Vandalismus i povedený vtip. Češi za natření sochy rudoarmějce sklízí v zahraničí uznání

Socha rudoarmějce potřísněná červenou barvou a s namalovanou pračkou na podstavci v Jiráskových sadech v Litoměřicích

Ukrajinský prezident zhodnotil vývoj bojů

Začátkem týdne neznámý pachatel poškodil sochu vojáka Rudé armády v Litoměřicích. Rudoarmějec byl potřísněn červenou barvou a nově se postavil na podstavec připomínající pračku. Není pochyb, že jde o narážku na běsnění ruské armády na Ukrajině. Okupanti kromě vraždění lidí v zemi často také rabují. Incident v Jiráskových sadech zaznamenala některá ukrajinská i další média. I když jde o vandalismus, Češi sklízejí pochvalu za specifický smysl pro humor a vynalézavost.

Zprávy o poničené soše vojáka Rudé armády v Jiráskových sadech v Litoměřicích se začaly objevovat v úterý. Rudoarmějce, který má od roku 1975 připomínat vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem v druhé světové válce, někdo pomaloval červenou barvou. Čelo podstavce pak neznámý pachatel upravil do podoby pračky.

Červená barva má nejspíš odkazovat na masakrování Ukrajinců během ruské invaze, kterou Moskva rozpoutala letos v únoru. Symbol pračky pak bezpochyby poukazuje na časté rabování na Ukrajině, čehož se dopouští vojáci ruské armády.

První zprávy o tom, že Rusové na okupovaných územích vykrádali domy, se objevily již na přelomu února a března. „Nejsme jako Rusové. Jejich vojáci často vidí toalety poprvé v životě právě na okupovaných územích. Pak kradou i běžné domácí spotřebiče,“ zmínil na jaře ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Pravděpodobně nejvíce svědectví o takovém chování pochází z Kyjevské oblasti. Kromě toho, že ruští vojáci měli před odchodem z okolí hlavního města zmasakrovat stovky civilistů, rabovali také v tamních domácnostech. Na východ si pak často odnášeli nejrůznější domácí spotřebiče, nejčastěji právě pračky.

A jak lidé vlastně na vandalismus v Litoměřicích nahlížejí? Někteří konání neznámé osoby kvitují, jiní jej odsuzují. Vedení města nechá nátěr odstranit, rovněž osadí sochu cedulkou, která uvede historické souvislosti.

Češi hrají v „trollingu“ první ligu

Incident zaznamenali i lidé v zahraničí. „Na pomníku vojáka Rudé armády v ČR byla namalována pračka. Velmi přesná reprezentace,“ chválila na Twitteru pachatele populární ukrajinská stránka Saint Javelin, která koordinuje sbírky pro ukrajinskou armádu. „Stále jde ale o vandalismus,“ podotkl jeden z komentujících. Podobné názory ale bývají alespoň na sociálních sítích spíš v menšině.

„Měli by to takhle už nechat,“ vyjádřil svůj názor další z uživatelů. Pochvala pak směřovala přímo na adresu České republiky. „Miluju Čechy za jejich humor,“ ozval se jeden z cizinců. „Češi hrají v ‚trollingu‘ skutečně první ligu,“ napsal další.

Především uživatelé z Polska připomínali, jak se Češi už na začátku října vyřádili s „anexí“ Kaliningradu (česky Královec). Internet tehdy doslova zaplavily vtipy o připojení Královce k České republice. Kaliningrad je exklávou Ruské federace nacházející se mezi Polskem a Litvou.

Do vtipů o české „anexi“ se zapojili i někteří čeští politici či státní instituce. Šlo o ironickou reakci na loutková referenda uspořádaná Kremlem na čtyřech okupovaných ukrajinských územích a jejich následné nelegální připojení k Ruské federaci. Zatímco západní země česká tvořivost ohledně humoru vesměs pobavila, Moskva vzala „krádež“ svého území smrtelně vážně.

Odstraňování sovětských soch jako fenomén

Incident s poškozením sochy v Litoměřicích neunikl ani některým zahraničním médiím. O události informovaly například ukrajinské weby Ukrajinska pravda či Ukraine Today i běloruské opoziční médium Nexta.

Přítomnost soch či pomníků připomínajících přítomnost Rudé armády v Československu zvedá tradičně ve společnosti velké vášně. K poškozování takových památek dochází vcelku běžně.

I když mají sovětští vojáci neoddiskutovatelnou zásluhu na osvobození Evropy od nacismu, vlivem SSSR panoval v Československu déle než 40 let totalitní režim. Rovněž nelze zapomenout na sovětskou invazi do Československa v srpnu roku 1968.

I proto se v ČR často diskutuje o odstranění sovětských památek. O stržení sochy rudoarmějce v Litoměřicích se uvažovalo již v roce 2011. Město ale nakonec uvedlo, že památka v Jiráskových sadech musí zůstat na základě mezinárodní dohody mezi Českou republikou a Ruskem.

K obzvlášť diskutované kauze došlo v roce 2019, když vedení Prahy 6 iniciovalo stržení pražského památníku kontroverzního maršála Sovětského svazu Ivana Koněva. Ten měl totiž kromě zásluh za osvobození velké části Čech od nacistické okupace podíl i na krvavém potlačení maďarského povstání v roce 1956 i na zpravodajském průzkumu pro srpnovou invazi do Československa.

Tagy: