Respirační syncyciální virus způsobuje infekce dýchacích cest. Kojence pak může dostat i do vážného stavu a do nemocnice. Zdroj: Profimedia.cz
Nejčastější příčina infekcí dýchacích cest u dětí? Respirační syncyciální nebo také syncytiální virus. Především v zimních měsících se šíří rychle a leckdy působí vážné zdravotní obtíže a nemoci, například zápal plic. Jak viry, které kromě těch nejmenších ohrožují také seniory a chronicky nemocné, včas rozpoznat a jak se jim bránit? O tom byla řeč v pořadu Co na to vaše zdraví, kde padla i zmínka o důležitosti včasného rozpoznání, zda nemoc způsobily viry či bakterie.
Zdravotní potíže způsobené bakteriemi mívají těžší průběh a příznaky se v průběhu onemocnění mohou i zhoršovat. Mohou vypadat takto: horečka, silná bolest v krku a na hrudi, případně hnisavý výtok. Jako léčbu lékař obvykle předepisuje antibiotika.
Virové onemocnění většinou provází rýma, kašel či bolest v krku. Pomoc existuje ve formě mírnění příznaků, k němuž pomáhají léky na horečku a bolest a dále také klid a dostatek tekutin. Při dodržení správného postupu příznaky postupně odezní.
Jak poznat, co kterého pacienta, především pak toho dětského, postihlo? To dokáže jedině odborník, jak říká host pořadu Co na to vaše zdraví, pediatr a člen České vakcinologické společnosti Daniel Dražan, který varuje před laickou samo-diagnostikou.
„Převážná většina infekcí je virového původu, ale často jsou to kombinace. Často přichází virová infekce a pak se to komplikuje bakteriální infekcí. Takže diagnostika, co má dítě za infekci, laickým způsobem není úplně možná. Řekl bych, že i pro lékaře může být složité diagnostikovat správně virovou nebo bakteriální infekci a jednoduché poučky na to nemusí úplně platit.“
RS viry, seznamte se s častým původcem onemocnění
RS viry a úmrtnost dětí
Celosvětově mohou RSV infekce za téměř 7 % všech úmrtí dětí do jednoho roku.
V ČR v roce 2021 bylo hospitalizováno s RSV infekcí téměř 1500 dětí do 11 měsíců věku. Každoročně u nás v jejím důsledku zemřou 3 až 4 kojenci.
Ordinace pediatrů napříč celým Českem jsou v současnosti plné malých pacientů, chřipková epidemie udeřila i letos. Virů, které nás i děti ohrožují, je ovšem více. „Pokud mluvíme o těch nejčastějších a hlavně o preventabilních virech, tak to jsou RS viry. Chřipka, Covid-19... Dá se říct, že do určité míry se to každý rok s různými obměnami opakuje. Někdy je silnější epidemie jednoho viru, jindy je silnější epidemie jiného viru,“ vysvětluje dětský lékař Daniel Dražan, který ve vysílání CNN Prima News dále upozornil i na četnost zápalu plic. „Zápalů plic v zimním období není nikdy málo. Souvisí s intenzitou epidemie, v tom letošním roce se na tom hodně podílí právě chřipka. Ale zápaly plic mají skutečně více těch a-gens. RS viry k tomu patří jako nejdůležitější patogen a samozřejmě se uplatňují bakterie. V letošním roce se hodně mluví o mykoplazmatech, nejzávažnějším bakteriálním patogenem je bakterie, které se říká pneumokok. Těch možných a-gens vyvolávajících zápaly plic je více.“
Mezi nejlepší způsoby, jak se proti RS virům bránit, patří dostatečná hygiena, tedy především mytí rukou, vyhýbání se kuřáckému prostředí a místům s vysokou fluktuací lidí. Pro ty nejmenší je pak ideální kojení. To všechno podle Daniela Dražana patří k nespecifickým preventivním metodám. K těm specifickým pak patří například imunoprofylaxe. „V případě RS virů se uplatňuje pasivní imunizace s pomocí monoklonálních protilátek. Existují dvě možnosti: „Vakcinace“ těhotné ženy, což je velmi účinná, relativně nová metoda od roku 2023. A druhá možnost je podání tzv. monoklonálních protilátek, což je také používáno od roku 2023 ve světě, nicméně tato druhá metoda v současnosti v České republice není plošně dostupná.“
Ochrana před RS viry v ČR není stejná jako ve světě
Infekce způsobené RS viry je problematická, prakticky ji nelze léčit. Tlumí se příznaky. V případě hospitalizace se dbá na dostatečný příjem tekutin, v těžších případech jsou pacienti připojení na dýchací přístroj.
