Ruské Karlovy Vary: Kvůli železné oponě Rusové hledají místní alternativy

Česká lázeňská města si zoufají, že jim kvůli koronaviru chybí zahraniční návštěvníci. Tradiční ruská klientela by ráda do Karlových Varů, za vděk ale musí vzít lázněmi v Rusku. Jak se dá spojit odpočinek v „ruských Karlových Varech“ s výstupem na více než 5 600 metrů vysoký Elbrus, si vyzkoušel spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just.

Už půl roku je přerušena pravidelná letecká doprava mezi Českou republikou a Ruskem. Rusové proto míří na jih. Do regionu, který měl ještě před pár lety nevalnou pověst. Na Severní Kavkaz. Tamní lázně a hory jsou kvůli „covidové železné oponě“ pro turisty z celého Ruska důstojnou náhradou za Evropu.

Bránou do ruského Severního Kavkazu je Stavropolský kraj. Dá se říct, že to je ruský Karlovarský kraj pod žhnoucím jižním sluncem. Výzkum léčivých pramenů zde začal ještě za cara Petra Velikého, k rozvoji lázeňství ale došlo až o sto let později, když si Rusové oblast podmanili.

Později vznikla skupina lázeňských míst Kavkazské minerální vody, do níž patří sedm měst. Nejvýznamnější a nejpopulárnější jsou Pjatigorsk, Kislovodsk, Železnovodsk a Jessentuki. Tato lázeňská města v posledních měsících zaznamenala doslova turistický boom.

Před dvěma lety, kdy jsem Kislovodsk navštívil naposledy, město působilo ospalým dojmem ruské provincie. Takové to místečko, kde líně teče čas a jedinou záchranou je ruská zmrzlina nebo dagestánský koňak z pár stovek kilometrů vzdáleného cípu severokavkazského regionu.

Díky koronavirové krizi a zavřeným hranicím, které Rusy nepouští do oblíbených evropských lázeňských destinací, Kislovodsk chytil druhý dech. Rusové se sem přijíždějí léčit nebo si užít lázeňskou atmosféru.

„Lidé byli moc rozmazleni evropským servisem. Můžu vám říct, že v minulých letech tu nebylo tolik návštěvníků jako letos. Nemají na vybranou. Ale naše minerální voda a léčivé bahno se těm evropským z hlediska kvality vyrovnají a možná je i předčí,“ vysvětluje kislovodský průvodce Jevgenij.

Karlovy Vary mám ráda, letos to ale nejde.

„Ale ano, ráda bych jela do České republiky. Karlovy Vary mám moc ráda. Miluji tu atmosféru a zvykla jsem si babí léto trávit u vás. Ale letos to zkrátka nejde, proto jsem přijela do Stavropolského kraje,“ říká postarší Jelena.

Dáma se svým manželem byla v Kislovodsku naposledy ještě v dobách Sovětského svazu. Letos se nechali zlákat a přiletěli z Petrohradu na desetidenní dovolenou. Sedí na lavičce, odpočívají po delší ozdravné procházce a užívají si architektonický mišmaš vůkol.

Na hlavní kislovodské promenádě se pere hned několik stavebních stylů. Širokou ulici zdobí budovy z 19. století připomínající rozkvět místního lázeňství a carské Rusko. Hned naproti stojí lázně Říjnové koupele postavené ve 20. letech minulého století v konstruktivistickém stylu s fasádou ozdobenou plastikami s revoluční tematikou.

Dojem z promenády čeří budovy postavené v 90. letech. Ty působí cize a jsou čistě poplatné divoké době. Za nimi se v dálce rýsuje líně se pohybující ruské kolo. Po chodníku mezi korzujícími turisty jezdí dětská mašinka s nadšenými dětmi, které z dálky pozorují unavení rodiče.

Ačkoliv v Rusku koronavirová nákaza nepolevuje – denní přírůstek nakažených se posledních několik měsíců neměnně pohybuje okolo pěti tisíc – stěží byste na kislovodské promenádě našli někoho s rouškou. Rusové na COVID-19 moc nedají.

