REPORTÁŽ: Nový tchán Lucie Bílé žije v garáži, sbírá odpad a miluje Pražský výběr

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Novopečený tchán Lucie Bílé žije se psem Luckym v ostravské garáži.

  • Radek Filipi se s otcem už nechce setkat, takže ten marně čekal na svatební oznámení.

  • Jak se z Romana Dvorského stal bezdomovec?

  • Dvorský neprosí o almužnu pro sebe, ale granule pro svého desetiletého vlčáka by přijal.

Více

Pozvánka na svatbu mu nepřišla. „Syn Radek i jeho Lucka dělají, že neexistuju, ale moje garáž stejně nemá žádnou adresu,“ stýská si 62letý Roman Dvorský, otec Radka Filipiho a novopečený tchán zpěvačky Lucie Bílé. „Tajně jsem snil, že až se budou brát, pozvou mě aspoň na obřad,“ dodá. S vlčákem Luckym se nedávno přestěhoval do „nového“, tedy z jedné garáže do další, kde ho našel reportér CNN Prima NEWS. „Živí mě odpadky,“ směje se Dvorský. Je to vlastně slovní hříčka: „V práci sbírám odpadky a po šichtě pak v kontejnerech hledám další odpadky, hlavně vyhozené potraviny.“ Radek Filipi styky s otcem Romanem přerušil již před více než čtvrtstoletím.

Když zaklepu na červená garážová vrata, přivítá mě jen v trenkách. Zrovna si chtěl dáchnout po šichtě, má za sebou osm hodin veřejně prospěšných prací. Na sídlištích v Porubě uklízel po ostravských chacharech, kteří neuznávají odpadkové koše. „Sbíral jsem kleštičkami papírky, vajgly i všechno další, co lidi odhodí na chodník nebo do trávy,“ vypráví 62letý Roman Dvorský.

O sbírání odpadků a zlatých slavíků

„A zatímco já sbírám odpadky, moje nová snacha Lucka sbírá zlaté slavíky, to je teda sranda. Já jí to přeji a jsem moc rád, že si konečně vzala syna Radka. Je to velká láska,“ vypráví v příbytku bez oken, jen s velkými plechovými vraty místo dveří.

ČTĚTE TAKÉ: Lucie Bílá na svatební hostině zářila. EXKLUZIVNĚ prozradila detaily z obřadu a ukázala prsten

Čelo má plné vrásek a tvář porostlou šedivým strništěm. Než si oblékne tričko, ukáže svaly. Je to sportovní typ, podobně jako syn Radek, ale protože se věnuje více alkoholu a cigaretám než činkám, tak prostě působí poněkud strhaně.

Odpadky sbírá jen několik dnů v měsíci. „Musím odmakat nějaké hodiny v rámci veřejně prospěšných prací, protože pak mám právo na vyšší sociální dávku,“ vysvětluje tchán více než dvacetinásobné slavice. „Kdybych si to neodpracoval, dají mi pouze existenční minimum 3 100 korun, ale takto dostanu 5 800 korun,“ počítá Dvorský. A vybaluje z papíru dva řízky.

Akrobacie s vlčákem a šnyclem

Naivně se zeptám: „Pěkné řízky, to jste koupil v bufetu?“ Roman se pobaveně usměje a nalije si červené víno. „Na rovinu, tyhle řízky jsou z kontejneru, ale nic jim není,“ ukazuje do zlatova opečené šnycly. A následně předvede parádní akrobatické cvičení s milovaným vlčákem.

Dvorský se zakusuje do okraje řízku, podrží ho v zubech a poklekne na úroveň psa. Vlčák Lucky se kvapně přiblíží, v tu chvíli Roman bleskově odvrátí tvář, ovšem za pár vteřin voňavé sousto opět nabízí psovi. Laškují asi dvě minuty, pak se Luckymu také podaří zakousnout do šnyclu a vlastně ho spořádají společně. Dojemné divadlo, tihle dva se milují.

Pro Filipiho otec neexistuje

Zpěvačka Lucie Bílá se potřetí provdala letos v březnu, veřejnosti však událost oznámila až během šedesátin, které připadly na 7. duben. „Věděl jsem, že se jednou vezmou, vždyť ta láska už trvá deset roků. Jenže mě dávno odepsali, a asi částečně právem. A přece jsem tajně snil, že až dojde na svatbu, pozvou mě aspoň na obřad,“ smutní Dvorský. O slavnostní oběd či svatební mejdan by prý neměl zájem, chtěl vidět jen ten slib věrnosti: „Bylo by fajn, kdyby mi Radek řekl: ,Tak jo, tati, přijeď na obřad, ale pak se hned rychle vrátíš do té své hnusné garáže.‘ Jenže mě nepozval.“

Sice si namlouvá, že jeho garáž nemá adresu, tak mu syn nemohl poslat svatební oznámení, ale zároveň je realista: „Nepozvali, co nadělám. Radek mi nikdy neodpustil, že jsem doma dost chlastal, ale ani on není svatý. Nikdo není svatý.“

Stále tak platí Filipiho vyjádření, které zaslal CNN Prima NEWS, když jsem se zajímal o jeho vztah k otci. „Vím, že je řada lidí, kteří si to, že jsou na ulici, opravdu nezaslouží. Ale vy se mě ptáte na agresivního, zlého, násilnického alkoholika a gamblera, který léta tak ubližoval celé naší rodině, že ho už víc jak 25 let nepovažujeme za jejího člena. Nepřeji mu nic zlého, ale na ulici se dostal sám,“ odmítl Filipi možnost usmíření.

Kouzla s příjmeními. Fejerčák i Zaňáková

„Nemusel by o mě mluvit až tak ošklivě. Ano, chlastal jsem, ale peníze jsem vždycky dokázal vydělat. Rodina finančně netrpěla,“ hájí se Roman Dvorský. Když se stal trojnásobným otcem, jmenoval se Roman Fejerčák, později však přijal příjmení druhé manželky, i když mu nový vztah nevydržel dlouho. Syn Radek Fejerčák si časem také vybral nové příjmení. Filipi. Aby zapomněl na traumatické dětství a dospívání. Různé identity si oblíbila i Lucie Bílá, což je pouze umělecký pseudonym. Do letošního března se oficiálně jmenovala Hana Zaňáková, nyní je to Hana Filipi.

Roman Fejerčák alias Roman Dvorský se vyučil důlním zámečníkem. „Skoro 15 let jsem fáral na Dole Jan Šverma a pak jsem dlouhé roky dělal na koksovně ostravské Nové huti.“ O tři syny se prý staral tak, aby z nich vyrostli slušní lidé: „To se povedlo. Radek žije s Lucií Bílou, dělá fitness trenéra a získal titul mistra světa v benchpressu. Prostřední Roman hrál fotbal za Baník, nejmladší Petr je právníkem v Praze.“

S manželkou se prý rozešli po vzájemné dohodě. „Prostě jsem od ní odešel,“ tvrdí. A pak se něco zvrtlo, přišel o práci a skončil v kobce bez oken a s plechovými vraty. Ve velkém „garážovém městečku“ z dob komunismu v ostravských Mariánských Horách, které se postupně proměnilo v chudinskou favelu.

Ve favele u koksovny

A právě v tomto slumu poblíž chátrající koksovny Jan Šverma jsem při práci na sběrném dokumentu o bezdomovkyni Dagmar Palákové narazil v roce 2022 i na Romana Dvorského. Žil by tam doteď, kdyby v září 2024 nepřišla katastrofická potopa a voda nevystoupala až nad střechy garáží. A když odtekla, působilo místo jako rozstřílená brazilská chudinská čtvrť po zásahu policistů, kteří si to přijeli vyřídit s nějakým drogovým gangem.

Jenže žádná pomoc dobrovolníků se nekonala, protože je to bohem i městem zapomenutý kus Ostravy a magistrát jako by ho nejraději vymazal z mapy. Vodě se to skoro podařilo. „Řeka tam k zemi poslala desítky garáží. Strašná spoušť a obrovský smrad, protože se to tam nijak organizovaně nevyklízelo,“ vypráví Dvorský. Nějaký čas se sice pokoušel vyplavenou garáž obnovovat, pak si ale našel nový domov v úplně jiné části Ostravy. A opět v garáži.

Dumpster diving čili potápění do popelnic

„Nejsem tu zdarma, platím nájem i elektřinu,“ vypráví. Podobně jako v jiných slumech všude na světě. I na největší bídě vždycky někdo vydělá, to je podstata byznysu. Zařízení garáže má obdobné jako dříve v Mariánských Horách. „Kamna, mikrovlnka, elektrická trouba, vařič,“ ukazuje kuchyňský kout. Na plotně se vaří špagety, které se stanou přílohou k řízkům a dalším potravinám nalezeným v kontejnerech.

Roman z domovního odpadu nevybírá žádné nakousnuté kousky, nýbrž spíše přebytky, které lidé vyhodí. „Balíček tvrdého sýra nebo párků, konzerva s prošlou dobou spotřeby, v kontejneru najdete všechno možné,“ líčí. Vlčák má stejný jídelníček. „Pro sebe nic nežádám, já se o sebe umím postarat, ale desetiletý Lucky by potřeboval nějaké dobré granule pro psí seniory a na ty nemám peníze. Pokud by se našel dárce, budu mu vděčný,“ prosí čtenáře CNN Prima NEWS a „adresu“ své garáže nechává k dispozici redakci.

