REPORTÁŽ: Otec partnera Lucie Bílé žil v garáži 21 let, teď ostravskou favelu zničila voda

Povodeň připravila o domov asi 30 stálých obyvatel garáží v ostravských Mariánských Horách. Včetně otce Radka Filipiho, současného partnera zpěvačky Lucie Bílé. Favela u někdejší koksovny Jan Šverma je po záplavách zčásti srovnaná se zemí. Z několika desítek příbytků záplavy strhaly střechy, u dalších pobořily i stěny. O poslední útočiště přišla také 52letá vdova Dagmar Paláková, jejíž živoření v garáži sleduje reportér CNN Prima NEWS od roku 2021. „Vyhnali nás odtud policajti, když jsem měla v garáži asi 20 centimetrů vody,“ líčí Paláková. „Teď nemám kde bydlet.“

Voda vystoupala až po střechy provizorních obydlí pro nejchudší Ostraváky. A dokonce i nad ně. „Asi 20 centimetrů nad střechy, takže jednu chvíli garáže nebyly vůbec vidět. Pro většinu nájemníků je to konečná, hodně garáží se musí úplně zbourat,“ vypráví mezi troskami majitel jedné části ostravské favely Karel Valíček.

Tátu od Filipiho zachraňovali s lanem

Rychle se potápějící garážovou noclehárnu opouštěl Valíček jako předposlední. „To už byla voda nad kolena. Romana Dvorského jsem přesvědčoval, ať odejde se mnou, ale vylezl i se psem na střechu garáže, že to nějak přežijí,“ popisuje týden staré drama. 62letý Roman Dvorský je otcem Radka Filipiho, současného partnera zpěvačky Lucie Bílé. Žádné rodinné kontakty ale neudržují.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Žiju se psem v garáži a živí nás popelnice, říká otec partnera Lucie Bílé. Co mu vzkázal?

Valíček Dvorskému nemůže přijít na jméno: „Je to ožralý deb*l, proto mě nezajímá a nechci ho tu už nikdy vidět. Roman se tu málem utopil. Naštěstí jsem potkal hasiče a poslal jsem je sem, že tu jeden ch*j zůstal. Museli ho zachraňovat na laně. I jeho vlčáka Luckyho. Přežili oba.“

Kde Roman Dvorský našel po evakuaci přístřeší, to se neví. Prý ho hasiči odvezli do Hlučína u Ostravy, ale jde o nezaručenou informaci.

Když se průmyslová stoka změní ve veletok

Evakuaci ostravské favely podrobně popisuje také 52letá Dagmar Paláková, kterou CNN Prima NEWS sleduje ve sběrném dokumentu od roku 2021. Že o domov v garáži přijde za tak dramatických okolností, to ale nikdo nepředpokládal.

Kolem garáží protéká Černý potok, průmyslová stoka lemující chemičku BorsodChem a uzavřenou koksovnu Jan Šverma. Smradlavá a nevinně vyhlížející říčka, do které se během záplav nalily i řeky Opava a Odra. A z kanálu na periférii se stal rázem veletok, který utopil stovky garáží, vlastně největší garážové městečko v Ostravě. Původně pro auta horníků a hutníků.

„Když se voda vylila z Černého potoka a měli jsme tu asi 20 centimetrů, tak nás z garáží vyhnali policajti. Kromě dokladů jsem si nestačila vzít vůbec nic,“ vypráví Paláková. Teď si společně prohlížíme, co Černý potok napáchal v jejím příbytku bez oken. Temno, tohle je temno horší než z Aloise Jiráska. Spoušť i mrtví.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Litovel jako místo smůly. Město s pivovarem kromě povodní silně zasáhly i covid či tornádo

Utopené andulky, kočky přežily

„Pod tou hromadou zůstala klec s utopenými andulkami, měla jsem jich pět,“ ukazuje se slzami v očích. Domácí mazlíčky milovala, dělali jí společnost, protože v roce 2021 přišla o manžela. Zemřel na celkové selhání organismu, když dlouhodobě ignoroval péči o chrup a dostal otravu krve. Kromě andulek žily v garáži i kočky, někdy se Dagmar Paláková starala až o 11 malých šelem najednou. „Před povodněmi jsem jich měla pět, čtyři přežily, teď jsou v útulku, protože já už nemám domov.“

Pár dnů po katastrofě mohla bydlet u švagrové, ale jen ze soucitu. „Už to dál nejde, má svůj život, tak jsem zůstala na ulici,“ prohlásí apaticky.

