K VĚCI, Petr Blažek - 2.11. v 12:33
Už v lednu čekají Česko prezidentské volby. Podle sázkových kanceláří mají v boji o Hrad nadále největší šanci generál Petr Pavel a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Oba favority tíží komunistická minulost. Podle historika Petra Blažka ani jeden z nich není schopen svou činnost před rokem 1989 věrohodně vysvětlit. Pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů je přesvědčen, že Pavel i Babiš v některých případech o své minulosti lžou a celou věc bagatelizují.
Vůbec největší šanci stát se příštím českým prezidentem má podle bookmakerů generál Petr Pavel. Bývalý předseda vojenského výboru NATO definitivně oznámil svou kandidaturu na začátku září.
Motivaci zapojit se do boje o Pražský hrad zdůvodnil tím, že chce pomáhat Česku v těžké době, kdy země čelí několika krizím a také důsledkům války na Ukrajině. Jedním z Pavlových hlavních hesel je „Vraťme Česku řád a klid“.
Muž, který se jako jeden ze tří kandidátů těší podpoře od koalice Spolu, však čelí i časté kritice kvůli své komunistické minulosti. Do KSČ vstoupil v roce 1985, kandidátem na členství, kterého zpětně lituje, se stal dva roky předtím. V poslední době se rovněž vedou spory o jeho působení těsně před sametovou revolucí. Jde především o Pavlovo působení ve vojenské rozvědce s názvem Zpravodajská správa Generálního štábu (ZS GŠ), která byla po celou dobu své existence budována podle vzoru sovětské GRU a byla jí prakticky podřízena.
Komunistický rozvědčík, krycí jméno Pávek?
V roce 1988 byl Pavel přijat na postgraduální studium pro zpravodajce. Podle dochovaných dokumentů rozvědka v roce 1989 zvažovala i Pavlovo zpravodajské nasazení v západních státech. Český generál však rázně odmítá, že by se tehdy účastnil školení na rozvědčíka.
Svou činnost před listopadem 89 popsal následovně: „Slýchám, že jsem byl za komunismu rozvědčík. Nevím, co si pod tím představují ostatní. Nebyl jsem žádný Bond, ale výsadkář, průzkumník, který se plazil blátem, mrznul ve sněhu a připravoval se na vysazení v týlu nepřítele, aby hledal odpalovací zařízení nebo velitelská stanoviště.“
Taková obhajoba přijde nevěrohodná například historikovi Petru Blažkovi. Podle něj Pavel v některých svých prohlášeních lže a svou temnou minulost bagatelizuje. „Často o sobě říká, že se pouze někde plazil po zemi v lese, ale skutečnost je jiná. Byl kádrovým příslušníkem vojenské rozvědky a byl cvičen na dráhu rozvědčíka,“ sdělil Blažek ve vysílání CNN Prima NEWS.
Pavel připustil, že byl v letech 1988 a 1989 součástí kurzu, který historik zmínil. „Byl to kurz postgraduální, kde se připravovali zpravodajci na celou škálu specializací. Následující dva roky jsem dokončoval v demokratické republice. Když (Blažek) říká, že jsem se připravoval na práci agenta, popisuje jednu z možností, která nemusela nastat,“ uvedl Pavel. Podle něj se Blažek místy nevyjadřuje jako historik, neříká pravdu a hledá senzace.
Blažek si ale nadále stojí za svým: „Petr Pavel reaguje na moje výroky tvrzením, že jsem lhář. Já mám všechny výroky podložené z archivních pramenů. On na začátku tvrdil, že byl celou dobu u parašutistů. Říkal jsem, že od roku 1988 byl u vojenské komunistické rozvědky a že měl krycí jméno ‚Pávek‘. Bylo to na plný úvazek a nemělo to nic společného s jeho předchozím zařazením v Prostějově, kde sloužil u výsadkářů. Já jsem byl schopen přečíst ty dokumenty, které nejsou úplně srozumitelné, a popsal jsem část Pavlova životopisu, který byl zamlžený.“
Pavlovu verzi zpochybňuje například i Pavel Beneš, který do přísně utajovaného tříletého kurzu ZS GŠ nastoupil společně s ním. Benešova vyjádření korespondují s tím, jak Blažek interpretoval archivní prameny. Historik rovněž zmínil, že ZS GŠ byla podřízena GRU podobně, jako byla Státní bezpečnost (StB) pod „patronátem” sovětské KGB.
Bývalý šéf BIS a Vojenského obranného zpravodajství Jiří Růžek však upozornil, že Pavel sice byl připravován pro funkci zpravodajského důstojníka, ale nikdy se operativní práce neúčastnil. „Nemám pochybnosti o tom, že vstoupil do KSČ a že byl zvolen do čela základní organizace. Nakonec ale naplnil to, co říkal, a stal se vojenským diplomatem,“ řekl Růžek v rozhovoru pro DVTV a Pavlovu kariéru po revoluci označil za obdivuhodnou.
Agent StB, krycí jméno Bureš?
Druhým největším favoritem prezidentské volby je podle bookmakerů expremiér Andrej Babiš. Ten svou prezidentskou kandidaturu potvrdil až na konci minulého týdne v neděli. Své rozhodnutí vysvětlil následovně: „Když jsem vstoupil do politiky, měl jsem a stále mám jediný cíl – aby se lidem u nás žilo líp. Když vidím, co se u nás teď děje, tak jsem si řekl, že musím znovu zabojovat.“
Regiony České republiky opět objíždí v obytném vozu. Ve středu Babiš dorazil do Ústeckého kraje. Vozidlo má nyní pokryté novými slogany, jeden z nich například hlásá: „Pomáhá lidem, proto Babiš“.
I Babiš za minulého režimu vstoupil do komunistické strany. Učinil tak v roce 1980. Ještě větší kritice však čelí kvůli tomu, že se podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) ve stejném roce stal důvěrníkem StB. O dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem „Bureš“.
Evropské volby
„Spolupracoval s komunistickou tajnou službou. Pracoval s takzvanou ekonomickou kontrarozvědkou. Asi jedenáct nebo dvanáct svazků, další karty, evidenční pomůcky i svědci jasně dokládají, že byl Andrej Babiš tajným spolupracovníkem StB,“ konstatoval historik Blažek.
Babiš však vědomou spolupráci s StB vždy popíral. V roce 2012 podal na ÚPN žalobu. Soudní spor se táhl několik let. V roce 2018 bratislavský krajský soud rozhodl v souladu s rozsudkem slovenského ústavního soudu Babišovu žalobu zamítnout. Expremiér pak nepochodil ani u slovenského nejvyššího soudu, ani u Evropského soudu pro lidská práva.
Babiš se však hodlá soudně bránit dál. „Pravda je na mojí straně, nikdy jsem s StB nespolupracoval a nic jsem nepodepsal. Byl jsem evidován bez mého vědomí a navíc jsem byl StB vyšetřován,“ uvedl letos v červnu.
Kauza Čapí hnízdo
Současného opozičního poslance může během prezidentské kampaně poškodit také kauza Čapí hnízdo, v níž figuruje společně se svou někdejší poradkyní Janou Nagyovou (dříve Mayerovou) jako obžalovaný.
Farma Čapí hnízdo původně patřila Babišovu holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se však přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele (údajně je vlastnily Babišovy děti a partnerka) a později získala 50milionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se pod Agrofert vrátila. Někdejší premiér celou věc opakovaně označoval za „účelovku“ a snahu vyhnat ho z politiky.
Obžaloba ani probíhající soud Babišovi neznemožňuje kandidovat na prezidenta. Podle Ústavy a zákona o volbě prezidenta může být hlavou státu zvolen každý občan, který je volitelný do Senátu, pokud mu nebyla omezena svéprávnost k výkonu volebního práva.
