtěte také
Podle Visingra je možné to řešit dvěma způsoby. Jedním z nich je zaplatit vývoj a instalaci HIMARS na podvozek nákladní Tatry. Po technické stránce by to neměl být takový problém, tato cesta by si ovšem vyžádala nejen čas, ale také nemalé finanční kapacity. Jiným a potenciálně nejlepším řešením by bylo počkat na univerzální „paletizovanou“ verzi amerického raketového systému (PFAL neboli „Palletized Field Artillery Launcher“), který už testuje Pentagon.
„Dal by se umístit na jakýkoliv hákový nakladač, ty už armáda má. Prakticky to znamená, že až se PFAL začne sériově vyrábět, může se každý hákový nakladač standardu NATO změnit na HIMARS. Věc je to technicky jednoduchá a dokážu si představit, že v druhé polovině této dekády by mohly být pro ČR již pořiditelné. Touto cestou bych šel já,“ doporučil Visingr.
Potenciální pořízení raketometů by nicméně také znamenalo, že se musí od nuly vycvičit obsluha zbraně. Je to další důvod, proč označil úplné vyřazení raketometného dělostřelectva z české armády za chybný krok. „Je nekonečně jednodušší jednotku zredukovat a posléze případně kapacity zase rozšířit než ji úplně zrušit a potom ji za deset let budovat znovu a vycvičit od nuly. Tohle nás bohužel čeká s raketomety,“ konstatoval.
Na světě existují i jiné než americké raketomety. Zajímavou alternativou jsou například izraelské LYNX. Stále ovšem platí, že z praktických důvodů budou evropským standardem buďto M270 MLRS, nebo opěvovaný HIMARS. „Pořizovat si něco, co nemá nikdo jiný široko daleko, by nebylo úplně praktické,“ dodal na závěr Visingr.
Sílu HIMARS nelze zpochybnit, uznává ministerstvo
Resort Jany Černochové (ODS) od začátku konfliktu na Ukrajině deklaroval, že je potřeba výrazně zmodernizovat českou armádu. Kromě nových letounů F-35 usiluje Česká republika také o německé tanky Leopard 2, švédská bojová vozidla pěchoty CV90 či francouzské houfnice Caesar. Co se ovšem týče raketové artilerie, tu by v současnosti neměl kdo obsluhovat.
„Raketometné jednotky, tak jak je známe z dřívějšího působení v AČR, jsou z podstaty svého konstrukčního řešení určeny pro ničení a vyřazování plošných cílů, uskupení vojsk, pochodových proudů, přehrazování směru postupu vojsk a podobně. Tento úkol palebné podpory spadá do schopností divize, kterou AČR nevytváří,“ napsali zástupci ministerstva v reakci na dotazy CNN Prima NEWS.
Ačkoliv ministerstvo obrany uznává, že efektivnost HIMARS je v rámci konfliktu na Ukrajině nezpochybnitelná, pořízení moderních salvových raketometů tak zřejmě není na pořadu dne. „Armáda ČR důsledně sleduje a vyhodnocuje přístupy ukrajinských sil k používání těchto prostředků, jejich efektivnosti, operační a logistické udržitelnosti. O možném pořízení obdobných palebných prostředků do AČR v současné době není rozhodnuto,” upřesnil resort.
Čtěte také
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
