Ruské Karlovy Vary: Kvůli železné oponě Rusové hledají místní alternativy

Česká lázeňská města si zoufají, že jim kvůli koronaviru chybí zahraniční návštěvníci. Tradiční ruská klientela by ráda do Karlových Varů, za vděk ale musí vzít lázněmi v Rusku. Jak se dá spojit odpočinek v „ruských Karlových Varech“ s výstupem na více než 5 600 metrů vysoký Elbrus, si vyzkoušel spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just.

Už půl roku je přerušena pravidelná letecká doprava mezi Českou republikou a Ruskem. Rusové proto míří na jih. Do regionu, který měl ještě před pár lety nevalnou pověst. Na Severní Kavkaz. Tamní lázně a hory jsou kvůli „covidové železné oponě“ pro turisty z celého Ruska důstojnou náhradou za Evropu.

Bránou do ruského Severního Kavkazu je Stavropolský kraj. Dá se říct, že to je ruský Karlovarský kraj pod žhnoucím jižním sluncem. Výzkum léčivých pramenů zde začal ještě za cara Petra Velikého, k rozvoji lázeňství ale došlo až o sto let později, když si Rusové oblast podmanili.

Později vznikla skupina lázeňských míst Kavkazské minerální vody, do níž patří sedm měst. Nejvýznamnější a nejpopulárnější jsou Pjatigorsk, Kislovodsk, Železnovodsk a Jessentuki. Tato lázeňská města v posledních měsících zaznamenala doslova turistický boom.

Před dvěma lety, kdy jsem Kislovodsk navštívil naposledy, město působilo ospalým dojmem ruské provincie. Takové to místečko, kde líně teče čas a jedinou záchranou je ruská zmrzlina nebo dagestánský koňak z pár stovek kilometrů vzdáleného cípu severokavkazského regionu.

Díky koronavirové krizi a zavřeným hranicím, které Rusy nepouští do oblíbených evropských lázeňských destinací, Kislovodsk chytil druhý dech. Rusové se sem přijíždějí léčit nebo si užít lázeňskou atmosféru.

„Lidé byli moc rozmazleni evropským servisem. Můžu vám říct, že v minulých letech tu nebylo tolik návštěvníků jako letos. Nemají na vybranou. Ale naše minerální voda a léčivé bahno se těm evropským z hlediska kvality vyrovnají a možná je i předčí,“ vysvětluje kislovodský průvodce Jevgenij.

Karlovy Vary mám ráda, letos to ale nejde.

„Ale ano, ráda bych jela do České republiky. Karlovy Vary mám moc ráda. Miluji tu atmosféru a zvykla jsem si babí léto trávit u vás. Ale letos to zkrátka nejde, proto jsem přijela do Stavropolského kraje,“ říká postarší Jelena.

Dáma se svým manželem byla v Kislovodsku naposledy ještě v dobách Sovětského svazu. Letos se nechali zlákat a přiletěli z Petrohradu na desetidenní dovolenou. Sedí na lavičce, odpočívají po delší ozdravné procházce a užívají si architektonický mišmaš vůkol.

Na hlavní kislovodské promenádě se pere hned několik stavebních stylů. Širokou ulici zdobí budovy z 19. století připomínající rozkvět místního lázeňství a carské Rusko. Hned naproti stojí lázně Říjnové koupele postavené ve 20. letech minulého století v konstruktivistickém stylu s fasádou ozdobenou plastikami s revoluční tematikou.

Dojem z promenády čeří budovy postavené v 90. letech. Ty působí cize a jsou čistě poplatné divoké době. Za nimi se v dálce rýsuje líně se pohybující ruské kolo. Po chodníku mezi korzujícími turisty jezdí dětská mašinka s nadšenými dětmi, které z dálky pozorují unavení rodiče.

Ačkoliv v Rusku koronavirová nákaza nepolevuje – denní přírůstek nakažených se posledních několik měsíců neměnně pohybuje okolo pěti tisíc – stěží byste na kislovodské promenádě našli někoho s rouškou. Rusové na COVID-19 moc nedají.

Jediné místo, kde se rouška vyžaduje, je pavilon s prameny minerálních vod. V novogotickém „rytířském zámečku“, jak místní pavilonu říkají, se nachází několik pramenů, které návštěvník může zcela zdarma ochutnat nebo se jimi léčit. Stačí si koupit kelímek za 3 ruble (cca 1 korunu) a procpat se davem degustátorů. A mít na tváři roušku. Kdo ji nemá, musí ven. O to se stará bdělá babuška dozorčí.

