CNN Prima News - živé vysílání
Rusko se snaží zablokovat Lysyčansk, hlásí ukrajinský generální štáb. Šéf Kremlu Vladimir Putin popírá, že by za raketovým útokem na obchodní centrum v Kremenčuku stáli Rusové. Ruská vláda chce upravit zákon o obraně. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že mezi Ruskem a Západem vzniká nová „železná opona“. Lídři G7 se Putinovi vysmívali kvůli fotkám. Ruský prezident jim teď vrátil úder.
Aktuální dění na Ukrajině sledujte v novém on-line článku zde.
Rusové se snaží obklíčit Lysyčansk a přetnout silnici vedoucí do města ze západu od Bachmutu. Ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů to uvedl ukrajinský generální štáb ozbrojených sil. Rusové podle něj vedou ofenzívu u obce Verchňokamjanka, útočné operace podnikají v oblasti lysyčanské ropné rafinerie.
Ruské invazní jednotky opustily Hadí ostrov v Černém moři. Vyplývá to z prohlášení ukrajinské armády i ruského ministerstva obrany. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil nejprve informoval o tom, že po nočním útoku ukrajinských jednotek se Rusové evakuovali a pravděpodobně ostrov opustili. Moskva vzápětí ústup potvrdila, zdůvodňuje ho však podle agentury TASS jako svou dobrou vůli s ohledem na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin popírá, že by za raketovým útokem na obchodní centrum v Kremenčuku, při němž zahynulo 20 lidí, stáli Rusové. „Neútočíme na žádné civilní objekty. To není potřeba,“ řekl pro ruská média. Kyjev i představitelé Západu jsou naopak přesvědčeni, že za útokem stálo Rusko. Masakr považují za státní terorismus.
Válka na Ukrajině
Ruská vláda ve čtvrtek schválila návrh zákona, jehož cílem má být podpora vedení vojenských operací v zahraničí, zejména té na Ukrajině. Výkonná moc by získala zvláštní pravomoci v hospodářské oblasti, mohla by mimo jiné prodloužit pracovní dobu či přinutit firmy ke spolupráci se státem.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov prohlásil, že mezi Ruskem a Západem vzniká nová „železná opona“. „Prakticky už se to děje. Jen ať se chovají opatrně,“ poznamenal Lavrov na adresu západních zemí. Podle jeho slov vztahy mezi Ruskem a EU od roku 2014 v podstatě neexistují. Z destrukce těchto vztahů viní Západ.
„Není divu, že tyto vztahy už neexistují. Od nynějška nebudeme věřit Američanům ani EU a uděláme vše pro to, abychom na nich nebyli závislí v kriticky důležitých odvětvích,“ řekl podle webu Korrespondent ruský ministr.
Lídři G7 se Putinovi údajně posmívali kvůli jeho zálibě pózovat na fotografiích nahoře bez. Ruský prezident jim teď vrátil úder. „Nevím, jak se lídři G7 plánovali vysvléct, jestli od pasu nahoru nebo dolu. V obou případech by to byl odpudivý pohled,“ řekl podle webu Tv novinky.
Kyjev sabotuje výměny zajatců, tvrdí lídr doněckých separatistů
Kyjevská vláda narušuje výměny zajatců. S tímto tvrzením přišel lídr samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin v rozhovoru pro ruskou stanici První kanál. Šéf separatistů uvedl, že k poslední výměně zajatců mezi jeho povstalci a ukrajinskými silami došlo až na čtvrtý pokus. „Samozřejmě se nechtěli vzdát ruských vojáků, včetně pilotů, nechtěli nám vrátit mobilizované muže,“ pronesl Pušilin.
Ukrajincům se podařilo obnovit spojení s jadernou elektrárnou
Ukrajinské státní společnosti Enerhoatom se po dvou dnech podařilo obnovit spojení mezi systémy v Záporožské jaderné elektrárně a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). S odvoláním na Enerhoatom o tom informovala agentura Reuters. Největší ukrajinskou jadernou elektrárnu během své invaze na Ukrajinu 4. března obsadily ruské jednotky.
Propojení mezi elektrárnou a MAAE, která kontroluje data z obsazeného zařízení, nefungovalo kvůli odpojení telefonních operátorů v Ruskem okupovaných oblastech, uvedl dnes šéf Enerhoatomu Petr Kotyn. Komunikaci se podařilo obnovit státní společnosti vlastními silami, dodal.
Data o provozu jaderného zařízení byla podle Kotina bezpečně uchována na serverech elektrárny. Nebylo je však možné vyslat do Vídně, kde MAAE sídlí.
Finský prezident už si s Putinem hokej nezahraje
Ruský prezident Vladimir Putin je velkým milovníkem sportů a zejména pak hokeje. Často vyráží na exhibiční zápasy s jinými politiky a bývalými profesionály, kde tradičně „září“, když mu spoluhráči nahrávají na góly a soupeři mu uhýbají, aby se státník mohl trefit. Hokej si zahrál i se zahraničními politiky, často pak zejména s ruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem.
