Ruská chapadla v Gruzii: Lidé chtějí do EU, politici tomu brání. Stát je rukojmí, říká expertka
Vládní strana Gruzínský sen je jediná věc, co brání zemi v získání kandidátského statusu Evropské unie. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla gruzínská aktivistka a výzkumnice Katie Šošiašviliová. Podle tamních průzkumů je přitom pro vstup země do EU 89 procent obyvatel. Expertka tvrdí, že v jednání Gruzínského snu, který zemi vládne nepřetržitě od roku 2012, je do značné míry patrná moc Ruska. Dokladem toho má být posílení ultrapravicových skupin nebo odmítání investic ze západních zemí jako v případě výstavby přístavu Anaklia.
„V současné době vládne v Gruzii strana, která se již více než 10 let snaží ze všech sil zabránit tomu, aby se země stala tím, co její občané chtějí – demokratickou součástí evropské rodiny,“ řekla Šošiašviliová.
ČTĚTE TAKÉ: Fiasko pro Putina. Rusové ztratili při útoku na letiště důležitou zbraň, vysvětluje expert
Katie Šošiašviliová (28)
Katie Šošiašviliová je gruzínská výzkumnice, manažerka, aktivistka a influencerka. Vystudovala státní správu a sociální vědy na univerzitě v Tbilisi. Magisterský titul získala na univerzitě v Rotterdamu z oboru mezinárodní veřejná správa. Pracovala pro neziskové organizace Students for Liberty či Transparency International, nyní žije v Nizozemsku, kde je zaměstnána v poradenské společnosti The Decision Group. Na jejím účtu na sociální síti X, kde denně informuje o dění v Gruzii, ji sleduje téměř 18 tisíc lidí.
Její slova o vůli Gruzínců stát se členem západních struktur dokazují také průzkumy veřejného mínění. Podle ankety Institutu pro průzkum veřejného mínění a marketing z března letošního roku podporuje vstup země do Evropské unie 89 procent Gruzínců. Pro členství v Severoatlantické alianci je 80 procent dotázaných.
Proces sbližování Gruzie s Evropskou unií začal již v roce 2006 podpisem Akčního plánu v rámci Evropské politiky sousedství. O deset let později vstoupila v platnost komplexnější asociační dohoda, ze které Gruzii plynou další výhody. Od roku 2016 má například právo využívat části jednotného trhu, o rok později bylo jejím občanům umožněno využívat bezvízového styku s členy schengenského prostoru.
Jak informuje rádio Svobodná Evropa, v důsledku ruské agrese na Ukrajině podala kavkazská země v březnu 2022 přihlášku k členství v Unii. Gruzínský sen ale podle Šošiašviliové „drží stát jako rukojmí“, což mu brání stát se plnohodnotným členem společenství. „Veškerý progres, který Gruzie činí, je narušován a zpomalován kvůli politické neochotě Gruzínského snu komplexně splnit kritéria předložená EU a provést nezbytné reformy,“ uvedla.
Otázka členství v Unii je podle ní pro Gruzii a její obyvatele zcela zásadní téma. „Pokud jste Gruzínec a záleží vám na vaší zemi, a pokud nevěříte, že jednou bude součástí západní evropské rodiny, nic nemá smysl. Buď integrace do západních struktur, nebo nic, takto Gruzínci přemýšlejí,“ vysvětlila.
Ruský zákon a neutrální postoj k Ukrajině
Členství v evropském společenství ale není něco, co by podle Šošiašviliové bylo součástí programu Gruzínského snu. Politická strana, kterou v roce 2012 založil miliardář Bidzina Ivanišvili, je totiž podle expertky napojená na Rusko a jeho prezidenta Putina. „V jednání Gruzínské vlády se jasně projevuje struktura ruské moci,“ míní.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Z ukrajinského státu nesmí zůstat ani popel, i kdyby to mělo trvat desetiletí, hlásá Medveděv
Šošiašviliová to dokládá například na odmítání investic ze západních zemí. Kupříkladu v roce 2020 jednobarevná vláda Gruzínského snu zrušila plánovanou výstavbu přístavu ve vesnici Anaklia na břehu Černého moře, informoval The Famestown Foundation. Původně mělo stavbu financovat mezinárodní konsorcium, jehož součástí jsou mimo jiné společnosti z USA či Velké Británie. Na konci roku 2022 však premiér Irakli Garibašvili oznámil, že se země přístavu dočká. Vybudovat ho má s většinovým podílem stát, zbytek nákladů by měli pokrýt jiní investoři.
Čtěte také
Dalším důkazem má být podle expertky krytí ultrapravicových uskupení. „Krajně pravicové skupiny v Gruzii jsou chráněny přímo premiérem a podporovány vládou. Tato uskupení jsou přitom více než jasně napojená na Moskvu a Kreml. Jejich členové do Ruska jezdí a ani své návštěvy neskrývají. Klidně se fotí a setkávají s lidmi v Dumě (ruský parlament, pozn. red.),“ doplnila.
Rádio Svobodná Evropa uvedlo, že vztahy Bruselu a Washingtonu s Tbilisi se vyostřily v důsledku protizápadní rétoriky či prohlubujících se vztahů s Ruskem. Kritiku EU si Gruzie vysloužila také poté, co letos v květnu obnovila přímé lety do Ruska, o čemž informovala agentura Reuters. Vrásky západním partnerům dělá rovněž neutrální postoj Gruzie k Ruskem vyvolané válce na Ukrajině. Přestože při hlasování na půdě OSN odsoudila ruskou agresi, odmítla se připojit k západním sankcím, popsala GIS. Ukrajině také odmítla poslat vojenskou i nevojenskou pomoc, poskytla pouze humanitární asistenci.
Velké emoce vzbudil letos na jaře návrh vládního zákona o takzvaných zahraničních agentech. Podle něj by se musela každá společnost, která je alespoň z 20 procent financovaná ze zahraničí, registrovat do seznamu takzvaných zahraničních agentů. Stejný termín využívá pro nepřítele režimu i Rusko. V reakci na něj vyšli Gruzínci do ulic, podpořila je i více prozápadní prezidentka země Salome Zurabišviliová. „Ti, kteří pro zákon hlasovali a kteří ho podporují, porušují ústavu. Ti všichni nás odtrhávají od Evropy,“ uvedla. Po nátlaku společnosti vláda nakonec návrh zákona stáhla.
Sending cheers to the Georgian fighters in Ukraine who called for people to continue their fight for Georgias European future. pic.twitter.com/xWT7x1L7Ct
— Mariam Nikuradze (@mari_nikuradze) March 8, 2023
„Naše volby nejsou svobodné“
Šošiašviliová v rozhovoru zkritizovala také oslabení demokracie v zemi. To má podle ní na svědomí Gruzínský sen, který podle ní v zemi vybudoval autoritářský režim. „Gruzínský sen měl opravdu chytrou strategii, které se akademicky říká kompetitivní autoritářství. To znamená, že na papíře předstírají demokracii, ale za oponou dělají pravý opak,“ uvedla.
Čtěte také
To je podle ní například případ toho, jak Gruzínský sen obsadil pozice ve státních institucích. „Demokratické instituce prohnívají. Po pár letech u moci úplně odstranili inteligentní lidský kapitál z institucí a ujistili se, že tam budou mít lidi, které budou moci využít jen pro svůj vlastní prospěch,“ dodala aktivistka.
V rozhovoru také zpochybnila demokratičnost voleb v Gruzii. Označila je za „zdaleka ne svobodné“ a uvedla, že podle jejích informací se Gruzínský sen věnuje ovlivňování voleb již od roku 2018. V tomto roce zvítězila v prezidentských volbách kandidátka navržená vládní stranou Salome Zurabišviliová.
Jako „částečně svobodnou“ Gruzii vidí americká nezisková organizace Freedom House. Ta upozornila, že zahraniční pozorovatelé během parlamentních voleb v roce 2020 zaznamenali řadu nedostatků včetně „využívání administrativních zdrojů, kupování hlasů, zásahů do činnosti pozorovatelů, neorganizovaných volebních komisí na úrovni volebních okrsků, násilí před volbami, omezených případů násilí v den voleb, porušování tajnosti hlasování a zastrašování státních zaměstnanců, stranických aktivistů a voličů“.
„Je více než důležité chápat a mluvit o tom, že režim v Tbilisi je autoritářský, a pak se k němu tak chovat,“ zmínila Šošiašviliová. Uvedla však, že ohledně budoucnosti země je optimistická. „Boj za demokracii je vyčerpávající. Vláda zatím vítězí, protože má rozsáhlejší zdroje. Lidé ale drží v rukou ten nejlepší zdroj. Jsme jednotní v cíli být demokratickou, západní zemí,“ uzavřela.
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
