Japonská nákladní loď, která ztroskotala u Mauricia, se v sobotu rozlomila. Zdroj: AFP
Japonská nákladní loď na konci června uvázla u ostrova Mauricius. Minulý týden zdejší vláda vyhlásila stav nouze poté, co z lodi začaly vytékat stovky tun paliva. Situace se však ještě zhoršila. V sobotu se loď rozlomila na dvě poloviny. Úřady chtějí trosky odtáhnout daleko od zdejší chráněné rezervace a tady nechat loď potopit.
Až dosud se mluvilo o tom, že ztroskotání lodi MV Wakashio je nejhorší ekologickou katastrofou, ke které v ostrovní oblasti došlo. Do moře se z lodě vylilo více než tisíc tun paliva, které neohrožuje jen korálové útesy, ale celý zdejší ekosystém. Nejhorším scénářem však stále zůstávalo rozlomení lodi vedví. K tomu došlo v sobotu – přední část plavidla se potopila pod vodu. Uvnitř se mělo podle odhadů stále nacházet dalších devadesát tun ropy. Více než tři tisíce tun se podařilo z plavidla včas odčerpat a přepravit na břeh. V pondělí započaly práce na odtažení menší části rozlomené lodi na moře, kde se má potopit. Větší část lodi bude také odtažena, ale jen natolik, aby nadále neležela na korálovém útesu. Následně bude zřejmě odtažena do Indie, kde bude rozebrána.
Do pomoci se okamžitě zapojily i stovky dobrovolníků. Zdroj: Ecomode Society
I tak ale budou dopady na zdejší životní prostředí nesmírné. „K úniku ropy došlo v jedné z nejcitlivějších oblastí Mauricia, pokud ne přímo v té nejcitlivější,“ prohlásil oceánograf Vassen Kauppaymuthoo. „Bavíme se tu o desetiletích na zotavení z tohoto poškození. Někde se nemusí zotavit vůbec.“ Organizace Greenpeace Africa upozorňuje, že znečištění moří dopadne na tisíce druhů zvířat, a to i s důsledky pro zdejší hospodářství a zdravotnictví. Tím spíše, že k této ekologické katastrofě došlo v době, kdy se země snaží dostat z hospodářské krize způsobené úbytkem turistů kvůli COVID-19.
Černá voda začala vydávat první těla mrtvých zvířat. Zdroj: AFP
V rozsahu několika kilometrů byly okolo rezervace Blue Bay rozmístěny tři vrstvy plovoucích přehrad, které mají zabránit dalšímu průsaku ropy. Nyní je v plánu loď odtáhnout stovky kilometrů daleko na otevřené moře, kde bude potopena. To ovšem není tak dobrý nápad, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zřejmě se díky tomu podaří ochránit mauricijské mořské rezervace před dalším znečištěním, zbytek ropy z plavidla však s největší pravděpodobností skončí v mořích jeho nové destinace. I tady může nadělat mnoho škody.
Ropa navíc není jedinou hrozbou mořskému životu. Potopené lodě postupem času korodují a mohou do vody začít vypouštět toxické látky, které se nemusí rozložit, a tak kontaminují potravní řetězce. Kromě toho ale potápějící se plavidla fyzicky poškozují korálové útesy a brání jim v dalším růstu. Tím ohrožují celý mořský ekosystém, který je na korálech závislý. V mořích a oceánech celého světa se údajně nachází na tři miliony lodních vraků. Dohromady mohou obsahovat až dvacet milionů tun ropy.