Jediné místo, kde se rouška vyžaduje, je pavilon s prameny minerálních vod. V novogotickém „rytířském zámečku“, jak místní pavilonu říkají, se nachází několik pramenů, které návštěvník může zcela zdarma ochutnat nebo se jimi léčit. Stačí si koupit kelímek za 3 ruble (cca 1 korunu) a procpat se davem degustátorů. A mít na tváři roušku. Kdo ji nemá, musí ven. O to se stará bdělá babuška dozorčí.

Zámeček byl postaven nad prvním objeveným premenem léčivé vody ve druhé polovině 19. století. Původní studna, která se dnes už nepoužívá, byla prohloubena a postupem času sem byly zavedeny i další minerální vody – narzany, nápoj severokavkazských bohatýrů. K pití je zde k dispozici obyčejný, sirný nebo uhličitý narzan – teplý a studený.

Kislovodsk má jedinečnou polohu. Když se turisté nasrkají minerální vody, mohou nasednout do automobilu a za pár hodin se ocitnou u podnoží nejvyšší hory Evropy. Tak alespoň v Rusku označují horu Elbrus s její výškou 5 642 metrů nad mořem.

Hora se nachází v Kabardsko-Balkarsku. Název této severokavkazské republiky sousedící se Stavropolským krajem zní exoticky a záhadně. A to i mnohým Rusům. Je to však jeden z nejhezčích koutů celého regionu. Jeho ráz tvoří malebné hory, husté lesy a sem tam můžete narazit na léčivé prameny, které vytékají nadivoko čůrkem z nitra země.

Turistika v elbruském regionu se v posledních letech prudce rozvíjí. Hora láká nejen horolezce, je také oblíbeným místem milovníků zimních sportů. A v letní sezoně je cílem turistů. Svátečních baťůžkářů nevyjímaje. Když se někomu nechce absolvovat namáhavý výšlap, může využít moderní lanovku a nechat se vyvézt do výšky 3 847 metrů nad mořem. Dál na vrchol se už musí pěšky.

Elbrus pod náporem turistů

Ve 4 000 metrech to vypadá, jako kdyby si půlka Ruska řekla, že karanténní kila navíc shodí právě na Elbrusu. Na horní stanici lanovky jsou desítky, snad stovky lidí. Fotí si nádherná panoramata hor táhnoucích se až do sousední Gruzie. Všude stojí krosny horolezců. V dálce, na bílé sněhové pokrývce se pohybují malé barevné tečky, které chtějí pokořit horu.

„Za prvních šest měsíců k nám přijelo 146 tisíc turistů. A to je málo. Je to dvakrát méně než v normální sezoně,“ vysvětluje pro CNN Prima NEWS situaci s turismem v elbruském regionu Achmat Sumajev, náměstek ministra cestovního ruchu Kabardsko-balkarské republiky. Jak ale dodává, zájem turistů je vysoký.

„Omezení spojená s COVID-19 byla zrušena v červenci. To nám umožňuje přijímat bez omezení a s náležitou kvalitou velký počet návštěvníků. Snažíme se minimalizovat škody způsobené koronavirovou epidemií. Doufáme, že by letní sezona mohla trvat déle než obvykle, do listopadu. Ke konci roku bychom chtěli mít stejný počet turistů jako v loňském roce,“ dodává.

K podpoře nemocí COVID-19 zasažené sféry cestovního ruchu byl v Rusku zřízen zvláštní systém pobídek. Turisté mohou zažádat o kompenzaci části výdajů za zájezd. Třeba do Kabardsko-Balkarska. „Vládou byl zřízen program, tzv. cashback za dovolenou v Rusku. Našich 25 turistických firem se tohoto programu účastní. Je to stimul k nákupu zájezdů na podzim,“ popisuje pro CNN Prima NEWS tisková mluvčí ministerstva cestovního ruchu republiky Olga Pogrebňaková. Turistům se do peněženky může vrátit od 5 do 15 tisíc rublů (v přepočtu cca 1 500, respektive 4 400 korun).