Ochrana s pomocí očkování tak, jak ho známe, v současnosti není dostupná. Na vývoji vakcíny se stále pracuje. „Pokud se budeme bavit o RS virech, tak zde vakcína pro děti neexistuje. Existuje vakcína pouze pro seniory, ale ty nejmladší děti je možné právě chránit prostřednictvím očkování těhotné ženy. A v jiných zemích, na západ od nás, v Evropě, v Severní Americe, v Austrálii je možné ty nejmenší děti chránit právě těmi monoklonálními protilátkami.“
Třetím běžným respiračním virem je SARS-CoV-2. Proti němu se lze očkovat. Doporučení k vakcinaci se ovšem liší. „Například ve Spojených státech amerických se doporučuje, že se mají očkovat všichni také od těch šesti měsíců. V řadě evropských zemí očkování proti covidu cílí více na ty více rizikové skupiny, což jsou závažně nemocní lidé, ať už to jsou děti nebo dospělí a nejstarší senioři, pro něž je skutečně covid nejnebezpečnější onemocnění,“ líčí člen České vakcinologické společnosti.
Ten dále upozorňuje na fakt, že řada rodičů nenechá své děti očkovat proti rotavirům, které taktéž patří mezi sezónní viry a které způsobují gastroenteritidy, tedy záněty střev a žaludku. U dětí se projevují zvracením a průjmy, leckdy končí dehydratací, což mívá za následek i hospitalizaci v nemocnici, leckdy dokonce na jednotkách intenzivní péče s nutností infuze. Jak pediatr dále upozorňuje, vrchol výskytu rotavirů bývá na jaře, především v březnu. V jarních měsících se pak dále objevují také plané neštovice, proti kterým se lze také bránit očkováním. Totéž platí pro vir hepatitidy či klíšťové encefalitidy.
Kdy léčíme a kdy jen zvyšujeme marodům komfort?
Dětské nemoci jsou pochopitelně hojně diskutovaným tématem. Především na internetu, kde rodiče sdílí své zkušenosti a hledají rady. Ty ovšem mohou být leckdy dost protichůdné, třeba jako v případě srážení horečky.
„Je potřeba si uvědomit, že když snížíme dítěti nebo sobě teplotu, nijak neovlivňujeme prognózu onemocnění. Nezlepšujeme, neléčíme dané onemocnění, jenom zvyšujeme komfort pacienta... Horečka je určitý imunitní mechanismus, který bojuje s infekcí. A pokud to dítě příliš netrápí, není podstatné ji za každou cenu snižovat, protože to skutečně jenom zvyšuje komfort toho dítěte, ale neovlivňuje to průběh toho onemocnění,“ uvádí Daniel Dražan.
A jak vidí stále oblíbenější „konvičkování“, tedy vyplachováním nosu, které má své zaryté příznivce, zatímco jiní upozorňují na rizika, mezi něž patří třeba záněty středouší. „Je to mechanické očištění dutiny nosní, může zlepšit průchodnost. U nejmenších dětí to není úplně smysluplné, protože je to pro ně nepříjemné a zase není to metoda, která by toho pacienta léčila. Může to přinést úlevu, protože zprůchodníme dutinu nosní, ale nezlepší to prognózu toho onemocnění.“