V minulosti takto Putin hrál i se svým finským protějškem Saulim Ninnistöem. Tomu je však zdá se konec. „Ne. Hokej s ním (Putinem) už hrát nebudu,“ sdělila finská hlava státu v rozhovoru pro italský deník Republicca.
Finsko-ruské vztahy v posledních týdnech značně ochladly poté, co se Finové v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu rozhodli usilovat o vstup do Severoatlantické aliance (NATO).
Vladimir Putin při přátelském hokejovém zápase v Soči v lednu 2014. Za ním je Alexandr Lukašenko.
Vladimir Putin při přátelském hokejovém zápase v Soči v lednu 2014. Za ním je Alexandr Lukašenko.
Ukrajinci věří Zelenskému a své armádě
Drtivá většina, konkrétně 97 %, Ukrajinců důvěřuje své armádě. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie. Analýza dále doplňuje, že značné důvěře se těší i prezident Volodymyr Zelenskyj, kterému důvěřuje 85 % Ukrajinců. Informují o tom ukrajinská média.
USA poskytnou Ukrajině protiletadlové systémy či 150 tisíc dělostřeleckých nábojů
V rámci nového balíčku pomoci Spojené státy poskytnou Ukrajině dva norské protiletadlové systémy NASAMS, které slouží i k ochraně vzdušného prostoru kolem Bílého domu a Kapitolu ve Washingtonu. Pentagon také Ukrajincům dodá až 150 tisíc dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů a munici pro již poskytnuté raketomety HIMARS.
Ruská tajná služba zadržela na Sibiři vědce, kterého podezírá z vlastizrady
Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, zadržela na Sibiři vědce Dmitrije Kolkera, kterého podezírá z vlastizrady. Informovala o tom agentura TASS. Kolkerova rodina uvedla, že ho bezpečnostní složky viní ze spolupráce s čínskými tajnými službami a zadržely ho přímo v nemocnici, přičemž vědec je v posledním stadiu rakoviny.
„V sedm hodin (ráno) odvezli ze soukromé kliniky nemocného člověka, který prakticky umírá a je na infúzi,“ řekl syn zadrženého Maxim Kolker webu Tajga.info.
Ukrajinci zaútočili na ruské sklady, zničili dron za miliony dolarů
Ukrajinci údajně zničili dvojici skladišť, ve kterých měli Rusové velmi cenné vybavení. Mimo jiné zde přišli například o dron, jehož hodnota má činit až 7 milionů dolarů. Informují o tom ukrajinská média. První sklad se měl nacházet v Chersonské oblasti, druhý pak v Mykolajivské.
USA ohlásily další pomoc pro Ukrajinu
USA podle AP ohlásily novou vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 820 milionů dolarů (19,5 mld Kč), včetně protileteckých raket a dělostřeleckých radarů.
Hadí ostrov má symbolický, vojenský i ekonomický význam, říká reportér CNN
Hadí ostrov v Černém moři má skutečně mimořádný význam pro toho, kdo jej ovládá. Po několika měsících ruského držení se jej nyní znovu zmocnili Ukrajinci. Reportér CNN Scott McLean pro CNN Prima NEWS řekl, že pro svého držitele má ostrov význam nejen symbolický, ale i třeba vojenský. „Je to méně než 100 mil od Oděsy, tedy od města, které je v posledních měsících terorizováno a ostřelováno,“ uvedl reportér. Kromě toho zmínil i ekonomickou důležitost, neboť lze díky držení tohoto ostrova lépe zajistit i námořní dopravu.
CNN: Ruští hackeři se údajně zaměřili na největší ukrajinskou soukromou energetickou firmu
Ruští hackeři provedli kybernetický útok na největší ukrajinský soukromý energetický konglomerát jako odvetu za nesouhlas jeho majitele s ruskou válkou na Ukrajině, uvedla v pátek firma. Společnost DTEK Group, která vlastní uhelné a tepelné elektrárny v různých částech Ukrajiny, uvedla, že cílem hackerského útoku bylo „destabilizovat technologické procesy“ jejích distribučních a výrobních firem, šířit propagandu o činnosti společnosti a „nechat ukrajinské spotřebitele bez elektřiny“.
Není jasný skutečný dopad hackerského útoku ani to, jaké počítačové systémy byly narušeny. Nebyly zaznamenány žádné zprávy o výpadcích způsobených tímto incidentem. Společnost DTEK na žádosti CNN o komentář nereagovala.
Rusové bombardují Hadí ostrov fosforovými bombami, hlásí Ukrajinci
Dvojice ruských letadel Su-30 měla v pátek odpoledne bombardovat Hadí ostrov v Černém moři, který Ukrajinci čerstvě dobyli zpět. Informuje o tom velení ukrajinských ozbrojených sil. Podle Ukrajinců navíc Rusové použili fosforové bomby. Zejména pak kritizují, že Rusové přitom prohlásili, že ostrov opouští jako „gesto dobré vůle“, přičemž nynějším bombardováním něco takového porušují.
