Malé děti pandemii nechápou. Na realitu je připravit musíme, říká psycholožka a radí jak

I v nejtěžší chvíli je důležité říkat dětem pravdu.

Psycholožka Zuzana Čepelíková vysvětluje, jak dětem vysvětlit covid a pandemii

Vysvětlovat dětem pandemii a vše, co s ní souvisí, je složité. Rodiče proto mnohdy trápí otázka, jak jim situaci přiblížit. Klinická psycholožka Zuzana Čepelíková radí, aby mysleli na věk svého potomka. „Vždy vysvětlujme věci podle věku dítěte, například tříleté žije hrou a pohybem,“ podotkla v pořadu 360° a poradila, jak postupovat.

Čepelíková radí, aby se rodiče zaměřovali na věk dítěte. „Například tříleté žije pohybem a hrou. Takto malé dítě nechápe, co nevidí. Slova pro ně ztrácejí význam. Když jim ale budeme věci kreslit nebo hrát s maňásky divadlo a ukazovat jim krok po kroku, co se děje, informaci lépe pochopí,“ uvedla ve vysílání CNN Prima NEWS.

Malé dítě totiž nemá plně rozvinutou kognitivní paměť. Předškolákům je proto ideální situaci vysvětlovat formou pohádky nebo příběhu. „Aby mozek nejlépe situaci pojmul, ukážeme mu ji pro něj nepřirozenějším způsobem, a to hrou. Ministerstvo školství například na svých stránkách sdílí komplexní rady, pohádky a příběhy, které rodičům pomohou dětem pandemii vysvětlit,“ pokračovala.

Otázkou však mnohdy zůstává, zda dětem situaci vysvětlovat preventivně, nebo ne. Čepelíková je toho názoru, že je nutné děti na možnou konfrontaci s realitou připravit. „Připravenost je namístě v momentě, kdy se se situací mohou potkat. Děti jsou velmi vnímavé. Musí ale vědět nejen to, co se děje, ale že to zvládneme, že jsou blízcí s ním a že jsme silní,“ sdělila.

Adolescentů je třeba se ptát, nad čím přemýšlejí

Osobně ve své ordinaci má dětskou i dospělou klientelu. „Vždy platí, že když podpoříme rodiče, aby nalezli více jistoty, stanou se jakýmsi prodlouženým nervovým systémem pro děti. Mohou pak působil klidně a předávat jim stabilitu,“ zdůraznila. U adolescentů není otázkou, jak jim situaci vysvětlit, protože informací mají dostatek. Problém je mnohdy jinde.

„Vždy se jich ptám, co je pro ně nejtěžší v rámci omezení. Když se cítí osaměle nebo je trápí nuda, co dělají. Mají určitý blok. Ptají se, proč mají nařízení dodržovat. Rodiče se jich proto musí ptát, jak se cítí, co je pro ně těžké a nad čím přemýšlejí,“ vybízela.

V tomto věku by však rodiče neměli zapomínat na apel pro odpovědnost a ohleduplnost k lidem. Pokud někdo z rodiny trpí stresem, nejistotou nebo si jen neumí s pandemií po psychické stránce poradit, může se ozvat psychologovi. V současné době jsou ovšem značně vytížení. Pro tyto případy proto existují i on-line projekty, stačí zapátrat na internetu.

Tagy: