REPORTÁŽ: Vietnam a dědictví Francie. Katedrála, latinka ani bagety neodčiní staré křivdy
Nápisy v latince, plněné bagety bánh mì, polévka pho i třeba novogotická katedrála svatého Josefa, která měla svůj předobraz v pařížské dominantě Notre-Dame. Vliv francouzské kultury uvidíte v ulicích Hanoje na každém kroku. Přesto je vztah Vietnamců ke zmíněnému západoevropskému státu a bývalému kolonizátorovi i v současnosti spíše chladný. Naopak Češi si u tamních obyvatel stojí dobře, leckoho by možná překvapil také dnešní postoj místních k Američanům. CNN Prima NEWS nabízí reportáž z Hanoje poodhalující vztahy běžných Vietnamců k nejrůznějším národům i zážitky z cestovatelského života.
Pokud po Hanoji cestujete s průvodcem, s nímž vy sami hovoříte česky, patrně se nevyhnete častým otázkám zvědavých místních obchodníků, barmanů či taxikářů, co je to sakra za zvláštní jazyk? Zatímco někteří Vietnamci velmi správně dokázali odhadnout, že zřejmě půjde o řeč ze států střední Evropy, jiní tipovali ruštinu – vzhledem k dlouhodobé antipatii Čechů vůči Rusku až kuriózní omyl.
ČTĚTE TAKÉ REPORTÁŽ: Vietnam a paradox „svobody“. Ulice Hanoje plní volný trh, ale i srp a kladivo
Když odpovíte, že jste z České republiky, reakce většiny obyvatel Hanoje bývá pozitivní. Často si jsou vědomi pozitivních vztahů mezi oběma zeměmi i početné vietnamské komunity v Česku. Přesto jeden zvědavec v místní kavárně po zkontrolování statistik na Wikipedii konstatoval, že v Německu žije ještě více Vietnamců než v Česku. Tamní statistiky mluví o čísle kolem 215 tisíc, u nás je to asi 70 tisíc.
Na argumenty, že v poměru k absolutnímu počtu obyvatel, kterých má Německo asi osmkrát více než my, vede jednoznačně Česká republika, usměvavý muž z kavárny nebral příliš zřetel. Přitom to nutně nemusí znamenat, že by snad nerozuměl procentuálnímu zastoupení či trojčlence. Možná se jen argumentace o poměru ztratila v překladu univerzálního tlumočníka, který s velkou pokorou neustále opakoval, že jeho vietnamština není na úrovni rodilého mluvčího nebo jazykového badatele.
Čtěte také
Angličtina jako pomyslný přechod přes jazykovou bariéru ve Vietnamu spíše nepomůže. Tento světový jazyk nicméně perfektně ovládají Filipínci, kteří přicestovali do Hanoje na dovolenou. Jeden z nich si poté, co zjistil, že hovoří s Čechem, pochvaloval nedávnou návštěvu Prahy a následně se na svém telefonu pochlubil fotografií pořízenou v blízkosti Pražského hradu.
Čínské znaky vystřídala latinka
Nyní se ale přesuňme k národu, který v ulicích Hanoje zanechal historicky největší stopu. Vliv Francie, která Vietnam kolonizovala od druhé poloviny 19. století až do roku 1954, ucítíte doslova na každém rohu. I když Vietnamci v minulosti psali čínskými znaky, v současnosti – na rozdíl od Číňanů, Japonců či Korejců – používají latinku.
Jde o logický výsledek střetu vietnamské kultury s evropskými misionáři a kolonizátory. Ačkoliv jsou první přepisy vietnamštiny do latinky datovány již do roku 1520, její plné přijetí proběhlo právě v dobách Francouzské Indočíny. Existenci poevropštělého písma dnes oceňují zejména mladší Vietnamci, kteří jsou v užším kontaktu se západními zeměmi.
Čtěte také
Přestože je vietnamština primárně jednoslabičným jazykem, což znamená, že většina slov má jedinou slabiku, slova převzatá z francouzštiny jsou obvykle dvojslabičná. Jako příklad mohou posloužit výrazy – cà phê (káva), cà rem (zmrzlina) či pa tê (paštika).
Prezidentský palác jako symbol nadvlády
V případě historických budov stojí za zmínku novogotická katedrála svatého Josefa, která se nachází v centru Hanoje a jejímž vzorem byla pařížská Notre-Dame. Francouzi ji dokončili v roce 1886, což ze stavby dělá jeden z nejstarších katolických kostelů ve Vietnamu. V kontrastu s okolními budovami ve městě působí tato katedrála dojmem, jako by tam snad vůbec nepatřila. Po konci francouzské okupace ji také komunisté na dlouhou dobu zavřeli. Znovu zpřístupněna byla až v roce 1990, nyní slouží jako hlavní katolické útočiště v Hanoji.
Za symbol francouzských křivd vůči Vietnamu lze označit další výraznou budovu v Hanoji – konkrétně prezidentský palác, který v první polovině 20. století sloužil jako rezidence guvernéra tehdejší Francouzské Indočíny. Nepřehlédnutelná stavba s hořčičně žlutou barvou vystavěná v renesančním slohu měla demonstrovat francouzskou nadvládu v regionu.
Prezidentský palác v Hanoji Zdroj: Marek Veselý, CNN Prima NEWS
Poté, co Vietnam získal nezávislost, Ho Či Min odmítl v tomto paláci úřadovat. Zmíněný komunistický vůdce raději přesídlil do skromného dřevěného domku, který dodnes stojí kousek od prezidentského paláce i od později vystaveného Ho Či Minova mauzolea. Velkolepá francouzská stavba v současnosti slouží pro účely vietnamské vlády, která tam přijímá nejrůznější zahraniční návštěvy.
Jak vzniklo legendární „fóčko“?
Velká francouzská stopa zůstala také ve vietnamské gastronomii. Obzvlášť pro Evropany, kteří příliš neholdují konzumaci rýže nebo nudlí, jsou velkým tahákem vyhlášené plněné bagety bánh mì, jejichž stánky naleznete v hanojských ulicích na každém rohu. Ty nejlepší z nich se dají zpravidla odhalit podle fronty – čím delší fronta zájemců, tím lepší bageta.
Stánek s bagetami bánh mì v Hanoji Zdroj: Profimedia.cz
Jde o dokonalý mix francouzské a vietnamské kuchyně. Asi nikoho nepřekvapí, že francouzskou část bánh mì tvoří samotné pečivo, i když se do něj vedle pšeničné mouky přidává také ta rýžová. Náplň už pak odráží typické vietnamské suroviny – ideálně grilovaný vepřový bůček, nakládaná zelenina a pikantní omáčka sriracha.
Že byla francouzská kolonizace pro vietnamskou gastronomii přínosem, dokazuje rovněž proslulá polévka pho, která je v současnosti čím dál oblíbenějším pokrmem i v Česku, a to zejména u mladé generace. Jak vlastně legendární „fóčko“ vzniklo?
Jen připomeňme, že v dávných časech se hovězí maso ve Vietnamu prakticky nekonzumovalo. Dobytek totiž primárně sloužil jako pracovní síla, zejména pro obdělávání půdy a dopravu. Pro maso se krávy chovaly zcela výjimečně. To se ovšem změnilo během francouzského útlaku.
Čtěte také
Vietnamci si na zpočátku drahé hovězí maso, které postupně zlevnil vzrůstající chov dobytka určeného na porážku, rychle zvykli. Právě to dalo prostor pro vznik polévky, která se později stala světovým fenoménem. Existuje sice více variant, tradiční pho nicméně tvoří poctivý vývar, tenké plátky hovězího masa, rýžové nudle a bylinky. K dochucení se používá limetka, nakládaný česnek a chilli, ať už v podobě nasekaných papriček či nejrůznějších omáček.
Překvapivě vřelé vztahy s USA
I když je francouzské kulturní dědictví ve Vietnamu bohaté, tamní obyvatelé svého někdejšího kolonizátora dodnes vnímají s rezervou. A asi se není čemu divit. Stále mnoho Vietnamců zná z vyprávění onen útlak, který byl charakteristický ekonomickým vykořisťováním, potlačováním místní kultury a hlavně zavedením brutálního represivního systému, jenž tvrdě potlačoval jakýkoliv odpor vůči kolonizaci.
Západní turisty, kteří si ve spojení s Vietnamem častěji vybaví americkou válku než francouzskou okupaci, možná překvapí, že vztahy Vietnamců k Američanům bývají pozitivnější než k Francouzům. Rozhodně to ale neznamená, že by zapomněli na zvěrstva, která v zemi během ozbrojeného konfliktu severu proti jihu páchali někteří američtí vojáci.
Čtěte také
Přesto i dnes dokáže nejeden Vietnamec ze severu tiše uznat, že by se v mnoha ohledech měl o poznání lépe, kdyby tehdejší válku vyhrál Jižní Vietnam podporovaný USA. Jako živoucí důkaz pro tento aspekt může posloužit ekonomická i lidská úroveň v Jižní Koreji, která se v minulém století ubránila invazi severního komunistického souseda.
Ani přetrvávající komunistická totalita ve Vietnamu nemění nic na tom, že jeho občané považují Spojené státy za klíčového ekonomického partnera i jakousi protiváhu k rostoucímu vlivu Číny, se kterou mají z minulosti nespočet nezhojených křivd. Za zmínku stojí čínsko-vietnamská válka z konce 70. let i nekončící územní spory o některé ostrovy v Jihočínském moři.
Jak už bylo naznačeno, i když je vietnamská historická zkušenost s francouzským kolonialismem často vnímána jako bolestivější rána než válka s USA, přesto lze minimálně z ekonomického i politického hlediska konstatovat, že se vietnamsko-francouzské vztahy v posledních letech zlepšují. Svůj podíl na tom má do značné míry i Evropská unie, která do budoucna počítá s Vietnamem jako s klíčovým regionálním strategickým partnerem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V Asia Expressu můžete i zemřít. Ouha, napadlo mě, když jsem si přečetl smlouvu, popsal Tuna
Věnuje se převážně domácí politické scéně. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje témata kolem války na Ukrajině. Rád zpracovává i gaming a nezanedbává v textech ani svou vášeň v podobě houbaření. Studoval na Gymnáziu Na Vítězné pláni a poté na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP), kde také získal první novinářské zkušenosti. V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v květnu 2020. V té době přispíval také do studentského magazínu VOŠP s názvem Generace20 a na hudební web Planeta Hudba. Po dokončení studií na VOŠP v létě 2021 nastoupil na CNN Prima NEWS jako redaktor. Nesnáší totalitní ideologie, přehnanou politickou korektnost i striktní dělení světa na „černou“ a „bílou“.
