Ruská informační válka po zahájení agrese na Ukrajině ještě více zesílila. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruská informační válka po zahájení agrese na Ukrajině ještě více zesílila. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Informační válka vedená Ruskem po začátku invaze na Ukrajinu je pouze záminkou západních vlád, aby mohly omezovat svobodu slova a nepohodlná média v jednotlivých státech. Myslí si to téměř polovina Čechů oslovených při průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO). S tímto názorem souzní stejné množství Maďarů a o něco méně Slováků. CEDMO zároveň v zemích Visegrádské čtyřky (V4), kam náleží ještě Polsko, určilo hlavní dezinformační témata, která se objevují před blížícími se volbami do Evropského parlamentu.
Až 41 procent Čechů má za to, že „informační válka je pouze záminkou pro západní vlády k omezování svobody slova a nepohodlných médií“. Ukázal to průzkum CEDMO, který zkoumal názory občanů států V4 (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko).
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajina dostane jaderné zbraně a pošle je na celé Rusko, hřímá Solovjov. Just vysvětlil proč
Naopak s názorem, že území V4 je „arénou informační války, kterou vede Ruská federace proti západním zemím“, souhlasí jen 39 procent Čechů. Zbylých 20 procent má podle průzkumu za to, že informační válka včetně dezinformací nemá žádný dopad, protože se „současný konflikt omezuje na území Ukrajiny a Ruska“.
S tím, že informační válka má být jen záminkou k útoku na svobodu slova, souhlasí 35 procent oslovených Slováků a jen 24 procent Poláků. Naopak v Maďarsku zastává tento názor stejný počet lidí jako v Česku, tedy 41 procent. Maďaři si navíc méně než Češi myslí, že je jejich území arénou ruské informační války, naopak více jich zastává postoj, že v jejich zemi nemá žádný dopad.
CEDMO také například zjišťovalo, u kterých témat mají občané států V4 problém určit pravdivost informací. Pro Čechy to je evropská politika týkající se budoucnosti automobilového průmyslu a zákazu spalovacích motorů. Na tomto tématu aktuálně sbírají body některé z partají, které chtějí uspět ve volbách do Evropského parlamentu.
Problém určit pravdivost zpráv v této oblasti má až 49 procent Čechů. Analytik CEDMO Lukáš Kutil zmínil, že konkrétně se nejobtížněji hodnotily ženám, rozdíly jsou také mezi věkovými kategoriemi. Velký vliv má rovněž vzdělání. „Ve všech státech stoupá sebedůvěra v určení pravosti informací se zvyšujícím se vzděláním, ale i s četností užívání internetu,“ komentoval Kutil.
U čeho mají dezinformace šanci
Češi mají trable také u zpráv spjatých s válkou na Ukrajině a s energetickou krizí a cenami energií.
Pravdivost zpráv o automobilovém průmyslu je problematická i pro Slováky (41 procent) a více než polovinu Maďarů (53 procent). Nadpoloviční většina Maďarů má však potíže i u jiných témat, nejčastěji u zpráv o jejich vlastní domácí politické scéně (58 procent). U Poláků jde o témata týkající se pandemie koronaviru.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
CEDMO také vyjmenovalo témata, kterých se týkaly dezinformace v internetovém prostředí zemí V4 od začátku letošního roku, tedy v měsících před volbami do europarlamentu. V Česku bylo takříkajíc v kurzu třeba téma stažení protikoronavirové vakcíny společnosti AstraZeneca a nepřekvapí ani zpochybňování vlivu CO2 na klima.
U našich bývalých federálních partnerů, tedy na Slovensku, zase rezonovaly dezinformace okolo mobilizace na Ukrajině či údajné přítomnosti francouzských vojáků v zemi napadené Ruskem. Poláci zase řešili dezinformace třeba okolo migračního paktu či Green Dealu.
Průzkum byl proveden na vzorku více než čtyř tisíc lidí, zhruba po tisícovce v každém státě V4, a to mezi 28. březnem a 3. dubnem. V Polsku sběr organizoval Institut Badaň Pollster, ve zbylých státech pak společnost IPSOS.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Kouř a zkáza. Ukrajinci ukázali, jak Rusové zdevastovali pohraniční město Vovčansk
Vybrali jsme pro vás