Romana zajímá i vyhozená elektronika, domácí spotřebiče a nejrůznější drobné předměty, občas někdo strčí do popelnice i starožitnost. Vlastně dělá totéž, o co se snaží někteří mladí aktivisté, kteří se našli v hnutí Dumpster diving. Prostě se „potápějí v popelnicích“, aby svět méně plýtval potravinami i vším ostatním.

Pražský výběr v ostravské garáži

Až teď mi dochází, že v garáži hraje tiše muzika. Pražský výběr, legendární kapela z osmdesátých let s Michaelem Kocábem či Michalem Pavlíčkem. A zrovna došlo na slavný song Pražákům, těm je tu hej. „Nám tady v Ostravě nikdy hej nebylo. Jo, za komunistů tu byly aspoň peníze, i když za těžkou dřinu, ale teď tu není nic. A pro Pražáky jsme byli vždycky jen něco jako odpad,“ filozofuje Roman u rozpálených kamen. Sice právě uplynula první třetina dubna, ale v noci pořád mrzne a garáž by bez zdroje tepla zůstávala permanentní chladničkou.

„Pražákům, těm je tu hej / ty nikam nezablouděj,“ zpívá se v ikonické písni Pražského výběru. Roman Dvorský zbloudil, aspoň v očích takzvané spořádané společnosti. A zatímco celebrity často střídají luxusní byty anebo rovnou přepychové vily, tento 62letý muž se už přes 20 let stěhuje pouze z jedné garáže do druhé.

Když Dvorský představí kuchyňský kout, ukazuje ložnici i obývák. Vše v jediné komnatě. Toalety jsou přírodní, vodovodem je kanystr. „Povím to upřímně. I když mě někdo může považovat za bezdomovce, já se tak necítím. Tohle je taky domov a neumím si představit, že bychom s Luckym žili někde v osmém poschodí paneláku,“ vypráví.

Neposlušné tenisky a komunistická vojna

Prý je škoda, že Radek nepotkal Lucku Bílou dříve, třeba před 20 lety. „To bych mohl být ještě dědečkem,“ říká v nadsázce. Novému manželství i snaše ale přeje jen to nejlepší. Když synovi loni operovali mozek, byl z toho na nervy. „Měl jsem o Radka strach a zároveň jsem věřil současné medicíně, která dokáže zázraky. Dříve by asi neměl šanci,“ popisuje.

Lucie Bílá se narodila v roce 1966 a její tchán Roman Dvorský pouze o dva roky dříve. „Vlastně jsme s Luckou stejná generace, proto jsem zažil i všechny její velké hity, jakože v přímém přenosu,“ vzpomíná a už poněkolikáté chválí mezzosoprán snachy. „Sice jsem v osmdesátkách poslouchal hlavně rock a metal, Lucku však nešlo přehlédnout. Poprvé jsem ji slyšel v písničce Neposlušné tenisky, tu hráli všude,“ vzpomíná na song z roku 1985.

Na diskotékový hit, který za Husákovy normalizace dojímal hodně teenagerů, neboť vyprávěl o povinné dvouleté základní vojenské službě v Československé lidové armádě (ČSLA). A o dlouhém odloučení, které zaručeně bouralo většinu partnerských vztahů. „Mám kluka na vojně,“ zpívala Lucie Bílá v první sloce šlágru.

Nového tchána se nelze zbavit

Nájemník v garáži je i pozorným hostitelem a postupně mi nabízí kávu, čokoládu, sušenky i červené víno. A pořád má dobrou náladu. „Sice budu mít vždycky radši Pražský výběr než písničky Lucky Bílé, ale jinak její talent a píli strašně moc obdivuji. A teď ještě více, když je to moje snacha a já jsem její tchán,“ říká a rozesmáté rty se natáhnou od ucha k uchu.

Nad další sklenicí vína pak přemítá, že neexistuje žádný zákon, kterým by se dal jeho nový příbuzenský vztah zrušit. Tchána se nejde zbavit, tedy jedině až případným rozvodem syna Radka se snachou Luckou: „Ale to se nikdy nestane. Tihle dva spolu zůstanou šťastní až do nejdelší smrti, jak se to vypráví v pohádkách. A já jim to moc a moc přeji.“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nebyla to náhoda, řekla Bílá o seznámení s Filipim. Prozradila detaily prvního setkání