Ruská raketa dopadla nedaleko od ukrajinských dětí
Kyjev nadále sbírá důkazy o válečných zločinech, které ruští okupanti za poslední rok a půl na Ukrajině provedli. Ruská armáda způsobila výrazné škody na ukrajinské infrastruktuře – celkové odhady odpovídají částce kolem 150 miliard dolarů (3,35 bilionu korun). Velmi znepokojivé jsou také údaje o počtech zabitých civilistů či o podezřeních z ruského páchaní genocidy na ukrajinském národě.
„Statistika ruských válečných zločinů – nejméně 503 zabitých dětí a dalších 1 116 zraněných,“ lze vyčíst z nového hlášení Generální prokuratury Ukrajiny, která nicméně zmiňuje, že má jen velmi omezený přístup k datům z Ruskem okupovaných území. Skutečná čísla tak budou zcela jistě daleko vyšší, nelze je ale nezávisle ověřit.
#RussianWarCrimes statistics for the past week: August 18 – 25, 2023. 929 new crimes registered. At least 503 children killed, 1 116 injured (the data without full consideration of places of active hostilities). pic.twitter.com/S4rOC7GftY
— Офіс Генерального прокурора (@GP_Ukraine) August 25, 2023
Podle červencových čísel Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) si ruská agrese vyžádala minimálně 9 369 zabitých civilistů. Výroční závěry Kyjeva a OHCHR se obvykle příliš neliší. Ruské běsnění na Ukrajině vedle tisíců mrtvých civilistů způsobilo také 16 646 různých zranění. I OSN opakovaně upozorňuje, že skutečný počet zabitých či zraněných civilistů bude nejspíš výrazně vyšší.
Následky ruského bombardování Charkovské oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kramatrosku Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči likvidují požár po ruském bombardování. Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Bachmutu Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Slavjansku Zdroj: AP
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. Zdroj: AP
Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Kyjeva Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Charkovské oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kramatrosku Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči likvidují požár po ruském bombardování. Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Bachmutu Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Slavjansku Zdroj: AP
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. Zdroj: AP
Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Kyjeva Zdroj: AP
Generální prokuratura Ukrajiny nashromáždila už 104 845 vážných podezření z ruských zločinů agrese či válečných zločinů a také 16 728 podezření ze zločinů proti národní bezpečnosti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ruská chapadla v Gruzii: Lidé chtějí do EU, politici tomu brání. Stát je rukojmí, říká expertka
Celkově Kyjevská škola ekonomiky (KSE) vyčíslila v srpnu 2023 škody na ukrajinské infrastruktuře – zahrnující obytné budovy, dopravu, továrny, zdravotnictví, školství, kulturní domy, sportoviště, administrativní budovy či obchody – na 150,5 miliardy dolarů.
Válka na Ukrajině
Jedním z nejvíce zasažených segmentů jsou vzdělávací instituce. „Proč útočí na školy? Rusko je v takovém stavu, že jakákoliv výuka ho jen brzdí. Ale čeho lze dosáhnout zničením ukrajinských škol? Všichni ruští velitelé, kteří dávají takové rozkazy, jsou prostě nemocní a nevyléčitelní,“ kritizoval krátce po vypuknutí invaze ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V případě ruských útoků na vzdělávací zařízení Kyjevská škola ekonomiky hovoří o 3 400 poškozených nebo zničených školních budovách, což dosahuje škod ve výši 9,7 miliard dolarů (216,8 miliardy korun).
Vymazání Marjinky a Bachmutu
V důsledku ruské invaze trpí také ukrajinské zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) zatím potvrdila více než tisícovku ruských útoků na zdravotnické instituce, což způsobilo úmrtí vyšších desítek zdravotníků či pacientů. „WHO důrazně odsuzuje násilné činy zaměřené na zdravotnická zařízení a zdravotnické pracovníky,“ uvedla organizace s tím, že další podezření průběžně ověřuje.
Zničená škola ve městě Černigov. Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola ve městě Černigov. Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola ve městě Černigov. Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola na Ukrajině Zdroj: Profimedia.cz
Rusko zaútočilo na chersonskou nemocnici. Zdroj: Úřad státního zastupitelství Chersonské oblasti
Lékaři ošetřují zraněného ukrajinského vojáka v polní nemocnici v Bachmutu. Zdroj: AP
Zničená škola ve městě Černigov. Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola ve městě Černigov. Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola ve městě Černigov. Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola na Ukrajině Zdroj: Profimedia.cz
Rusko zaútočilo na chersonskou nemocnici. Zdroj: Úřad státního zastupitelství Chersonské oblasti
Lékaři ošetřují zraněného ukrajinského vojáka v polní nemocnici v Bachmutu. Zdroj: AP
Nejčastějším cílem ruského bombardování jsou obytné budovy. Okupanti podle KSE na Ukrajině poškodili či zcela zničili již přes 167 tisíc domů.
Mezi nejvíce zničená ukrajinská města patří Marjinka, Bachmut, Severodoněck, Mariupol, Charkov, Izjum, Lysyčansk, Černigov, Rubežnoje či Popasnaja. Podle odhadů KSE je například v Severodoněcku poškozeno 90 procent veškerého bytového fondu. Ještě hůř je na tom Marjinka a Bachmut, kde už neexistuje budova, která by nebyla poničená.
Podle generálního prokurátora Ukrajiny Andrije Kostina Rusko napáchalo nejvíce zločinů v Doněcké oblasti, konkrétně 25 405. Následuje Charkovská oblast (18 303), Chersonská oblast (17 084), Kyjevská oblast (13 307), Luhanská oblast (8 243) a Záporožská oblast (7 617). Podrobnou infografiku Kostin zveřejnil na sociální síti X.
Infografika Generální prokuratury Ukrajiny Zdroj: Generální prokuratura Ukrajiny
Infografika Generální prokuratury Ukrajiny Zdroj: Generální prokuratura Ukrajiny
Infografika Generální prokuratury Ukrajiny Zdroj: Generální prokuratura Ukrajiny
Infografika Generální prokuratury Ukrajiny Zdroj: Generální prokuratura Ukrajiny
Infografika Generální prokuratury Ukrajiny Zdroj: Generální prokuratura Ukrajiny
Infografika Generální prokuratury Ukrajiny Zdroj: Generální prokuratura Ukrajiny
Infografika Generální prokuratury Ukrajiny Zdroj: Generální prokuratura Ukrajiny
Infografika Generální prokuratury Ukrajiny Zdroj: Generální prokuratura Ukrajiny
Kyjev se rovněž zabývá případy poprav či mučení zajatců, znásilnění, podezření z páchání genocidy, deportací ukrajinských dětí, rabování opuštěných domů a obchodů či jakéhokoli jednání Rusů v okupovaných oblastech, které je v rozporu se suverenitou Ukrajiny.