Zámeček byl postaven nad prvním objeveným premenem léčivé vody ve druhé polovině 19. století. Původní studna, která se dnes už nepoužívá, byla prohloubena a postupem času sem byly zavedeny i další minerální vody – narzany, nápoj severokavkazských bohatýrů. K pití je zde k dispozici obyčejný, sirný nebo uhličitý narzan – teplý a studený.

Kislovodsk má jedinečnou polohu. Když se turisté nasrkají minerální vody, mohou nasednout do automobilu a za pár hodin se ocitnou u podnoží nejvyšší hory Evropy. Tak alespoň v Rusku označují horu Elbrus s její výškou 5 642 metrů nad mořem.

Hora se nachází v Kabardsko-Balkarsku. Název této severokavkazské republiky sousedící se Stavropolským krajem zní exoticky a záhadně. A to i mnohým Rusům. Je to však jeden z nejhezčích koutů celého regionu. Jeho ráz tvoří malebné hory, husté lesy a sem tam můžete narazit na léčivé prameny, které vytékají nadivoko čůrkem z nitra země.

Turistika v elbruském regionu se v posledních letech prudce rozvíjí. Hora láká nejen horolezce, je také oblíbeným místem milovníků zimních sportů. A v letní sezoně je cílem turistů. Svátečních baťůžkářů nevyjímaje. Když se někomu nechce absolvovat namáhavý výšlap, může využít moderní lanovku a nechat se vyvézt do výšky 3 847 metrů nad mořem. Dál na vrchol se už musí pěšky.

Elbrus pod náporem turistů

Ve 4 000 metrech to vypadá, jako kdyby si půlka Ruska řekla, že karanténní kila navíc shodí právě na Elbrusu. Na horní stanici lanovky jsou desítky, snad stovky lidí. Fotí si nádherná panoramata hor táhnoucích se až do sousední Gruzie. Všude stojí krosny horolezců. V dálce, na bílé sněhové pokrývce se pohybují malé barevné tečky, které chtějí pokořit horu.

„Za prvních šest měsíců k nám přijelo 146 tisíc turistů. A to je málo. Je to dvakrát méně než v normální sezoně,“ vysvětluje pro CNN Prima NEWS situaci s turismem v elbruském regionu Achmat Sumajev, náměstek ministra cestovního ruchu Kabardsko-balkarské republiky. Jak ale dodává, zájem turistů je vysoký.

„Omezení spojená s COVID-19 byla zrušena v červenci. To nám umožňuje přijímat bez omezení a s náležitou kvalitou velký počet návštěvníků. Snažíme se minimalizovat škody způsobené koronavirovou epidemií. Doufáme, že by letní sezona mohla trvat déle než obvykle, do listopadu. Ke konci roku bychom chtěli mít stejný počet turistů jako v loňském roce,“ dodává.

K podpoře nemocí COVID-19 zasažené sféry cestovního ruchu byl v Rusku zřízen zvláštní systém pobídek. Turisté mohou zažádat o kompenzaci části výdajů za zájezd. Třeba do Kabardsko-Balkarska. „Vládou byl zřízen program, tzv. cashback za dovolenou v Rusku. Našich 25 turistických firem se tohoto programu účastní. Je to stimul k nákupu zájezdů na podzim,“ popisuje pro CNN Prima NEWS tisková mluvčí ministerstva cestovního ruchu republiky Olga Pogrebňaková. Turistům se do peněženky může vrátit od 5 do 15 tisíc rublů (v přepočtu cca 1 500, respektive 4 400 korun).

Jediné, co může turisty eventuálně odradit od cesty na Elbrus, je koronavirus. Nákaza na Severním Kavkaze měla mimořádně ostrý průběh. Nejvíce byl nemocí COVID-19 zasažen Dagestán. Existuje přitom podezření, že tamní vláda se snažila rozsah epidemie skrývat. Za první půlrok měl koronavirus připravit o život bezmála 400 obyvatel republiky, což se nevymyká z ruského průměru. Avšak dalších 1 200 úmrtí měla v Dagestánu na svědomí takzvaná komunitně získaná pneumonie.

„Pokud bychom měli náš průběh koronaviru porovnat s ostatními severokavkazskými republikami, tak situace u nás byla mnohem příznivější. Byly otevřeny nové nemocnice, operativně bylo prováděno testování a nakaženým se dostala náležitá péče. Úmrtnost na koronavirus nebyla vysoká. Naše republika byla mezi prvními, které se otevřely turistům,“ dodává k situaci s epidemií v Kabardino-Balkarsku Olga Pogrebňaková.

Tagy: