Po stopách Elišky Rejčky
Dcera polského krále, manželka Václava II. a následně Rudolfa Habsburského. Královna česká a polská a už v osmnácti letech i dvojnásobná vdova. Dědička velkého jmění. Podnikavá, nekonvenční žena. Milenka šlechtice Jindřicha z Lipé. To vše byla Eliška Rejčka, kterou mimo jiné proslavil antifonář neboli liturgický zpěvník, který nechala zhotovit.
Výpravné rukopisy byly základem liturgií. Pro členky řádu představovaly scénář každodenních modliteb i zpěvů. „Členky díky němu věděly, jaké jsou historie svatých, kteří ten den mají svátek,“ vypráví v pořadu Prima Česko Petr Vachůt, kurátor výstavy a odborný náměstek Muzea města Brna. „Eliška Rejčka byla bohatá. Věděla, že je to drahá věc, proto na výpravné rukopisy věnovala vlastní peníze, sama zaplatila jejich výrobu a potom je klášteru věnovala,“ dodává.
První doklad gotické knižní malby u nás
Společně na jednom místě byly tyto vzácné gotické listiny naposledy před téměř 250 lety. „Eliška Rejčka si objednala skutečně špičkovou práci tehdejších výrobců knih, předních malířů té doby. A je to první doklad gotické knižní malby u nás,“ vykládá dále Petr Vachůt o královně, která zemřela roku 1335.
ČTĚTE TAKÉ: Unikátní větrný mlýn v Třebíči: Turisté dychtiví historie míří i za sladkou pochoutkou
Později však Josef II. klášter zrušil a rukopisy si rozebraly nejrůznější instituce. „Šest rukopisů se dostalo do habsburské knihovny, ze které je dnes Rakouská národní knihovna. Dva rukopisy se dostaly do Rajhradského kláštera a jedna kniha se dostala do Moravského zemského archivu,“ připomíná kurátor výstavy Eliška Rejčka: Dar středověku.
Minimum světla a nízké teploty
Vystavení rukopisů má velmi přísná pravidla. V místnosti například svítí jen velmi slabá žárovka. „Musíme dodržovat osvit, vlhkost a teplotu. Hlídají nám to počítače, které jsou uvnitř vitrín. Musíme navíc v celé místnosti dodržovat stejné podmínky, což je letos dost problematické,“ přiznává Petr Vachůt.
Na výstavě vás čeká ale ještě další unikát. „Vedle samotných rukopisů, které tvoří podstatu výstavy, budou mít návštěvníci možnost vidět i model kostela Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, který nechala vytvořit v 18. století tehdejší poslední abatyše kláštera. Kromě modelu existovala ještě socha, ta byla nicméně zničena v 19. století a zachoval se pouze model, jenž byl speciálně zrestaurován právě pro tuto výstavu,“ říká vedoucí průvodců Michal Hančák.
Posledních 15 let života strávila Eliška Rejčka v moravské metropoli. Místem jejího posledního odpočinku se tak stala bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně.
Výstavu Eliška Rejčka: Dar středověku můžete na Špilberku navštívit do 20. srpna.