Jedna noc v evakuačním centru

Je neděle večer, 22. září. Navrhuji ubytování v evakuačním centru v centru města na výstavišti Černá louka. Na příjmu z nás nejsou dvakrát nadšeni, ale nakonec žena ze zničené garáže dostane příslib, že jednu noc může přespat.

Co bude dál? „Netuším,“ pokrčí rameny Dagmar Paláková. „Kdyby mi chtěl někdo nějak pomoci, moje číslo je 704 238 260.“

Lednička na střeše, plyšák v bahně

Garáž půjde k zemi. Voda zvedla střechu, a pak ji znova upustila na garáž. Nakřivo, v jakési roznožce. V rozmlácené střeše paradoxně uvízla i část vybavení. Mezi stropními trámy vidím ledničku. „Tu jsem používala jako skříň, není tu elektrika,“ vysvětluje oběť záplav z favely. Na střechu proud vody vystřelil i další nábytek anebo barel na vodu. „S tím jsem chodila pro pitnou vodu, vodovod tu také nemáme.“ Ani záchod, ani koupelnu. Na toaletu se odskakovalo k Černému potoku, koupelnou byl sud pod okapem.

Paláková toho nikdy moc neměla, teď vlastní už jen občanku. „I ten můj maskot je zničený, celý obalený bahnem,“ vytahuje z páchnoucího bláta plyšového zajíčka. „Měla jsem ho v posteli.“

Od jara jí do garáže trochu zatékalo, nemohla ale vědět, že je to předzvěst biblické potopy, v níž její archa půjde ke dnu. „Zdravím, pane Motýle. Píšu kvůli té střeše. Je pomalu podzim a střecha není opravená. Potřebovala bych to nějak zalepit, ale jinak nic nepotřebuji,“ napsala mi Paláková 1. září v esemesce. Odpověděl jsem, že mohu koncem září dovézt z chalupy dvě role asfaltových pásů čili ipy, které zbyly po nějaké opravě.

Teď to zní jako naprosto absurdní příslib, protože garáž čeká na demoliční četu.

Vypleněná favela

Bezdomovkyně z garáže prodloužila vlčákovi život o měsíce. Teď marně shání jiného hlídače

Slum v garážích v ostravských Mariánských Horách přišel o letitého psího starousedlíka. „Prodloužila jsem Rexovi život o tři měsíce, paní z útulku ho chtěla nechat utratit už na začátku března,“ vypráví 51letá Dagmar Paláková. V garáži bez oken a s plechovými vraty žije skoro 17 let, německý ovčák jí dělal společnost přes 10 roků. „Když teď Rexík zemřel, bez psa mám v garáži strach, v poslední době tu přibývá narkomanů. Zatím štěně vlčáka nemůžu sehnat,“ stýská si. A případného dárce ujišťuje: „Nebojte se, u mě se bude mít každý pes dobře, dám mu první i poslední.“

V uličce, kde Dagmar Paláková žila 18 let, voda většinu střech rovnou sejmula z garáží. Ghetto tu působí jako rozstřílená brazilská favela. Chudinská čtvrť po zásahu policistů či armády, kteří si to přijeli vyřídit s nějakým drogovým gangem.

Tady žádnou pomoc dobrovolníků ani nikdo nečeká. Je to bohem i městem zapomenutý kus Ostravy, radnice by ho nejraději vymazala z mapy a teď v tom komunálním politikům pomohla i příroda. Ale ne všichni to úplně vzdají.

„Nějaké garáže opravíme,“ věří majitel jedné části garáží Karel Valíček. Příbytek Dagmar Palákové to ale nebude, ten je nadobro zničený: „Těžko už si teď zvyknu někde jinde. Byla jsem tu doma tolik let a měla tu také spoustu kamarádů. A vůbec netuším, kde vlastně jsou.“ Záplavy celou komunitu z garáží asi navždy rozdělily, tady už není co hledat...

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Povodeň odnesla manželům dům: Přesto chtěli volit, ale nemohli. Dojatě děkovali záchranářům

Tagy: