Ruská bojová vozidla na vojenském cvičení u Rostova, zhruba dvě hodiny jízdy od hranic s Ukrajinou, koncem ledna. Zdroj: AP
Ruská bojová vozidla na vojenském cvičení u Rostova, zhruba dvě hodiny jízdy od hranic s Ukrajinou, koncem ledna. Zdroj: AP
Informaci, že by ruská invaze mohla začít ve středu 16. února, dostali všichni spojenci v Evropě od Spojených států. Deníku N to řekl náměstek ministra zahraničí a vedoucí pracovní skupiny k situaci ve východní Evropě Martin Dvořák (STAN). K původním informacím posléze USA podaly zpřesňující zprávu o tom, jak původní impuls vznikl či odkud pocházejí podklady.
Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků. Vyvolalo to obavy Kyjeva i Západu, že se připravuje na vojenskou ofenzivu proti Ukrajině. Server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy napsal, že by ruská invaze mohla začít ve středu 16. února.
„Dostali jsme informaci tak jako všichni spojenci v Evropě, dostali jsme ji ze strany Spojených států. Ta zpráva byla překvapivá, protože mezitím se už naopak ukazovaly signály, že situace se může pomaličku uklidňovat. A do toho přišla zpráva z amerických služeb, že mají informaci o tom, že by útok mohl začít 16. února,“ sdělil DeníkuN Dvořák.
O situaci následně o víkendu jednala operativní skupina, v pondělí ráno zasedl krizový štáb ministerstva zahraničí. Jednání se zúčastnili i zástupci vnitra, obrany a služeb, probíraly se na něm mimo jiné další možnosti materiální či humanitární pomoci Ukrajině. Od 16:00 zasedá Bezpečnostní rada státu.
Podle Dvořáka česká diplomacie stále věří, že se diplomatická jednání začnou ubírat správným směrem. Zároveň ale vláda a ministerstvo připravují, navrhují a uskutečňují preventivní kroky.
České zastupitelské úřady dále fungují
České zastupitelské úřady v Kyjevě a ve Lvově jsou připraveny nadále fungovat. Rodinní příslušníci pracovníků ambasády v Kyjevě už odcestovali, k opuštění Ukrajiny se rozhodly též čtyři konzulární referentky. Na velvyslanectví zůstane přes 20 pracovníků, na generálním konzulátu ve Lvově, kde stavy redukovány nejsou, zhruba 30, řekl Dvořák.
Nepředpokládá, že by Česko přistoupilo v nejbližších dnech k další evakuaci, země postupuje koordinovaně s dalšími evropskými státy. „Jako Evropané jsme samozřejmě v trošku jiné situaci než Spojené státy, Austrálie nebo Kanada, protože naši lidé se dostanou do Česka relativně snadno i po zemi. Pokud by tedy došlo k přerušení leteckého provozu, naše zastupitelské úřady jsou vybaveny technickými vozidly, jimiž by mohli odjet,“ řekl Dvořák Deníku N. Případné stahování diplomatů leteckým speciálem by podle něj nebylo úplně bezpečné, na rozdíl od pozemních cest.
Vnitro na zasedání krizového štábu informovalo o připravenosti na případný větší nápor uprchlíků z Ukrajiny, respektive na návrat českých občanů ze země. Podle Dvořáka se též zvýšil zájem Čechů na Ukrajině o registraci do systému Drozd, od neděle se přihlásilo 50 lidí. Celkem je v systému zhruba 130 osob. Systém využívají české zastupitelské úřady například k informování turistů o mimořádných událostech, jako jsou přírodní katastrofy či teroristické útoky.
Letenky z Kyjeva stále jsou
Česká diplomacie o víkendu varovala před cestami na Ukrajinu kvůli napjaté situaci na hranicích s Ruskem. Českým občanům, kteří již v zemi jsou, doporučuje, aby zvážili opuštění Ukrajiny. Pokud k tomu budou chtít využít letecké dopravy, měli by tak učinit bezodkladně vzhledem k možnému omezení či pozastavení služeb leteckých společností. Lidé, kteří se rozhodnou na Ukrajině zůstat, by měli podle doporučení Černínského paláce dbát maximální opatrnosti a pro případ nouze mít připravený plán evakuace.
Na krizovém štábu v pondělí podle náměstka a bývalého velvyslance ČR v Kuvajtu Dvořáka též zazněla informace, že jsou stále k dispozici letenky z Kyjeva do Prahy i jiných evropských měst.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pátek o možné ruské invazi na Ukrajině prohlásil, že „může přijít kdykoli – dokonce i v průběhu olympijských her“. Američané navíc stále nevzdávají ani diplomatické jednání o ukrajinské krizi s Ruskem, včetně možného jednání mezi prezidenty Bidenem a Putinem. „Možné to je, ale jen za příznivých okolností,“ řekla k tomu americká ambasadorka u OSN Linda Thomas-Greenfieldová.
