Roztroušená skleróza může způsobovat problémy s hybností a v krajním případě invaliditu. Zdroj: Profimedia.cz
Drobné zabrnění ruky, dvojité vidění nebo ztráta rovnováhy jsou projevy, které mohou signalizovat roztroušenou sklerózu. Týká se především lidí ve věku dvacet až třicet let, ale může se projevit i v pozdějších letech života. Díky zlepšující se diagnostice se dá nemoc zachytit včas. A jako u většiny chorob platí, že čím dříve se na ni přijde, tím lépe se dá léčit.
Čtyřiadvacetiletou Kay Polanovou, studentku Metropolitní univerzity, nejdříve začaly v práci bolet oči. Myslela si, že je to z přepětí a do rána se z bolesti vyspí. „Další den jsem už viděla dvojitě. Z očního mě poslali domů, že mám zrak v pořádku. Zašla jsem na neurologii, kde si mysleli, že jsem jen přetížená z práce,“ vypráví.
Dodává, že jí na základě lumbální punkce (vyšetření, při kterém dojde k odběru mozkomíšního moku, pozn. red.) nejprve léčili na boreliózu. Až po magnetické rezonanci jí lékaři diagnostikovali roztroušenou sklerózu (RS).
Toto onemocnění s přezdívkou „ereska“ postihuje centrální nervovou soustavu. Buňky imunitního systému napadají nervovou tkáň, míchu a mozek. To může způsobit problémy se zrakem, změnu psychického stavu, problémy s hybností a v krajním případě invaliditu.
Zabrnění není radno podceňovat
Podle neurologa Petra Ševčíka z fakultní nemocnice Plzeň pacientů s roztroušenou sklerózou přibývá. „Zlepšila se technologie magnetické rezonance, díky tomu se rozpoznávání chorob významně posunulo vpřed. Jsme schopni zachytit i rané stádium RS. Je však pravdou, že počet pacientů s roztroušenou sklerózou narůstá, stejně jako u jiných autoimunitních onemocnění,“ vysvětluje Ševčík. Doplňuje, že odborníci zatím neví, co nárůst způsobuje.
Diagnostika se sice zlepšila, ale lidé často ignorují prvotní příznaky roztroušené sklerózy, protože jsou nenápadné. Může se jednat o drobné zabrnění nebo větší únavu. „Minulý rok v březnu jsem měla zánět očního nervu. Průběh nemoci byl mírný, nepřikládala jsem tomu váhu. Zánět se mi ale vrátil v listopadu téhož roku v dost intenzivní míře. Z očního mě rovnou poslali na neurologii,“ popisuje čtyřiadvacetiletá studentka Anna, která si přála zůstat v anonymitě. Lékaři jí zjistili roztroušenou sklerózu pár dní po vyhodnocení výsledků z magnetické rezonance.
RS dokáže být nevyzpytatelná
Velkým pokrokem je biologická léčba, která výrazně napomáhá ke zpomalení onemocnění. „Od loňského března až do současnosti jsem každých čtrnáct dní užívala lék v injekčním peru. Současná léčba mi už ale nestačí, proto budu přecházet na silnější,“ říká Polanová. Dříve se pacientům dávaly pouze kortikoidy, které potlačily aktivní fázi roztroušené sklerózy. V současnosti se podávají tablety nebo injekce, které chorobu zpomalují, někdy i zastavují.
Někdy k celkovému stavu pacienta nepřispívá ani reakce okolí. „Často mají lidé pocit, že do deseti let skončím na vozíčku. Anebo naopak eresku bagatelizují, protože ví o současném léčení. Život mi nekončí, ale přílišné zlehčování mě trochu rozčiluje,“ říká Anna. Dodává, že i když někdo žije s RS deset let bez zhoršení, ještě to neznamená, že ona bude mít stejné štěstí.
Ačkoliv odborníci vynakládají velké úsilí na zlepšení života pacientů s roztroušenou sklerózou, biologická léčba není všemohoucí. Chorobu sice může zpomalit, ale není jasné, na jak dlouho. „Nikdo vám neřekne, co bude. Jeden den máte energie na rozdávání a druhý den se probudíte s brněním v půlce těla a běžíte k lékaři. Je pro mě těžké přijmout, že tu moje ereska vždycky bude,“ vysvětluje Polanová.
Text vyšel ve spolupráci s Marií-Klárou Schwarzovou a je součástí mediálního projektu Generace 20 studentek a studentů Vyšší odborné školy publicistiky ve spolupráci s CNN Prima NEWS.