- Керівництво збройних сил рф не дотримується навіть власних заяв, які декларують «жест доброї волі». Сьогодні, близько 18:00, з аеродрому Бельбек, пара літаків Су-30 ВКС ЗС РФ двічі завдала авіаційного удару фосфорними бомбами по острову Зміїний, де, нібито, «завершили виконання завдань». Усім, хто говорить про домовленості з росією, варто знати ці факти. Єдине, в чому противник послідовний, це незмінна «влучність» ударів. Увага на відео, - Головнокомандувач ЗС України / CinC AF of Ukraine генерал Валерій Залужний
Posted by Генеральний штаб ЗСУ / General Staff of the Armed Forces of Ukraine on Friday, July 1, 2022
Problémy Ruska se budou zhoršovat. Některé dopady sankcí jsou kuriózní, poukazují experti
Rusko se se sankcemi Západu vyrovnává lépe, než se čekalo. Přesto má problémy, které se budou zhoršovat. Myslí si to rusista Libor Dvořák i spolupracovník CNN Prima NEWS v Rusku Jiří Just. Ten uvedl kuriózní případ, jak se sankce v zemi projevují.
Norsko ohlásilo miliardový dar Ukrajině, Zelenskyj ocenil pomoc
Norsko u příležitosti návštěvy norského premiéra Jonase Gahra Störeho v Kyjevě oznámilo, že daruje Ukrajině v průběhu dvou let sumu deseti miliard norských korun (asi 24 miliard českých korun). Tento dar má spolu s dříve ohlášenou pomocí posloužit k humanitárním účelům, obnově válkou poničené země, k nákupu zbraní a k podpoře fungování ukrajinských úřadů, uvedla norská vláda podle agentury AFP. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při této příležitosti zdůraznil význam západní pomoci pro jeho zemi, která už 128. dnem čelí ruské agresi. Jedině udržení tlaku na Rusko může podle něj vést k ukončení války.
Pohled na nahého Johnsona by byl nechutný. Putin vrací úder lídrům Západu za jejich vtipy
Ruský prezident Vladimir Putin reagoval na vtipy, které na jeho adresu pronesli britský ministerský předseda Boris Johnson a kanadský premiér Justin Trudeau. „Kdyby se svlékli, byl by to nechutný pohled,“ řekl šéf Kremlu pro ruská média. Johnson a Trudeau si na summitu G7 v Madridu utahovali z toho, že se Putin v minulosti často nechával fotit svlečený do půl těla. Více se dočtete zde.
K tématu
Navalnyj popisuje, jak v nové věznici sedí pod Putinovým portrétem
Druhé největší město Španělska Barcelona zavádí od července na svých plážích celoroční zákaz kouření, oznámila tamní radnice. Zákaz kouření vyzkoušela Barcelona loni na několika plážích, nově bude platit pro všechny. Zákaz kouření na plážích s výjimkou barů zavádějí různá města ve Španělsku už několik let v rámci kampaně Pláže bez kouře. Mnohde ale čisté pláže bez nedopalků a kouření závisejí jen na zodpovědnosti návštěvníků, protože za porušení zákazu nebývají stanoveny sankce.
„Španělsko pracuje na právní úpravě, která by měla být hotova v polovině příštího roku a která zakáže kouření na různých veřejných místech, včetně pláží. Barcelona chce být v tomto předvojem,“ citoval deník El Mundo barcelonskou radní pro zdravotnictví Gemmu Tarafovou.
Bek: Český vztah k Ukrajině a EU ovlivnily komplikované dějiny
Češi mají vlivem svých komplikovaných dějin specifický přístup k Evropské unii. Jejich názory podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) formovalo postavení českého národa v historii. Vlivem svých zkušenosti mají také kritický pohled na Rusko a možnost jeho změny, řekl Bek v Litomyšli při zahájení putovní výstavy Dospěli jsme v EU v Klášterních zahradách.
„Zdá se mi, že mezi evropskými národy jsme ti, kteří mají ve své kolektivní paměti největší míru zkušeností s různými nadstátními a nadnárodními útvary. Žili jsme skoro tisíc let ve Svaté říši římské, občas národa německého, byli jsme součástí rakouského císařství, rakousko-uherské monarchie, Třetí říše a sovětského impéria. Možná proto do té debaty vnášíme občas důraz na to, čemu se říká subsidiarita, tedy jsme poměrně velkými odpůrci centralismu,“ zmínil Bek.
Historie také může vysvětlit, proč Češi tak intenzivně prožívají situaci na Ukrajině a proč česká veřejnost podporuje uprchlíky z Ukrajiny a je ochotna nést i s tím spojené poměrně vysoké náklady. „Pro nás se v ukrajinské situaci do jisté míry zrcadlí naše vlastní historická traumata. Rok 1938, kdy Třetí říše nejdříve zmrzačila a poté rozvrátila demokratické Československo, a rok 1968, kdy sovětská říše vstoupila do Československa, aby zabránila pokusům o demokratizaci tehdejšího režimu,“ uvedl Bek.
Vztah k Ukrajině podle něj ovlivnily také romány Ivana Olbrachta a s nimi spojený muzikál Husy na provázku Balada pro banditu. Díky tomu mají Češi specifický vztah k Zakarpatské Ukrajině, která byla v minulosti součástí Československa, a mají pocit, že je to vlastně blízká země.
