ANALÝZA: Putinova vize se hroutí. Staré triky již ve válce nefungují, Rusko hledá východisko
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Putin možná chystá konec války.
Dvě třetiny Rusů chtějí mír.
Jak vypadá Putinův „ideální“ scénář?
Hrozí, že Putinova strategie selže.
Rusko chce opět zlomit odpor Ukrajiny u Donbasu. Potýká se ale s vyčerpáním sil i nespokojeností na domácí scéně. Podle analýzy think-tanku CEPA by ruský prezident Vladimir Putin mohl v případě neúspěchu usilovat o příměří. Nikoliv však kvůli touze po míru, nýbrž kvůli přípravě „ideální války“. Dřívější scénáře ale přestávají fungovat a Kreml ztrácí kontrolu nad vývojem situace.
Ruští opoziční politici tvrdí, že pokud nejnovější ofenziva v Donbasu selže, stejně jako předchozí pokusy, mohl by být prezident Vladimir Putin připraven ukončit válku nebo alespoň vyhlásit příměří před koncem roku. „Než však budeme tvrdit, že Moskva je připravena na mír, je důležité pochopit, jak vypadá Putinův scénář ‚ideální války‘ a jak je jeho realizace reálná. Mír, jak jej chápe Západ, a mír, jak jej chápe ruský režim, totiž nejsou totéž,“ uvádí analýza Center for European Policy Analysis (CEPA).
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přejde Ukrajina do ofenzivy? Trump má se Zelenským řešit i změnu taktiky.
Kreml se znovu pokouší prolomit ukrajinskou obranu u Donbasu, podobně jako na konci května, kdy vsadil na letní ofenzivu – ta ale žádný zásadní úspěch nepřinesla. Autoři opozičního projektu Re-Russia však tvrdí, že v příštích dvou měsících dojde k ukončení bojů o Donbas – kde Rusko kontroluje asi 70 % území, ale ne ukrajinský „pevnostní pás“ Doněcké oblasti – a možná i k vyvrcholení čtyřleté války. Uznávají, že ruské ztráty jsou obrovské a nepřiměřené skromným ziskům na frontě, nicméně poukazují na šanci na úspěšnou a rozhodující kampaň díky rezervám lidských zdrojů ruského velení a vyčerpání ukrajinské armády.
Čtěte také
Prokremelská média od jara tvrdí, že plány na prolomení ukrajinských linií budou pravděpodobně do konce roku úspěšné. Zajatí ruští důstojníci navíc uvádějí, že jim bylo řečeno, že ofenziva představuje „poslední útok“ k vítězství. Pokud k očekávanému průlomu nedojde (a ruské síly mají s postupem velké potíže), znovu se objeví diskuse o zastavení války. Průzkum Levada Center ukazuje, že dvě třetiny Rusů by upřednostnily okamžité mírové rozhovory, zatímco počet těch, kteří podporují pokračování nepřátelských akcí, klesl z 41 % před rokem na 27 %.
„V tom okamžiku by však o dalším vývoji událostí rozhodoval Putin, a to by opět narazilo na jeho vizi ideální války, model, který – zdá se – není schopen opustit a který hodlá prosazovat za každou cenu,“ píše ve své analýze CEPA. Pro Putina je totiž v první řadě nejpohodlnějším typem války skutečně „speciální operace“ vedená expedičními silami. Taková válka může pokračovat donekonečna, aniž by způsobila významné škody na ekonomice, a zároveň ospravedlňuje jak potřebu sjednotit se kolem vůdce, tak i zavést politické represe.
Existuje ale také možnost pozastavit válku a znovu ji zahájit. „To je určeno nejen situací na frontě, ale také potřebou vyřešit vnitřní politické problémy režimu,“ píše CEPA. Dojít může ale také k dohodě, která alespoň v jednom ze svých výkladů obsahuje podmínky nepříznivé pro Ukrajinu. „To by mohlo pozastavit boje, ale umožnilo by to Kremlu obnovit konflikt v okamžiku, kdy by si to zvolil. Kyjev by byl obviněn z ‚porušení míru‘, což by signalizovalo obnovení nové a intenzivnější ruské agrese,“ uvádí CEPA.
Jak chtěl Kreml Ukrajinu přinutit k míru
V roce 2019, krátce po zvolení Volodymyra Zelenského prezidentem Ukrajiny, doufala Moskva, že prodá svou vlastní verzi Minských dohod, známou jako „Steinmeierova formule“. Podle tohoto návrhu by Ukrajina souhlasila s konáním voleb v okupované části Donbasu a přiznala této oblasti zvláštní status před stažením ruských sil a zavedením hraničních kontrol. To ve skutečnosti znamenalo legalizaci ruských sil na ukrajinském území. Když ukrajinský prezident nesouhlasil – a nazval návrh dohody „hrůzou“ – ruští propagandisté začali hovořit o nutnosti „donutit Ukrajinu přijmout Steinmeierovu formuli“, čímž položili základ pro další útok. Jak naznačuje několik odborníků, soustředění ruských sil na hranicích s Ukrajinou v roce 2021 mělo také za cíl provést „dvoufázovou operaci“: nejprve donutit Ukrajinu souhlasit s „hanebným mírem“ a poté nasadit vojáky pod záminkou nedodržení podmínek.
Čtěte také
Prokremelští političtí analytici tentokrát otevřeně diskutují o podobném scénáři. „Realita války, která trvá již čtvrtým rokem, obrovské ztráty na životech spolu s rostoucími ekonomickými obtížemi však znamenají, že Putinovy staré přístupy již nemusí fungovat,“ podotýká CEPA. Otázkou také je, zda budou Rusové i nadále akceptovat, že se jedná pouze o expediční válku, vzhledem k ohromným nákladům. Asi 30 % Rusů totiž tvrdí, že konflikt je velmi ovlivnil – válku tudíž nemusí ignorovat jako dosud. Ukrajinské útoky dronů zaměřené na produkci paliva navíc přinášejí realitu války do každodenního života. „Ačkoli současná úroveň represe a poddajnost většiny Rusů činí revoluci velmi nepravděpodobnou, Kreml se obává i skryté nespokojenosti, pokud bude obyvatelstvo příliš náhle vtaženo do války, aniž by mělo čas přizpůsobit se změnám v každodenním životě,“ uvádí CEPA.
Putin navíc čelí dalšímu problému. Navzdory velkým nadějím Kremlu, že summit na Aljašce naznačil obrat ve vývoji v jeho prospěch, je realita zcela jiná. Zklamaný nedostatečným pokrokem v jednáních s neústupným Ruskem prezident Trump nedávno prohlásil, že ho Putin „zklamal“ ve snaze ukončit válku. Administrativa pak nabídla Ukrajině větší podporu, a to jak rétorickou, tak vojenskou. Kyjev těží z dříve odepřených informací amerických zpravodajských služeb, které mu pomáhají v útocích na energetický systém, a Trump nyní otevřeně diskutuje o možnosti poskytnutí dálkově řízených střel, což Bidenova administrativa nikdy nezvažovala. „Všechny tyto události naznačují, že Putinova stará strategie je nyní nespolehlivá a hrozí, že bude přepsána událostmi, které nemůže ovlivnit. To, jak dobře Putin sám tyto změny pochopí, bude určovat jeho další kroky. Prostor pro chyby je nyní obrovský a může dokonce rozhodnout o osudu režimu,“ uvádí CEPA.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry totální demolice: Azov rozmetal ruský konvoj na kusy a odrazil útok okupantů
vaclav.cerny@iprima.cz
