Úmrtí ruských lékařů
Denní narůst nakažených koronavirem v Rusku od poloviny minulého týdne převyšuje deset tisíc lidí. Výsledkem drastického vývoje pandemie je pochmurná atmosféra ve společnosti a napjatá nálada až panika mezi samotnými zdravotníky, píše exkluzivně z Moskvy spolupracovník CNN Prima NEWS Vladimir Serov.
Ještě před měsícem se zdálo, že nemoc Rusko téměř nezasáhla. Počty nakažených hlášené státními úřady budily dojem, že koronavirus řádí jen za hranicemi země. Nálada v zemi se změnila poté, co prezident Vladimir Putin nechal posunout hlasování o změnách v ústavě (mělo se konat 22. dubna) na jiný termín a odvolal tradiční vojenskou přehlídku 9. května. Počty nakažených rychle stoupaly. V současnosti země eviduje přes 165 tisíc lidí s onemocněním COVID-19 (počet úmrtí v Rusku není oficiálně hlášen).
Situaci ztížila i reforma zdravotnictví započatá už před několika lety. Změny si kladly za cíl optimalizovat práci obvodních poliklinik a nemocnic, ale vedly jen k masovému odchodu personálu a uzavření medicínských zřízení. Ve výsledku například v celé Moskvě a blízkém okolí zůstala jen jedna nemocnice se zaměřením na léčení infekčních onemocnění – v osadě Komunarka.
Ze začátku šlo o jediné zdravotnické zařízení v regionu, kam byli nakažení sváženi. Proto byla nemocnice brzy přeplněna. Podobně je tomu i v jiných částech Ruské federace. Obecný nedostatek pracovní síly se ještě prohlubuje dalšími odchody personálu kvůli enormní zátěži a obavám o vlastní zdraví. V pondělí ministr zdravotnictví Kaliningradské oblasti Alexander Kravčenko přiznal, že 350 lékařů a sestřiček, kteří pracovali v léčebných ústavech regionu, podalo výpověď.
„Máme docela dost lidí, kteří odmítli poskytovat lékařskou pomoc v této těžké době,“ uvedl ministr. „Je to zhruba stovka doktorů a dvě stě padesát členů zdravotnického personálu. Prostě vstali a odešli, snad k tomu měli své důvody.“
Oběti se nepočítají
Svědectví o fungování ruského zdravotnictví podali přímo ti, již pracují v první linii. „Když byla vyhlášena pandemie, vedení rozhodlo změnit zaměření našeho bloku na protiinfekční,“ vypráví lékařka z osady Lvovskij, jež si nepřeje být jmenována.
„Primářka prohlásila, že teď pojedeme jinak, na směny,“ pokračuje doktorka. „Čtyři hodiny jsme pracovali v takzvané ‚červené zóně‘, pak měli čtyři hodiny na odpočinek. De facto žádný volný čas to ale nebyl. V té době jsme museli vyplňovat lékařské karty, a to hned dvojím způsobem – ručně a na počítači. Domů jsme nemohli, měli jsme bydlet v penzionu vedle nemocnice. Primářka řekla, že komu to nevyhovuje, může se pakovat, na jeho místo prý vezmou jiného. A tak jsem se rozhodla odejít, spolu s ještě několika kolegy.“
Ti, kdo zůstali, čelí nejenom enormní zátěží, ale i obrovskému riziku. Úměrně celkovému počtu nemocných v Rusku roste i počet nakažených lékařů. „Jsou téměř v každém léčebném ústavu regionu,“ přiznal již zmíněný ministr Kravčenko. „Evidujeme 93 nakažených zdravotníků, bude jich dál přibývat. “
Například vedoucí pohotovosti nemocnice v osadě Zvezdnyj gorodok Natalia Lebeděvová, u které byl diagnostikován koronavirus, zemřela po pádu z okna. Vedení kliniky vysvětlilo případ fatální nedbalostí. Příbuzní ale tvrdí, že oběť byla vystavena soustavnému tlaku kvůli špatnému zabezpečení oddělení. Je tedy možné, že lékařka spáchala sebevraždu.
Dobrovolnou smrt pravděpodobně zvolila také primářka nemocnice v sibiřském Krasnojarsku Elena Nepomnaščaja. Z okna skočil lékař záchranné služby ve Voroněžské oblasti Alexander Šulepov. Stěžoval si, že i poté, co onemocněl chorobou COVID-19, ho vedení stále nutilo pracovat. Šulepov naštěstí svůj pád přežil, i když utrpěl vážná zranění.
Všechny případy spojuje krom jiného také to, že jim společnost nevěnovala téměř žádnou pozornost.