Jediné, co může turisty eventuálně odradit od cesty na Elbrus, je koronavirus. Nákaza na Severním Kavkaze měla mimořádně ostrý průběh. Nejvíce byl nemocí COVID-19 zasažen Dagestán. Existuje přitom podezření, že tamní vláda se snažila rozsah epidemie skrývat. Za první půlrok měl koronavirus připravit o život bezmála 400 obyvatel republiky, což se nevymyká z ruského průměru. Avšak dalších 1 200 úmrtí měla v Dagestánu na svědomí takzvaná komunitně získaná pneumonie.

„Pokud bychom měli náš průběh koronaviru porovnat s ostatními severokavkazskými republikami, tak situace u nás byla mnohem příznivější. Byly otevřeny nové nemocnice, operativně bylo prováděno testování a nakaženým se dostala náležitá péče. Úmrtnost na koronavirus nebyla vysoká. Naše republika byla mezi prvními, které se otevřely turistům,“ dodává k situaci s epidemií v Kabardino-Balkarsku Olga Pogrebňaková.

Tagy:

Hlavní zprávy

Naše ekonomika padne do zimy, říká ruský odborník a popisuje katastrofu horší než sankce
Rusko

Naše ekonomika padne do zimy, říká ruský odborník a popisuje katastrofu horší než sankce

Zatímco dopady západních sankcí jsou často zpochybňovány, o důsledcích vyhlášené mobilizace nemá ruský ekonom Vladislav Inozemcev pochyby. Ekonomika kvůli rozhodnutí Vladimira Putina přijde podle experta o tři až čtyři miliony zaměstnanců. Devastující budou následky mobilizace především v chudších oblastech, protože peníze původně směřované do investic odkloní vláda na frontu. Do zimy by se tak mohla ruská ekonomika podle Inozemceva zcela zhroutit.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
17:57

Británie nikdy neuzná pokusy Moskvy o anexi Ruskem okupovaných částí Ukrajiny

17:28

Naše ekonomika padne do zimy, říká ruský odborník a popisuje katastrofu horší než sankce

17:03

Německo nepřijme výsledky Moskvou pořádaných hlasování na Ukrajině

16:39

Evropská komise chce novou sadou sankcí mimo jiné položit právní základ pro zastropování ceny ruské ropy

Ukrajinci stahují smyčku okolo dalšího důležitého města. Rusům hrozí smrtící obklíčení

Ukrajinské síly posilují své pozice u Lymanu v Doněcké oblasti, v okolí města pokračují prudké boje. Ve zprávě k situaci na bojišti to ve středu uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Podle britské vojenské rozvědky ukrajinské jednotky pomalu postupují nejméně na dvou osách východně od řek Oskil a Siverskyj (Severní) Doněc v Charkovské oblasti, zatímco Rusko na východě Ukrajiny posiluje obranu.

Živě
ON-LINE: Další úspěch Ukrajinců na jihu. Zlikvidovali desítky Rusů a sestřelili stíhačku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně promluvil k Radě bezpečnosti OSN. Ruská referenda na Ukrajině pak označil za frašku. Po vyhlášení částečné mobilizace z Ruska uprchlo již více než 260 tisíc mužů, další se v zemi snaží odvod na frontu bojkotovat. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv mezitím uvedl, že Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně. Ukrajinské jednotky oznámily další úspěch na jihu země. Zabili 58 ruských vojáků, zničili jejich tank, sedm vojenských vozidel a sestřelili ruskou stíhačku.

Italové splnili přání Orbánovi, Kreml cítí šanci. Zablokuje Meloniová ruské sankce?

Od mezinárodně uznávaného a mezi Italy nezvykle populárního premiéra Maria Draghiho ke zřejmě nejpravicovější premiérce od dob fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Zatímco Evropská unie vzhlíží k novému kabinetu v Itálii s obavami, protože bude euroskeptický, ruce si mne maďarský premiér Viktor Orbán. Ten v pravděpodobné premiérce Giorgii Meloniové vidí spojence proti pokračování ruských sankcí. Svou šanci vycítil i Kreml, který okamžitě nahodil „udičku“ směr Řím.

Reprezentační kouč Šilhavý má důvěru šéfa českého fotbalu. A co vaši? Hlasujte v anketě

Reprezentační trenér Jaroslav Šilhavý má i po sestupu do divize B Ligy národů důvěru předsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Petra Fouska, který věří, že si Češi brzy vybojují zpět účast v elitní skupině. Potěšilo ho, že národní tým ve společnosti tří účastníků mistrovství světa ukázal konkurenceschopnost, vyloženě ho zklamal pouze domácí sobotní debakl 0:4 s Portugalskem.

PŘEHLEDNĚ: V kanceláři 18 °C, u pokladny o dva méně. Jakou teplotu můžete mít v práci vy?

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli energetické krizi už v srpnu navrhlo také zvláštní vyhlášku, podle které by se v případě výpadku dodávek plynu snížila teplota vytápění veřejných prostor. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 stupňů, ve školních učebnách na 19 stupňů.

Tvrdá slova slovenského premiéra k hraničním kontrolám: Česko selhalo, takto se to nedělá

Aktualizováno

Slovenský premiér Eduard Heger ve středu kritizoval Českou republiku za její rozhodnutí obnovit v souvislosti s rostoucí migrací hraniční kontroly se Slovenskem. Naznačil, že problém je v zajištění ochrany vnějších hranic schengenského prostoru volného pohybu osob v Maďarsku. Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec chce jednat se sousedními zeměmi; pro případ nedohody na opatřeních Slovensko podle něj zavede kontroly na hranicích s Maďarskem. Český ministr vnitra Vít Rakušan krok Česka hájí s tím, že situace na hranicích se Slovenskem začala být v posledních dnech neúnosná.

Vůdci okupovaných oblastí: Drahý Vladimire, připojte nás. Podnikneme kroky, sdělil Kreml

Aktualizováno

Vůdce samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Informovala o tom ve středu agentura TASS, podle které stejný krok učinila i proruská správa jihoukrajinské Chersonské oblasti a Záporožské oblasti. Vůdce separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin ve středu za tímto účelem odjel do Moskvy. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které uspokojí aspirace čtyř okupovaných regionů stát se součástí Ruska.

Domácí zpravodajství

Agrofert s žalobou na europarlament pohořel. Dokumenty o Babišově střetu zájmů nezíská

Tribunál Evropské unie ve středu zamítl žalobu holdingu Agrofert na Evropský parlament (EP). Firma se žalobou chtěla domoci přístupu k dokumentům, které se týkají rezoluce o střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Agrofert požadoval poskytnutí závěrečné auditní zprávy Evropské komise (EK) a dopisu, který kvůli střetu zájmů poslala Babišovi. Soud dospěl k závěru, že EP řádně odůvodnil utajení dopisu a že část zprávy už zveřejnila samotná komise.

Drtivá prohra i konec v politice. Čeho se Babiš bojí a proč na Hrad možná kandidovat nebude?

Bojí se drtivé prohry, která by znamenala konec v politice, svou roli hraje i probíhající soud, věk nebo vidina premiérského křesla. Češi už několik měsíců spekulují o tom, zda poslanec, bývalý premiér a šéf ANO Andrej Babiš bude v lednových volbách kandidovat na prezidenta. Poslední dobou totiž přibývá hlasů, podle nichž se do boje o Hrad nakonec nezapojí. Proč by se tak mohl rozhodnout?

Elitní bankéř s prsty v programu PirSTAN. Kdo je kritizovaný ministr průmyslu Síkela?

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) se stal jednou z nejvýraznějších tváří vlády Petra Fialy (ODS). A to nejen kvůli ostrým výrokům na adresu politických oponentů či zpochybňovaným komunikačním schopnostem, ale i sílící kritice z řad opozice a kolegů. Kdo je muž, který připravil úsporný tarif a podílel se na zastropování cen elektřiny a plynu?