K VĚCI, K věci - J.Rusnok - 15.5. v 09:30
Pokles hrubého domácího produktu o 3,6 procenta jsme očekávali. Za celý rok může HDP propadnout o osm, ale i více procent, bude-li vývoj výrazně horší. Koruna už by dále neměla oslabovat, není k tomu důvod. Rozpočet letos pravděpodobně skončí vyšším než třísetmiliardovým schodkem. I to dnes řekl Jiří Rusnok v pořadu K věci Marie Bastlové.
Podle guvernéra České národní banky aktuálně zveřejněná čísla o hrubém domácím produktu za první čtvrtletí nejsou překvapením. „Měli jsme odhad prakticky stejný. Pokles za celý rok ale bude velmi výrazný, my máme scénář minus osm procent. Je to recese, kterou jsme v moderní historii nezažili, pominu-li transformační recesi na počátku 90. let,“ řekl Jiří Rusnok.
Podle něho se letos tuzemská ekonomika propadne přibližně dvojnásobně než v roce 2009, kdy na ni dolehla globální recese vyvolaná finanční krizí v USA. O zcela jinou krizi se ale dnes jedná i z kvalitativního hlediska. „Tenkrát šlo o výpadek poptávky, tato krize narušuje poptávkovou i nabídkovou stranu ekonomiky. Podniky kvůli protiepidemickým opatřením nemohly vyrábět, nefunguje doprava, lidé nemohli být tam, kde by normálně byli. Nemáme s takovýmto typem krize zkušenosti,“ dodal Rusnok.
Příští rok by ale měl již přinést výraznější oživení. „Odhadujeme růst HDP kolem čtyř procent, ale na úroveň roku 2019 se nedostaneme ani koncem příštího roku. Obávám se, že obnova bude mít pozvolnější průběh než nějaké ve tvaru písmene V,“ řekl dále šéf ČNB. Státní rozpočet by letos mohl skončit i hlubším schodkem, než je aktuálně naplánovaných 300 miliard korun, a to zejména kvůli většímu výpadku příjmů, myslí si Rusnok. „Není to ale úplně podstatné, jestli bude letos schodek 300 nebo 350 miliard,“ dodal.
Eura se za svého mandátu nedožiji
Na dotaz moderátorky Marie Bastlové, zda je takové hospodaření státu dlouhodobě udržitelné, Jiří Rusnok odvětil, že určitě ne. „Několik málo let si to můžeme dovolit, ale musí být vidět velmi brzy trend ke konsolidaci. V opačném případě by trh začal Česku méně důvěřovat,“ vysvětlil guvernér České národní banky.
Marie Bastlová se rovněž zajímala o vývoj kursu koruny, leč Jiří Rusnok se do jeho přesnějších odhadů nechtěl pouštět. „Podle mě už příliš oslabovat nebude, není pro to důvod, už dnes je kurs trochu podhodnocený, neodpovídá výkonu a kvalitě české ekonomiky. Je to spíše výsledek momentálního sentimentu trhu,“ řekl. Vyloučil rovněž spekulace o tom, že ČNB ve svých scénářích operuje s kursem kolem 31 korun za euro. „To je nesmysl. Samozřejmě, pokud by nastala nějaká apokalypsa, tak nám bude úplně jedno, jestli je kurs koruny takový, nebo makový,“ dodal.
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. Zdroj: Archiv FTV Prima/ CNN Prima NEWS
Jiří Rusnok také odmítl naznačit, při jakém kurzu by ČNB začala intervenovat na devizovém trhu, aby zabránila většímu oslabování koruny. „To rozpětí vám neprozradím, to bych se dopustil velké chyby,“ poznamenal. Podle Rusnoka také momentálně zřejmě není politická vůle zavádět v České republice euro. „Já se toho za dobu svého mandátu už nedožiji. Co bude třeba za deset let, nedokážu odhadnout,“ doplnil.
Guvernér ČNB si také pochvaloval, že Parlamentem prošla novela zákona o České národní bance, která jí rozšířila pravomoci v tom, jaké cenné papíry může přijímat do zástavy proti poskytování půjček. ČNB teoreticky může nakupovat i firemní dluhopisy. Jiří Rusnok už dříve řekl, že takový nástroj má pouze preventivní charakter. „Bavíme se o hypotetických věcech, které na 99,9 procenta nenastanou,“ řekl Rusnok Marii Bastlové.
