Matematik Alan Turing, který díky rozluštění kódu šifrovacího stroje Enigma pomohl během druhé světové války zachránit Velkou Británii, se dočká posmrtně další pocty. Jeho portrét bude zdobit rubovou stranu 50librové bankovky. Jde o platidlo s nejvyšší nominální hodnotou, které lze ve Spojeném království používat. Nový design představila Bank of England, britská centrální banka.
Nová 50librová bankovka bude uvedena do oběhu 23. června, tedy v den, kdy se matematik Alan Mathison Turing narodil. Jeho podobizna se objeví na rubové straně, na líci je pak tradičně britská královna Alžběta II. Padesátilibrovka je nejen nejvyšší nominál, kterým lze na Britských ostrovech zaplatit, ale má také největší rozměry, konkrétně 146 x 77 milimetrů.
Britský matematik Alan Turing, kterému se podařilo za války rozluštit kód šifrovacího stroje Enigma. Zdroj: Profimedia.cz
Britský matematik Alan Turing, kterému se podařilo za války rozluštit kód šifrovacího stroje Enigma. Zdroj: Profimedia.cz
Bankovka je laděná v tónech červené, růžové, oranžové nebo fialové, obsahuje řadu ochranných prvků včetně hologramů nebo různých vyobrazení, které lze vidět pouze pod nasvícením ultrafialovým světlem.
Dočkal se jen ústrků
Na straně, kde je Turing vyobrazen, najdeme rovněž několik odkazů k jeho matematickému géniovi. Třeba část tabulky z jeho vědeckého článku vydaného v roce 1936, která je považována za základ počítačových věd. V levé dolní části „vykukuje“ část Turingova prototypu přístroje, který byl jedním z prvních elektronických počítačů. Nad ním se vine pásek s datem Turingova narození zapsaným ve dvojkové soustavě.
Pod portrét se autor návrhu bankovky rozhodl umístit Turingův citát, který připomíná, čím se slavný matematik také zabýval. A sice otázkou, zda jsou stroje schopné přemýšlet. Turing v roce 1949 v rozhovoru pro deník The Times řekl: „Toto je jen předzvěstí toho, co má přijít, a jen stín toho, co bude.“
Alan Turing Zdroj: Profimedia.cz
Rubovou stranu 50librové bankovky bude zdobit portrét Alana Mathisona Turinga. Zdroj: Bank of England
Na lícové straně nové padesátilibrovky bude tradičně britská královna Alžběta II. Zdroj: Bank of England
Socha Alana Turinga v Manchesteru. Zdroj: Profimedia.cz
Benedict Cumberbatch ztvárnil Alana Turinga ve filmu Kód Enigmy (The Imitation Game). Zdroj: Profimedia.cz
Alan Turing Zdroj: Profimedia.cz
Rubovou stranu 50librové bankovky bude zdobit portrét Alana Mathisona Turinga. Zdroj: Bank of England
Na lícové straně nové padesátilibrovky bude tradičně britská královna Alžběta II. Zdroj: Bank of England
Socha Alana Turinga v Manchesteru. Zdroj: Profimedia.cz
Benedict Cumberbatch ztvárnil Alana Turinga ve filmu Kód Enigmy (The Imitation Game). Zdroj: Profimedia.cz
Přestože Alan Mathison Turing výraznou měrou pomohl zachránit Velkou Británii před německou invazí během druhé světové války, po válce se dočkal ústrků. Příčinou byla jeho homosexuální orientace. Byla mu odebrána bezpečnostní prověrka pro spolupráci s britskou zpravodajskou službou a v roce 1952 se dokonce dočkal odsouzení za „hrubou neslušnost“ za sex s mužem. Aby se vyhnul vězení, musel podstoupit chemickou kastraci. Sex mezi partnery stejného pohlaví byl totiž ve Velké Británii nezákonný až do roku 1967.
Omluva, rehabilitace, film
Turing zemřel 7. června 1954 v pouhých 41 letech. Jako příčina smrti byl uveden kyanid. Podle oficiálního stanoviska se jednalo o sebevraždu. Turing se jím měl otrávit, když snědl kousek jablka, které mělo být kyanidem napuštěno. Matematik se dočkal plné rehabilitace až v roce 2013, kdy mu Alžběta II. udělila milost.
Tomu předcházela omluva někdejšího premiéra Gordona Browna, který v září 2009 pro Daily Telegraph uvedl: „Není přehnané říci, že bez jeho mimořádného přispění mohly být dějiny druhé světové války velice odlišné. To, za co mu musíme být vděčni, staví do ještě hroznějšího světla fakt, že se s ním jednalo tak nelidsky.“ V roce 2014 byla část Turingova života zobrazena ve filmu The Imitation Game (Kód Enigmy), kde matematika ztvárnil herec Benedict Cumberbatch.
Alan Turing ale není první vědec, který se na britské bankovce objeví. V letech 1978 až 1988 koloval v britské ekonomice Isaac Newton na jednolibrovce, v 90. letech zdobil dvacetilibrovou bankovku Michael Faraday, v letech 2000 až 2018 jste mohli zaplatit desetilibrovkou s Charlesem Darwinem. Dnes na britských bankovkách (vedle královny) najdeme Winstona Churchilla (5 liber), spisovatelku Jane Austenovou (10 liber), zakladatele ekonomie jako vědy Adama Smithe (20 liber) a vynálezce Matthewa Boultona a Jamese Watta (50 liber).
